„Parametry prognózy ČBA se v porovnání s poslední prognózou mění jen málo. Oproti minulé se mírně zhoršily předpoklady pro vývoj spotřeby domácností (-0,8 %), vládní spotřeby (-1,0 %) a investic (-0,6 %), tedy v zásadě všech faktorů domácí poptávky. Jejich vliv je však částečně kompenzován čistým vývozem,” uvedl Pavel Mertlík, člen vědeckého grémia ČBA a hlavní analytik Raiffeisenbank.
Pokračovat bude poměrně vysoká míra nezaměstnanosti (odhad průměrné míry registrované nezaměstnanosti na rok 2012 činí 8,9 %), která ovlivní pracovní trh a také příjmy domácností. Reálné mzdy pravděpodobně poklesnou kvůli zrychlení inflace v kombinaci s pomalým růstem ekonomiky. Růst inflace (prognóza 3,4 % na rok 2012) odráží hlavně dopad růstu DPH, cen komodit a energií. Kombinace těchto faktorů představuje tudíž hlavní důvod poklesu spotřeby domácností.
Navzdory stagnaci ekonomiky bankovní sektor letos pravděpodobně udrží kladný růst úvěrů. „Česká bankovní asociace zvýšila odhad jejich růstu o 1,2 procentního bodu na +3,6 %. Banky tak začátkem roku podpoří rozvoj tuzemské ekonomiky více než očekávaly. Podobný rozsah růstu by měly vykázat jak úvěry obyvatelstvu (+3,8 %), tak úvěry podnikům (+3,3 %). Vývoj však i zde záleží například na očekávaném zlepšení u poptávky podniků po investičních úvěrech,“ doplnil Pavel Sobíšek, hlavní analytik UniCredit Bank a jeden z autorů prognózy.
Z krize se budeme vzpamatovávat…
„Všechny složky domácí poptávky – i tvorba fixního kapitálu – by měla mírně klesat. To by mělo být kompenzováno čistým příspěvkem zahraničního obchodu k růstu HDP. Pokud jde o spotřebu, ta se samozřejmě váže na vývoj mezd, a přestože čekáme v letošním roce lehké zrychlení růstu nominálních mezd oproti loňskému roku, inflace poroste ještě rychleji. To znamená, že disponibilní příjem domácností bude v reálném vyjádření spíše klesat. Pokud jde o vládní spotřebu, tam hlavním důvodem poklesu bude šetření zdravotních pojišťoven, u tvorby fixního kapitálu je to trochu s otazníkem. Předpokládáme sice, že podnikové investice by mohly ve srovnání s loňským rokem mírně růst, zejména ve druhém pololetí, na druhou stranu investice financované vládou v onom širším slova smyslu zřejmě budou nadále klesat. Z toho vyplývá, že počítáme spíše se zvýšením investic do strojního vybavení a do dopravních prostředků, zatímco ostatní investice, které jsou zčásti financovány vládou, budou klesat.
Co se týče exportu, měl by být solidní ve srovnání s obdobím před pěti lety. Je to spojeno s vyšším růstem globální ekonomiky a také lepší pozicí Německa v rámci eurozóny. Německo je naším největším obchodním partnerem a společně se podílíme na exportu do třetích zemí, takže vývoj v rámci německé ekonomiky je pro nás podstatně důležitější než německá vnitřní poptávka. Pokud jde o změnu dynamiky HDP, počítáme s tím, že první pololetí bude o něco horší než druhé, kdy by mohl být nastartován jistý vzestup investiční aktivity, zatímco soukromá spotřeba bude zřejmě klesat napříč celým rokem.
Ještě něco k bankovním úvěrům: jejich růst pro letošní rok očekáváme na 3,6 % a zhruba stejnou měrou by se na tom měly podílet jak podniky, tak domácnosti. U podniků očekáváme určité zvýšení spotřeby, zatímco investiční financování může být zvýšeno u domácností. Očekáváme nadále růst u poskytnutých hypoték, byť bude docházet k určitému zpomalení ve srovnání s rokem minulým ve zvyšující se základně. Co se týká spotřebitelských úvěrů, očekáváme stagnaci nebo mírný pokles, který bude korespondovat s poklesem nominálních příjmů,“ vysvětlil Pavel Mertlík.
Mírný optimismus v příštím roce?
„Obrázek roku 2013 podle naší prognózy bude klidovým navázáním na rok 2012, kdy ve druhém pololetí dojde k mírnému oživení české ekonomiky. Trend postupného oživení podle našeho odhadu bude pokračovat i v roce 2013. Česká ekonomika dosáhne tempa růstu kolem 2 %, s tím, že kromě vládní spotřeby, která měla stagnovat, ostatní složky HDP, díváme-li se na něj z poptávkové strany, budou mírně kladné, budou růst a to včetně spotřeby domácností, kde růst nebude vysoký, ale počítáme s 1 %, což je o 0,2 % více než letos, kdy nadále klesá. Důvodem k tomu odhadu je fakt, že bude trochu nižší růst mezd nominálních i reálných a zároveň s oživením mírně poklesne míra nezaměstnanosti. Tu předpokládáme 8,6 %, v průměru za celý rok, zatímco letos je to 8,9 %. Není to velká změna, ale přece jen náznak zlepšení. Měl bych asi zmínit vnější prostředí, protože to je nejdůležitější. Základním předpokladem je zrychlení růstu v eurozóně (odhad se pohybuje kolem 1 %) s tím, že prognóza týkající se Německa je ve výši 2 %. Německo by mělo by být tahounem české ekonomiky.
Důležitou věcí je bezesporu inflace, očekáváme pokles míry inflace na 2,2 %, zatímco loni to bylo nad 3 %. Co bych asi podtrhnul, je to, že každá prognóza by měla korektně zahrnovat všechna data, která jsou k dispozici, ale ta, která nastanou s nějakou vnější pravděpodobností, nezahrnuje. Když jsme tuto prognózu připravovali, nepočítali jsme s vládními změnami, které byly avizovány až poté, ale z historie víme, že to zřejmě není konečná podoba. Budou-li však návrhy změny přijaty, mírně by to zvyšovalo míru inflace s příslušnými dopady. U bankovního sektoru počítáme s kontinuitou trendů z roku 2012: poměrně dynamicky poroste úvěrování podniků nad 3 %, v roce 2013 by se mohl posun zvýšit na 4,3 % jak pro finanční podniky, tak pro růst úvěrů v ekonomice celkem, u domácností očekáváme kolem 4,5 %,“ řekl Pavel Mertlík.
Hlavní rizika prognózy:
* Nejasný výhled nejen evropského, ale i globálního růstu, mimo jiné i možné zpomalení růstu v rychle se rozvíjejících ekonomikách Asie a Latinské Ameriky.
* Zvýšená geopolitická rizika ve světě (situace kolem Íránu, Severní Koreje apod.) s dopadem na ceny komodit a tedy globální ekonomiku.
* Opětovné vyhrocení dluhové krize v eurozóně. Řecká výměna dluhopisů pomohla částečně uklidnit situaci, ale existují politická rizika (volby v Řecku a ve Francii mohou vést ke znejistění trhů) i rizika v dalších zemích, jako například ve Španělsku či Portugalsku.
* Značná nejistota v oblasti vlivu naší vlády na ekonomiku. Projevuje se nejen v nestabilitě klíčových proměnných (zejména daní), ale i v samotné fiskální politice. Její vliv na ekonomiku je velmi obtížně predikovatelný i s ohledem na výrazně nižší než cílený schodek notifikovaný pro rok 2011. Beze změny cílů fiskální politiky vládou a při jejich dodržení by fiskální politika již nehrála silně restriktivní, ale v roce 2012 dokonce až expanzivní roli.
* Neznámou veličinou je i cena ropy na světových trzích, která může dosáhnout až 150 USD za barel. Pesimistické odhady uvádějí až 200 USD.
* Sociálně-politická situace v ČR se zhoršuje a představuje nejen další nejistotu, ale i brzdu rozvoje ekonomiky.
Foto: © Victoria - Fotolia.com
