Do roku 2022 má být do IoT investováno až 1,2 bilionu dolarů, ale v této částce jsou zahrnuty i technologie internetu věcí pro koncové spotřebitele. Analytici IDC očekávají největší rozvoj průmyslového IoT v odvětví diskrétní výroby a logistiky. Do každého z nich má být do roku 2022 investováno přes 150 miliard dolarů.
Před firmami, které uvažují o nasazení technologií IIoT, stojí ale hned několik problémů, s nimiž si musejí poradit. Tím prvním je bezpečnost zařízení, která budou do internetu věcí zapojena. Kompletně zasíťované výrobní provozy jsou jistě lákavým cílem pro kybernetické útočníky, jejichž cílem může být získávání informací nebo třeba sabotáž.
Potíží je také chybějící standardizace jednotlivých prvků IIoT řešení a firmy potřebují mít předem také jasný plán, jak budou pracovat se získanými daty. Jde totiž jak o jejich objem, tak následné zpracování. Často přitom dochází k situacím, že zatímco dříve byly nějaké parametry výroby sledovány třeba jen několikrát denně, po zavedení IoT senzorů jsou naměřené údaje reportovány třeba i každou minutu. Smysluplné využití dat z IoT senzorů je tedy pro firmy skutečně velkou výzvou.
První aplikace virtuální a rozšířené reality
Internet věcí samozřejmě není jediným technologickým trendem, který bude podporovat rozvoj průmyslu 4.0. Velký potenciál skrývají například 3D tisk a virtuální realita, technologie velmi dobře využitelné typicky při vývoji a prototypování nových produktů. Fyzické 3D modely z tiskáren i aplikace pro virtuální realitu výrazně zrychlí fázi návrhu a testování nových výrobků a 3D tisk firmám usnadní také výrobu unikátních součástek, náhradních dílů i nástrojů používaných ve výrobním procesu.
I v České republice již došlo k testování průmyslových aplikací rozšířené reality. Koncern Siemens ve svém brněnském závodu na výrobu parních turbín v pilotním projektu úspěšně otestoval brýle pro rozšířenou realitu od společnosti Konica Minolta. Do brýlí s průhledovým displejem se montážním technikům promítá digitalizovaná dokumentace, podle které pracovníci skládají jednotlivé komponenty výrobku.
Pilotní test průmyslové aplikace rozšířené reality v brněnském Siemensu prokázal podstatné zkrácení doby montáže, kterou navíc mohou činit technici po mnohem kratším zaškolení při zcela minimální chybovosti. Další typické nasazení rozšířené reality najdeme třeba při výstupní kontrole složitých výrobních celků. Technikům se v tomto případě do brýlí promítají instrukce k postupným krokům celé prohlídky, měření parametrů atd., aniž musejí neustále nahlížet do dokumentace. Technologie rozšířené reality tedy i v takových aplikacích pomáhá zkrátit dobu výroby a zvětšit její efektivitu.
