Slabší ceny aut, chemie a rafinerských produktů v srpnu způsobily, že v úhrnu byli průmysloví výrobci v České republice cenově níž než v červenci. Zatímco v automobilovém průmyslu se tím nic výrazného neudálo (průměrné meziměsíční změny od počátku roku jsou stejně v záporu), u zbylých dvou zmíněných odvětví je pokles oproti letošní průměrné změně z měsíce na měsíc nepříjemnou sprchou, protože jak chemický průmysl, tak rafinerie cenově dosud výrazně rostly.
Ceny meziročně výš u zemědělců, níž ve službách a stavebnictví…
Proti loňskému srpnu jsou stavaři cenově pod loňskou úrovní (již šestý měsíc a poklesy cen zrychlují), stejně jako u tržních služeb pro podnikatele, jejichž ceny meziročně klesaly už od ledna, ale poslední tři měsíce mírněji. Cenový skok v zemědělství není v srpnu nic neobvyklého (např. v roce 2007 stouply ceny v tomto měsíci meziročně o téměř 16 % a srpnový pokles v odvětví byl vykázán za posledních šest let jen v roce 2005 a v loňské cenové depresi). Tentokrát došlo ke skoku výrazným růstem výrobních cen u rostlinných produktů (brambory zdražily o pětinu, ovoce o čtvrtinu a zelenina dokonce o téměř dvě třetiny), přičemž o víc než desetinu stouply ceny obilí. Pro srovnání, cena pšenice na světových trzích stoupla koncem srpna proti témuž období loni o 37 % (na 686 za 100 bušlů z necelých 499 USD, tj. zhruba na úroveň stejného období roku 2008).
…a v průmyslu ztratil růst cen výrazně na tempu
Meziročně růst cen průmyslových výrobců poměrně výrazně zpomalil – jestliže v červenci byly ceny proti stejnému měsíci loni o 2,3 % výš, v srpnu o 1,8 %.
Co si z tohoto vývoje vzít? Trh zřejmě již průmyslovým výrobcům další zvyšování cen tolik neakceptuje – cenový růst z jarních měsíců postupně zeslábl na červencovou stagnaci a srpnový pokles. Nejsme v tom však sami, totéž je patrné i v EU. Alespoň podle jednotlivých srovnání z měsíce na měsíc. Ale i vývoj oproti loňské srovnatelné základně koresponduje u výrobních cen v českém průmyslu s jejich vývojem v Evropě. Myšleno v trendu, protože růst evropských cen je totiž letos ve srovnání s ČR asi dvakrát rychlejší – u cen v eurozóně o tolik ne. Navíc ceny v evropské sedmadvacítce rostly meziročně i v letošních prvních měsících, zatímco v ČR se ještě potácely v poklesech. Evropská data za srpen ještě neznáme, ale bude zajímavé zjistit, zda i tam dojde k srpnové výrazné ztrátě tempa. Šlo by totiž o nepříjemný signál slábnoucího ekonomického oživení.
Docilované ceny český zahraniční obchod zhoršují
Přes rok trvající období, kdy vývoj cen posiloval konečný výsledek zahraničního obchodu České republiky, skončilo loni v prosinci. Od té doby směnné relace působí na zahraniční směnu zboží nepříznivě. A to v situaci, kdy do letošního dubna jak ceny dovozu, tak i vývozu meziročně klesaly. Od té doby v obou směrech obchodů stoupají, ale ty dovozní naneštěstí podstatně rychleji, než ceny docilované českými exportéry. Odtud tedy negativní směnné relace.
Vzhledem k tomu, že jde o data, která v aktuálních údajích za červenec nerozlišují vliv pohybů směnných kurzů české koruny, ovlivnila cenový nárůst dovozů i skutečnost, že v tomto měsíci došlo meziročně k oslabení koruny k dolaru o téměř osm procent. Nicméně dovozní skupina, do níž patří i dovoz ropy a zemního plynu, vykázala cenový růst o více než 28 %, tedy téměř pětkrát rychlejší, než zvýšení cen celkových dovozů (nižší byly meziročně pouze ceny dovážených nápojů a tabáku). Cena ropy Brent se výrazně nezměnila (78 USD za barel počátkem července oproti 72 USD srovnatelného období 2009).
Světové ceny a prostor pro růst
Jak může vývoj světových cen komodit zasáhnout tuzemské výrobní ceny? Jejich závislost na světových cenách není příliš těsná jednak vlivem dodavatelských vertikál a pružnosti jejich marží, jednak (zejména u energetických surovin) vlivem rozsahu forwardových obchodů. Obecně je však cenová úroveň většiny komodit na světovém trhu zatím stále zhruba na polovině až dvou třetinách předkrizové cenové bubliny. V posledních třech letech hnali investoři do výše prakticky pouze cenu zlata a do letošního února i cenu cukru. V prvním případě sázka na jistotu, ve druhém snad chuť osladit si život v recesi? Bez legrace, ceny komodit – a v produkčním řetězci následně i výrobní ceny – prostor pro růst jistě mají, záleží na poptávce. A ta souvisí s vírou v ekonomiku.
Autorka je analytička Českého statistického úřadu
Více na:
http://czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cipc091510.doc
http://czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cizc091510.doc
