I díky němu Česká republika se stává zemí inovací, vyspělých služeb s vysokou přidanou hodnotou a profesí nejméně ohrožených výkyvy ekonomiky. Vyplývá to z nejnovější studie asociace ABSL, která shrnuje trendy v oblasti podnikových služeb v ČR.
„Podnikové služby patří k nejrychleji rostoucím odvětvím v České republice. Z nuly na 120 000 zaměstnanců vyrostly během pouhých 15 let své existence. V roce 2019 rostly 12 % tempem a pro rok letošní se očekává alespoň 9 % růst,“ říká Jonathan Appleton, ředitel ABSL, a dodává: „Letošní průzkum ukázal jeden velmi pozitivní trend, a tím je přesun od jednoduchých činností k těm kvalifikovanějším. Zjednodušeně můžeme říct, že už opravdu nejsme montovnou Evropy, ale stáváme se mozkem světového byznysu. Svou velikostí a přínosem obor představuje nový významný pilíř české ekonomiky, který je navíc odolný vůči krizím. S trochou nadsázky můžeme dokonce říct, že ČR se stává zemí podnikových služeb, podobně, jako je Švýcarsko zemí hodinek či Německo zemí aut. Výrazný je nejen počet kvalifikovaných míst, které obor nabízí, ale i jeho příspěvek českému HDP, který je nyní plných 6 %.“
Obor podnikových služeb v ČR není jen doménou velkých měst, jako je tomu v jiných zemích střední Evropy. Naopak proniká i do regionů, centra často vznikají i v místech, kde mezinárodní firmy vlastní výrobní závody.
Podnikovým službám se daří i v dalších zemích střední Evropy, ovšem Česká republika má ve srovnání s dalšími zeměmi regionu hned dvě důležitá prvenství:
Růst expertních služeb:
V porovnání s ostatními oblíbenými destinacemi pro provoz center podnikových služeb, jako je Polsko, Rumunsko, Maďarsko či Slovensko, poskytují česká centra nejširší záběr a nejvyšší míru odbornosti služeb. Velmi dobře to ilustruje žebříček služeb, které zaznamenaly v uplynulém roce nejvyšší nárůst – patří mezi ně datová analýza, digitální transformace obchodních procesů, strategický nákup a celá řada IT aktivit, ať už jde o automatizaci, robotizaci či vývoj a údržbu počítačových systémů. Klesá naopak podíl transakčních služeb jako je zpracování faktur, reporting či vyřizování objednávek – tento typ procesů se ve velké míře automatizuje pomocí softwarových robotů, nebo se přesouvá do jiných zemí.
Nejvyšší hustota, mzdy a schopnost přilákat „mozky“:
Česká republika také nabízí nejvyšší mzdy v regionu, což vyplývá z dat společnosti Grafton Recruitment. Tato skutečnost nezanedbatelnou měrou napomáhá úspěšné akvizici zahraničních talentů. Na druhé straně to ovšem může vyvolat otázku, zda naše země nebude do budoucna pro investory příliš drahá a zda i nadále pro firmy zůstaneme atraktivní lokalitou. „Tyto obavy se nepotvrdily. Růst sektoru je jasným důkazem, že investoři si dnes nevybírají Českou republiku kvůli nízkým nákladům, důvodem je kvalifikace a know-how zdejší pracovní síly,“ říká Jonathan Appleton. Jak již bylo zmíněno, českým centrům podnikových služeb se velmi dobře daří přitáhnout experty z celého světa, o čemž svědčí další prvenství České republiky mezi státy střední Evropy – v českých podnikových službách je největší podíl zahraničních pracovníků, plných 43 %. Česká republika se také může pochlubit nejvyšší hustotou zaměstnanců podnikových služeb. V celé ČR přesahuje 2 %, ve větších městech je však ještě vyšší, například v Brně téměř 9 %. Zásluhu na tom má i systematická spolupráce s českými univerzitami.
Rozvoj brzdí problémy se zaměstnáváním cizinců
Centra podnikových služeb jsou významným střediskem diverzity. Již 43 % všech zaměstnanců oboru tvoří cizinci, což celkem reprezentuje více než 48.000 lidí. „Oproti loňskému roku se téměř zdvojnásobil globální dosah českých center podnikových služeb,“ říká Jonathan Appleton. „To samozřejmě s sebou nese i nutnost hledat pracovníky, kteří dokáží nabídnout potřebnou odbornost, a navíc hovoří i méně frekventovanými jazyky – třeba švédsky, arménsky, nebo litevsky. Naši pracovníci dnes používají 35 různých jazyků.“
Nelze ovšem přehlížet problémy – čtyři z pěti center podnikových služeb považují potíže spojené s vydáváním víz pro uchazeče o práci ze zemí mimo EU za významnou překážku zaměstnávání zahraničních pracovníků. Dalších 44 % respondentů průzkumu pak navíc uvádí problémy v komunikaci se státní správou. Navzdory určitému zlepšení v posledních letech tak představuje stále administrativa spojená se zaměstnáváním cizinců značnou komplikaci. Často trvá celý vízový proces 6 až 9 měsíců, a tak je častý případ, pokud talentovaní lidé dají přednost třeba sousednímu Polsku, kde je situace mnohem lepší. „Pokud chceme, aby ČR zůstala konkurenceschopná a aby česká ekonomika nezávisela pouze na výrobních oborech, musí dojít k dalším změnám a výraznému zrychlení vyřizování pracovních povolení pro vysoce kvalifikované pracovníky ze zemí mimo EU,“ komentoval to Jonathan Appleton.
Zdroj: ABSL
