Zpracovatelské firmy byly ještě loni ve druhém čtvrtletí pod srovnatelnou úrovní předloňského roku, v tom posledním ale jejich produkce stoupla o silných sedm procent. A v prosinci vylétl index reálného růstu jejich produkce na meziročních +11,8 %, čímž přispěl k dobrému výsledku celého průmyslu (+9,3 %). Pozitivní poslední čtvrtletí (+6,1 %) spolu s růstem už i ve třetím kvartále dokázaly převrátit do plusu celý roční výsledek (+0,5 % proti roku 2012). Průmysl se potácel v meziročních poklesech celých pět čtvrtletí v řadě až do půli roku a tomuto loňskému výsledku věřil jen málokdo. Co se tedy stalo?
Znovu se rozjela auta
Ožil evropský trh s auty. Zatímco v loňském prvním čtvrtletí trpěla produkce automobilového průmyslu v ČR propadem evropské poptávky a automobilový sektor měl tehdy dlouhé měsíce nejhorší vyhlídky ze všech sektorů sledovaných indexem nákupních manažerů, začátek podzimu přinesl zlepšení. Cykličnost tohoto odvětví se projevila znovu naplno. Za první tři měsíce se produkce aut v ČR propadla proti stejnému období 2012 o téměř 12 % při nezájmu o jejich prodej zejména v zemích eurozóny, což pomohlo stáhnout do záporu dokonce celý český export (!). Už ve třetím kvartálu však zaznamenala produkce aut v ČR meziročně dvojciferný růst, který zhruba ve stejném gardu přetrval i v posledním čtvrtletí (+13,3 %). Váha automobilek v dynamice průmyslu České republiky (směrem vzhůru i dolů) a na tempu jejich exportu se pomalu stává fatální. Jistěže výroba aut stejně jako například hutnictví jsou odvětvími konjunktury, síla změn však dokáže stále překvapovat.
Na vzestupu i malá odvětví
Je tu však ještě „zbytek“ průmyslu. Zvrat v produkci aut v průběhu loňského roku způsobil, že úhrnná dynamika za rok 2013 (+2,5 % meziročně) byla mezi zpracovateli až osmá nejvyšší. Výrazně stoupl výkon některých malých odvětví jako je výroba léků (+7,6 %), dřevařství (+6,7 %), oděvní průmysl (+3,3 %), posledně jmenovaný dokonce po sedmi letech soustavných poklesů. Výrazně nadprůměrně zesílila produkce navazující na základní hutnictví. I přes útlum stavebnictví se kovových konstrukcí včetně kovodělných výrobků vyrobilo totiž po loňském poklesu o 5,3 % více, výrobků ostatního zpracovatelského průmyslu o 6,1 % více. Skokově pak posílila výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení,(+9,1 %), kde dynamiku zpravidla ovlivňují veliké zakázky, čemuž úměrně kolísají i tempa růstu tohoto odvětví.
Budoucnost zatím dobrá
Pozitivní pro budoucí vývoj je i „kaskáda“ produkce-tržby-nové zakázky ve své nynější podobě. Dynamika tržeb v českém průmyslu je rychlejší než přírůstky produkce a nové zakázky je v tempech ještě převyšují. Je to jasně patrné z posledních dat Českého statistického úřadu za loňský prosinec – produkce průmyslu meziročně +9,3 %, tržby +10,6 % a celkové nové zakázky se silným přírůstkem +20,5 %. Takto však nakonec vypadal v úhrnu i celý loňský rok. Produkční výkon průmyslu se zvýšil o 0,5 %, tržby průmyslových firem o 1,4 % (ty z přímého exportu dokonce o čtyřikrát rychleji) a nové zakázky z ciziny i z domova stouply o 4,3 %. Zásoba práce je tedy dobrá. Doufejme, že vzkříšená Evropa znovu neupadne do dlouhé stagnace.
Zahraniční obchod roste, slabá koruna pomáhá exportu
Dovoz i vývoz v posledních třech měsících loňského roku silně akcelerovaly – tempo exportu bylo v prosinci (+18,3 % meziročně) více než čtyřnásobně vyšší než v říjnu, téměř stejné posílení dynamiky zaznamenal i dovoz do ČR (+16,8 %). Slabá koruna v prosinci tempa obchodů umocnila. V přepočtu na eura totiž v říjnu i listopadu stoupl export o 1,2 %, respektive 1,3 % meziročně, v prosinci již ale o 8,4 %. Přitom za celý loňský rok se zahraniční obchod ČR vykázaný v eurech meziročně snížil, zatímco v korunách mírně stoupl.
Důležitý je však trend. Dokladem zlepšování kondice eurozóny – přiznejme však, že díky Německu – je i posílení českého exportu na tyto trhy. V prosinci stoupl o pětinu, tedy více než činil průměr. Německá poptávka po českém zboží nepřekvapuje (+21,1 %), francouzská však ano (+22,7 %), i když v hodnotě zde byl český export v porovnání s vývozem na trh německým trh asi šestkrát menší. Vývoz z ČR do ostatních sousedních zemí stoupl rovněž dvojciferně, ale tempem nižším než průměrným (Polsko +11,3 %, Slovensko +17,6 %, Rakousko +10,8 %).
A další pozitiva? Díky váze obchodovaných strojů a dopravních prostředků je samozřejmě příznivé, že dynamika jejich vývozu i dovozu byla ještě rychlejší, než o kolik stoupl v prosinci celkový český export a import.
Stavebnictví je krizi stále
České stavebnictví je slabým článkem ekonomiky již od roku 2008. Tehdy jeho výkon meziročně stagnoval, poté už každoročně znovu klesal. Velké stavby inženýrského stavitelství se ještě v letech 2008 i 2009 držely, poté už však byly jejich meziroční propady vždy hlubší než poklesy celkové stavební produkce. Stavebnictví souvisí s investicemi v ekonomice. I když investice do strojů jsou významné, ve stavech fixních aktiv, tak jak se během času nakumulovala v české ekonomice, tvoří jen malou část,(přibližně 16 %) – dominují jim investice stavební. Stavy těchto fixních aktiv typu pořízených domů a bytů a postavených ostatních budov a staveb, jak je ve statistice definují národní účty, se ale díky samotným novým investicím do nich od roku 2009 nezvyšují. Naopak, loni a předloni klesly meziročně tyto stavební investice shodně o 5,1 %. A bez investic to v ekonomice nejde, hlavně v delší perspektivě.
