Představitelé všech členských států nyní zahájí diskusi nad tímto návrhem v rámci Rady ministrů EU. Jedná se v podstatě o obratovou daň, která by se vztahovala na všechny transakce s finančními instrumenty mezi finančními institucemi, v případě, kdy alespoň jedna ze stran, jichž se tato transakce týká, má své sídlo v EU. Směrnice navrhuje zatížit finanční transakce, které se netýkají derivátových nástrojů, daní ve výši 0,1 % a derivátové kontrakty daní ve výši 0,01 %. Směrnice by měla nabýt účinnosti od 1. ledna 2014.
Jedná se o převratný návrh, neboť tato daň by byla první opravdu evropskou daní ukládanou na úrovni EU. Výnosy z daně by pak byly rozděleny mezi EU a členské státy. Část daně by byla využita jako vlastní zdroj financování EU, takže by mohly být sníženy příspěvky členských států. Členské státy by podle návrhu směrnice mohly sazbu daně individuálně zvýšit. Původně Komise uvažovala o tom, že by daň měla být uvalena na „škodlivé“ a vysoce spekulativní finanční transakce. V praxi by bylo ovšem velmi obtížné odlišit „škodlivé“ transakce od „transakcí běžných“. Daň je tedy navržena tak, že by se měla týkat 85 % finančních transakcí mezi finančními institucemi. Nedotkla by se transakcí mezi občany a podniky. Například sjednání pojištění, hypotéky, půjčky, spotřebitelského úvěru, poskytnutí platební služby a emise nebo upsání převoditelných cenných papírů by do předmětu daně nespadalo.
Osud návrhu je značně nejistý, neboť legislativní návrhy v EU v daňové oblasti podléhají souhlasu všech členských států. Postoj členských států ovšem není jednotný. Například Velká Británie a Česká republika tento návrh odmítají. Komise si uvědomuje, že takováto daň může být účinná pouze v případě, že bude zavedena obecně, tedy jak uvnitř EU, tak mimo ni, a to především ve všech významných finančních centrech. V opačném případě hrozí přesun transakcí do jurisdikcí, kde daň nebude uvalována. Proto Komise hodlá předložit svůj návrh i na blížícím se summitu G20.
Zdroj: KPMG
Foto: © arahan - Fotolia.com
