Celých 48 % firem odcházejících do zahraničí míří do offshore daňových rájů

Odchod za nižšími daněmi a předvídatelným právním prostředím je stále nejčastějším důvodem, proč podnikatelé zakládají mezinárodní holdingy. Jak ale ukazují data ČEKIA za první pololetí roku 2011, téměř polovina vstupů zahraničního vlastníka do české firmy se uskuteční proto, že vlastník nechce být přímo spojován se svým majetkem. 

Podle statistik České kapitálové informační agentury (ČEKIA) přibylo za první pololetí roku 2011 celkem 147 českých firem se zahraničním vlastníkem. Pokud českou společnost vlastní zahraniční firma, vzniká mezinárodní holding, který má podle svého nastavení řadu výhod. Mezi ně patří daňová optimalizace, zajištění anonymity skutečného vlastníka nebo rozložení rizik spjatých s podnikáním. 77 společností (52 %) má nově vlastníka v onshore zemích umožňujících daňovou optimalizaci a nabízejících stabilní právní prostředí. Mezi nejoblíbenější patří Kypr, Nizozemsko nebo USA. Noví vlastníci sedmdesáti českých společností (48 %) sídlí v offshore destinacích, které nabízejí velmi vysokou míru anonymity vlastnictví. V relativních číslech vzrostl počet českých firem ovládaných z offshore destinací o 4,99 %, zatímco počet majitelů z onshore společností vzrostl o pouhých 0,76 %.

Lehnout si pod palmu...

Nejoblíbenější byly Seychelské ostrovy, z nichž pochází 37 nových vlastníků. „Offshore společnost sídlící na Seychelách nemusí podávat daňové přiznání, nemusí vést auditované účetnictví a vedení akcií na majitele je přípustné. To dělá ze seychelských firem ideální strukturu pro anonymní kontrolu majetku. Očekávám, že zájem o Seychely a další podobné destinace výrazně vzroste, jakmile bude definitivně známý termín konce anonymních akcií na majitele v ČR,“ říká Michal Friedberger, specialista mezinárodního daňového plánování ze společnosti Akont.

Anonymita offshore daňových rájů je dána tím, že informace o vlastníkovi nelze, na rozdíl od České republiky, dohledat v obchodním rejstříku přístupném na internetu. Ani pátrání po vlastníkovi přímo v dané zemi nebývá úspěšné. „Offshore destinace požadují do obchodního rejstříku absolutní minimum informací. V řadě případů lze zjistit pouze název společnosti a adresu, na které sídlí,“ uvádí Michal Friedberger. Nevýhodou offshore společností je, že nepřinášejí daňové úlevy známé od společností sídlících v onshore destinacích, například na Kypru. Offshore destinace nemají s Českou republikou uzavřené smlouvy zabraňující dvojímu zdanění, odvod daní tak může probíhat i podle českých zákonů.

Trvalý zájem o Kypr dokazuje, že čeští podnikatelé stále hledají cesty, jak snížit daňovou zátěž. Kypr je nejčastěji doporučovanou destinací, pokud chce firma sídlit v zemi se vstřícným podnikatelským prostředím a nižší daňovou zátěží. Kyperské firmy neplatí žádné daně z obchodu s cennými papíry, při vyplácení dividend nebo za prodej obchodních podílů. Daň z příjmu právnických osob je na úrovni 10 % (ČR 19 %) a nejvyšší sazba DPH dosahuje 15 % (ČR 20 %). Země také nabízí stabilní právní prostředí, minimální byrokratickou zátěž a dobrou image stabilní evropské země.

Počet českých firem s vlastníkem ze zahraničních offshore a onshore destinací:

Zdroj: databáze a výpočty ČEKIA.

Definice základních pojmů: 

Onshore daňové ráje – dle přesného názvosloví se nejedná o daňové ráje, ale o tzv. země daňových pobídek. Země nabízející tyto daňové výhody jsou mnohdy součástí EU. Onshore destinaci volí podnikatelé, kteří se chtějí vyhnout vysokým daním nebo se chtějí řídit zákony jiné země. Zejména v západní Evropě jsou zákony pro podnikatele jednodušší, jasnější a snadněji vymahatelné. Onshore společnosti nejsou podezřelé obchodním partnerům nebo finančním úřadům. 

Onshore společnosti mají tyto základní charakteristiky:

* Jsou založeny podle místních zákonů a mohou obchodovat s jakýmikoli subjekty z různých zemí.

* Jsou povinny platit daně z příjmů právnických osob v místě své rezidence.

* Musí vést účetnictví, podávat daňová přiznání a zpravidla také podléhají auditu.

Typickými zástupci onshore zemí jsou: Nizozemsko, Lucembursko, Kypr, Malta, Švýcarsko, USA nebo Velká Británie.

Offshore daňové ráje – jedná se o destinace, které mají k podnikatelskému prostředí mimořádně benevolentní vztah. Daně se blíží nule, minimální jsou také požadavky na zápis do obchodního rejstříku nebo při určování identity vlastníka společnosti. V českých podmínkách se tyto společnosti zakládají z důvodu skrytí skutečného vlastníka. EU a USA se snaží proti daňovým rájům bojovat, ale výsledky se blíží nule. Daní za sídlo společnosti v offshore destinaci je zvýšená podezřívavost obchodních partnerů i finančních úřadů. 

Offshore společnosti mají tyto základní charakteristiky:

* Jsou založeny podle místních zákonů, avšak nevyvíjí (nesmí vyvíjet) podnikatelské aktivity na území rezidenčního státu.

* Výnosy z obchodních aktivit dané společnosti nejsou v této zemi zdaněny.

* Daně se platí formou ročního poplatku „za existenci“.

* Zpravidla nemusí předkládat žádné účetnictví ani podávat daňová přiznání. 

Typickými zástupci onshore zemí jsou: Antigua, Bahamy, Belize, Bermudské ostrovy, Britské Pan. Ostrovy, Jersey, Gibraltar, Lichtenštejnsko, Nizozemské Antily, Panama, Seychelská republika.

________________________________________________________________

Zdroj: Akont Trust Company