Z pohledu nájemců je stále vyšší zájem developerů a vlastníků o environmentální technologie rovněž dobrou zprávou: za kvalitnější prostředí neplatí vyšší nájem a dokonce úspory vedou k nižším provozním poplatkům.
Alternativní se stalo obligátním
Obchodní centra, ale stále častěji i hypermarkety a retail parky, „zelenají“ po stránce technologií a vzhledu, ale rovněž co do skladby nájemců. Stále častěji lze v regálech najít sortiment s přídomkem „bio“, „domácí“ nebo „farmářský“. „Český retail zareagoval na trend šetrnějšího přístupu k životnímu prostředí. Je to vidět na fasádách, uvnitř center i v nabídce produktů. Mnohé ze sortimentu z oblasti módy, drogerie nebo potravin bylo ještě před dvěma třemi lety vnímáno jako ´alternativní´. Nyní je již standardní součástí nabídky prodejen,“ konstatuje Lenka Šindelářová, vedoucí oddělení Research & Consulting v DTZ. Výmluvným dokladem je podle ní rozšiřování maloformátových prodejen specializovaných na sýry, biopotraviny, lahůdky a další sortiment, často související se zdravou výživou a ekologií obecně. I do nadnárodních řetězců se tak dostává lokální aspekt, který byl dosud doménou hlavně tuzemských maloobchodních operátorů.
Pozadu nezůstává ani segment módy
Místní výrobci a producenti se pak v rámci obchodních center a hyper- a supermarketů neprezentují jen v rámci ploch klíčových nájemců, ale provozují i své vlastní obchody nebo občerstvení zejména v pasážích v blízkosti supermarketu. I v rámci velkých řetězců, jako je Tesco, například segment masa a uzenin provozuje lokální dodavatel. To samé je možné u jiných operátorů v některých městech vidět například u pečiva nebo zeleniny. Pozadu nezůstává ani segment módy. Módní řetězce se zaměřují na používání přírodních materiálů např. biobavlnu nebo jiné ekologické materiály k výrobě oděvů a vytváří tak celé módní řady jako např. H&M (řada Conscious – Sustainable Style) nebo C&A.
Chovat se odpovědně k životnímu prostředí
Za „zelenáním“ tuzemského maloobchodu podle DTZ stojí zjevná snaha podstatné části zákazníků chovat se odpovědně k životnímu prostředí a zároveň pro sebe vybírat kvalitní a zdravé výrobky. Se šetrnými materiály, konstrukcemi a technologiemi pak souvisí přísnější legislativa, podle níž bude do roku 2018, potažmo 2020, nutné stavět budovy s téměř nulovou spotřebou energie. To je vyjádřeno mj. stále častější certifikací tzv. zelených budov, která se prosazuje i na českém maloobchodním trhu.
Dřevostavba vytápěná na bázi řepkového oleje
V České republice proto roste počet certifikovaných obchodních center, momentálně jich má mezinárodní certifikaci devět s celkovou kapacitou 320 600 m2. Především stojí za zmínku tři projekty certifikované jako BREEAM Very Good, a to Forum Nová Karolina Ostrava (57 000 m2) vybudovaná společností Multi Development, rozšíření Centra Černý Most (42 000 m2) a Centrum Chodov (57 700 m2) - oba projekty patří společnosti Unibail Rodamco. Dalšími projekty jsou Breda Weinstein v Opavě společnosti Mint Investments certifikovaný BREEAM Good, OC Nisa Liberec, Atrium Flora a Olympia Plzeň, všechny tři shodně obdržely BREEAM In Use Excellent. Mezi menší certifikované projekty patří Eurocenter Hradec Králové, Centro Ostrava či Interspar Zlín.
Výlučný je pak příklad hypermarketu Tesco v Jaroměři, otevřený v roce 2011. Jde o dřevostavbu vytápěnou na bázi řepkového oleje, v kombinaci se solárními panely na střeše, důmyslným řešením odpadové a srážkové vody a podporou elektromobilů. Stavba zapadá do filosofie celého řetězce Tesco Stores, který se zavázal snížit svou uhlíkovou stopu o 50 % do roku 2020 a stát se první společností s nulovou stopou do roku 2050. Podobně zodpovědný přístup praktikuje například i developer Inter IKEA Group. Do budoucna budou muset maloobchodníci a nákupní centra přijmout i další inovativní obchodní modely a koncepty kvůli splnění požadavků na udržitelnost a spotřebu energie.
Městské včelaření se prosazuje i v Praze
Důraz na ohleduplnost vůči životnímu prostředí je vidět také přímo v pasážích obchodních center – samozřejmostí se stávají odpadkové koše na třídění odpadu, sběrná místa nebezpečného odpadu či použitého šatstva, stojany na jízdní kola, nově se prosazují také nabíjecí stanice pro elektromobily. V úvahu připadá také umístění solárních panelů na střechu budovy, které umožní snížení nákladů, či překvapivě chov včel, kterým se dobře daří na střechách budov i v takových velkoměstech jako je Londýn, New York nebo Paříž.
Městské včelaření se ostatně prosazuje i v Praze. Pustilo se do něj například Obchodní centrum na pražském Chodově, které na své střeše umístilo tři úly. O téměř 200 000 včel se tu stará včelařský kroužek Vyšehradští včelaříci. Včely jsou od veřejně přístupných prostor odděleny sklem, a tak je mohou bez jakéhokoli nebezpečí pozorovat i samotní návštěvníci centra.
