Nejčastějšími případy byly pohledávky za jednotlivci. Týkaly se zejména nesplácených bankovních úvěrů, přečerpaných účtů, nedostatečného pojištění při úrazech či poplatků za zdravotní péči.
Věřitelé vymáhají pohledávky častěji od běžných spotřebitelů. V případě firem jsou naopak pasivnější, u přeshraničního obchodu to platí dvojnásob. „Počet firem, které předávají pohledávky za zahraničními odběrateli k vymáhání, je nízký. Důvod vidím zejména v malém povědomí o možnosti mimosoudního přeshraničního inkasa a též v obavě z vysokých nákladů. Zahraniční firmy jsou v tomto směru zkušenější, což se projevuje ve vyšších počtech pohledávek a v kratší době po splatnosti. To zvyšuje šanci získat své peníze zpět,“ potvrzuje Vladimír Vachel, jednatel společnosti EOS KSI.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Když mu není příjemný telefonický kontakt...
Nejčastěji české firmy vymáhají ve státech našich sousedů, tedy na Slovensku, v Německu, Polsku, dále ale také třeba v Maďarsku a na Ukrajině. V segmentu firemních pohledávek vévodí oblast služeb, často například neuhrazené faktury za dopravu, dále se většinou jedná o nezaplacené faktury za zboží a výrobky. Ty přitom mohou být pro firmy likvidační.
K pohledávkám ze zahraničí se přistupuje podobně jako k tuzemským, i přesto existují zásadní legislativní či kulturní rozdíly. “V Anglii je například kladen důraz na soukromí osob a to zejména ochranu osobních údajů. Pokud dlužník do telefonu sdělí, že mu není příjemný telefonický kontakt, kolegové musí vést další komunikaci pouze písemně,“ dodává Vachel. V takových případech je vymáhání přirozeně složitější. Proto je důležitá volba vhodného inkasního partnera, který dané prostředí velice dobře zná.
