Informace od členských firem, výsledky indexu nákupních manažerů (tzv. PMI, v červnu se pohyboval stále pod neutrální hranicí ve výši 49,4 bodů), pokles důvěry v ekonomiku dle konjunkturálních průzkumů, negativní zprávy o vývoji výroby, zakázek a ekonomiky v Německu a eurozóně. To jsou příklady několika indikátorů, které ukazovaly, že se tuzemský průmyslu v červnu od slábnoucího trendu neodrazí. Stejné indikátory ani nenaznačují, že bychom mohli čekat zlom v červenci či srpnu. Data Českého statistického úřadu bohužel překvapením nebyla a potvrzují se naše očekávání o posunutí možností oživení české ekonomiky a tím i průmyslu, který se ukázal jako poměrně odolný díky řadě restrukturalizačních opatření posledních let v tuzemských firmách.
Klopotná k úpadku jízda?
Červnový meziroční pokles průmyslové produkce v reálném vyjádření o 2,2 % by za současné situace a vzhledem k převládajícím negativním zprávám zvyšujících nejistotu na trzích nemusel být „tak špatným výsledkem“, navíc když jej očistíme o počet pracovních dní (letošní červen byl ve srovnání s rokem 2011 o jeden den kratší) vidíme, že dynamika průmyslu je meziročně o 0,3 % vyšší. Nicméně reálně jsme vyrobili meziročně méně a dynamika zůstává velmi slabá. Meziměsíčně klesla průmyslová výroba po vyloučení sezónních vlivů o -0,3 %. K meziročnímu růstu nejvíce přispěla výroba motorových vozidel (příspěvek +0,8 procentního bodu), dále výroba elektrických zařízení a výroba ostatních dopravních prostředků. Výroba motorových vozidel a ostatních dopravních prostředků patřily ale mezi oblasti, kde v červnu meziročně nové zakázky poklesly. Dalším negativem je vývoj celkových zakázek jako indikátoru vývoje výroby na následující měsíce. Klesající objem nových zakázek v Německu a eurozóně se nemohl neprojevit a varovným signálem zůstává jejich pokles. Výrazně zeslábly nové zahraniční zakázky (červnový meziroční nárůst +1,4 % ve srovnání s květnovým růstem 9,3 %) a ty již nestačily krýt klesající domácí zakázky (meziroční pokles -10,5 %). Pohledem na strukturu vývoje zakázek vidíme největší pokles v odvětvích výroba ostatních dopravních prostředků, výroba základních kovů, hutní zpracování kovů a výroba základních farmaceutických výrobků. Letos poprvé také poklesly nové zakázky v sektoru výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů (meziročně -1,6 %), kde byl zaznamenán výrazný propad tempa vývoje zakázek u zakázek zahraničních (z 25,7 % meziročního růstu v květnu na růst 1,4 % v červnu). Nárůsty zakázek zaznamenaly nejvíce odvětví výroba elektrických zařízení, výroba chemických látek a výroba textilií. Druhé čtvrtletí tak skončilo pro domácí průmysl jako čtvrtletí, kde dynamika byla nejslabší od roku 2010, tedy od roku, kdy se průmysl začal oživovat a českou ekonomiku v podstatě „táhnout“. Závěr tohoto čtvrtletí ukázal, že ani do nového, třetího čtvrtletí nevstoupíme s očekáváním brzkého odražení se k lepším výsledkům. Nejvíce postiženým sektorem domácí ekonomiky zůstává stavebnictví, kdy v červnu meziročně poklesla stavení produkce o 8,4 % s výrazným poklesem inženýrského stavitelství (pokles -22,1%, příspěvek -7,5 p.b.).
Je česká koruna kotvou?
O trochu pozitivnější zprávou je kladné saldo obchodní bilance, které v červnu dosáhlo meziročně o 11,8 mld. Kč vyššího výsledku +29,4 mld. Kč. K pozitivnímu výsledku zaprvé přispívá vysoký rozdíl tempa růstu vývozu a dovozu, který odráží slabou domácí poptávku. Druhým „pozitivním faktorem“ je slabá česká koruna. Zahraniční obchod tak letos zřejmě zůstane hlavním kladným přispěvatelem pro vývoj celkového HDP. Očekáváme záporné znaménko u meziročního vývoje reálného HDP za celý rok 2012
Autor je analytikem Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR
