Ceny zboží vyváženého z Česka v posledním měsíci loňského roku meziročně i meziměsíčně prudce stouply, o málo nižším tempem vzrostly i ceny jeho dovozů. Obojí významně ovlivnila oslabená koruna. Při úplné eliminaci kurzového vlivu bylo totiž importované zboží levnější meziročně o čtyři procenta, to vyvážené pak o více než procento.
Export dražší o šest procent, import o 3,8 procenta
Ceny exportovaného zboží byly v prosinci proti stejnému období 2013 výš o 6 %, ceny strojů a dopravních prostředků o 6,6 %. Za průmyslové spotřební zboží si exportéři účtovali v korunách dokonce o 7,1 % více než v prosinci 2013. V meziměsíčním srovnání se sice prudký skokový růst cen exportu zaznamenaný měsíc předtím poněkud zmírnil, i tak však stouply prosincové ceny vývozu proti listopadu v úhrnu o 2,2 %, což byl druhý nejvyšší meziměsíční růst od února 2009.
Dovozy zdražily meziročně o 3,8 %. Jejich tempo brzdila cenová dynamika minerálních paliv a také chemikálií, dvou položek představujících v hodnotě zhruba pětinu dovozů do Česka. Dovoz strojů a dopravních prostředků tvořící další dvě pětiny celkových dovozů, stál importéry v prosinci naopak o 5,3 % víc než před rokem.
Ceny přifoukly více vývoz než dovoz
Důležité je, že pokračoval předstih růstové dynamiky cen vývozu nad tempem cen dovozu. Promítl se příznivě do jejich vzájemného poměru, čímž směnné relace dále pokračovaly v pozitivním trendu posledních tří měsíců – byly opět vyšší. Tím vylepšily nominální výsledek zahraničního obchodu, který tak mohl posílit v běžných cenách vyjádřený HDP za loňské poslední čtvrtletí. Ceny tak působily na zahraniční obchod příznivě a není pochyb, že především vlivem měnové intervence ČNB, která oslabila korunu. Jak by ceny vypadaly, kdyby kurzový vliv vůbec nepůsobil?
Energie zlevňují…
Jsme svědky deflace, zasahující světové ceny mnoha komodit, především minerálních paliv. Průběžný komoditní index v dolarovém vyjádření letos do začátku února klesal, cena elektřiny v trendu už od poloviny roku 2011 (z 84 eur za megawatthodinu na dnešních 49 eur). Cena americké lehké ropy spadla ze110 dolarů za barel vloni v září až na 91 dolarů na počátku letošního roku. Uhlí se na tamějším trhu propadlo ze 450 dolarů z poloviny roku 2011 na nynějších 129 dolarů. Oproti minulosti slabší poptávkové impulsy a také využívané nové zdroje vedou k tomu, že energie prostě zlevňují, což se vzhledem k jejich postavení v surovinovém a výrobním řetězci může promítat do cen i dalšího zobchodovávaného zboží.
Neobchodují se však jen energie. Druhým významným faktorem, přinejmenším bezinflačním, je ekonomická slabost eurozóny, patrná již víc než půldruhého roku. Chyběla tak živná půda pro výraznější růst cen v obchodech s finalizovanějším zbožím, který by za jiných okolností mohla generovat vyšší poptávka.
…a podílejí se na dovozu deflace do ČR
Vše výše zmíněné ústí v „dovoz deflace“ do České republiky. Je velmi dobře patrný při očištění cen dovozu o kurzové vlivy. V prosinci byly takto očištěné ceny nižší meziročně o 4 %, zatímco při působení směnného kurzu vykázaly růst o 3,8 % (rozdíl je plných 7,8 procentního bodu). Analogicky u vývozu: silný prosincový růst cen exportu o 6 % proti stejnému měsíci roku 2012 se při eliminaci kurzového vlivu scvrkl na deflačních -1,2 %. Znamená to, že nebýt pohybu koruny, exportéři vyváželi levněji. Stržili meziročně o dost více právě díky oslabené koruně.
Významný vliv deflace z dovozů energií do ČR dokládá i cenový vývoj ve skupině Minerální paliva. I když zde slabá koruna logicky import „zdražovala“, jejich ceny meziročně pouze stagnovaly (+0,2 %). Ani v listopadu nevedl kurzový impuls k meziročnímu růstu cen minerálních paliv (-5,2 %, v říjnu -9 %). Pohyb cen na trzích směrem dolů byl silnější.
Dovoz potravin zdražuje víc než jejich vývoz
Slabá koruna podpořila v prosinci směnné relace prakticky u všech skupin obchodovaného zboží, a tak tempo růstu cen vývozu v nich bylo vesměs příznivější než dynamika cen dovozu. Výjimkou byly potraviny, vyvážející firmy totiž dosáhly v prosinci na zahraničních trzích i při oslabení koruny cen o 2,1 % vyšších než před rokem, zatímco importéři museli za dovážené potraviny zaplatit o 7,7 % více. Platí to však dlouhodobě (podle podílu dvanáctiměsíčních klouzavých průměrů ceny vývozu potravin +2,4 %, ceny dovozu pak +5,7 %). Podobné, i když mírněji negativní, byly cenové relace v obchodech skupiny Tržní výrobky, kterým však právě umělé oslabení koruny velmi pomohlo (v prosinci ceny vývozu meziročně +5,5 % proti +0,2 % podle 12měsíčních klouzavých průměrů). Na druhém pólu stojí export nápojů a cigaret, který v prosinci zdražil meziročně o více než čtvrtinu, tj. o 27,5 % (!). Už v listopadu ceny vylétly o pětinu (+20,3 %), což ostře kontrastuje s vývojem předchozích dvou let (dvanáctiměsíční klouzavý průměr +8,2 %).
Konkurenceschopnost se zvýšila
„Polštář“, který vytvořila měnová intervence ČNB pro zesílení konkurenceschopnosti českých exportérů na zahraničních trzích, je zatím docela naditý. Cenová dynamika bude postupně slábnout, i tak však budou tržby exportérů představovat výnosy, jichž se před umělým oslabením koruny jistě nenadáli. Teď zbývá jen maličkost: podělit se o ně se zaměstnanci. Kromě posílení zisků by měly posílit i mzdy. Pak teprve se může naplnit další stupeň v architektuře měnové intervence ČNB, a to oživení poptávky domácností vlivem jejich vyšších příjmů.
Autorka je analytička Českého statistického úřadu (ČSÚ)
