Dodavatelé se snaží nalézt s řeckými klienty různé způsoby, jak minimalizovat finanční rizika, a jsou přitom svými zákazníky průběžně ujišťováni, že jejich konkrétní situace není kritická. Řečtí obchodní partneři například často prohlašují, že mají uzavřené dobré mezinárodní smlouvy, že disponují několika zahraničními bankovními účty, a že mají přístup k silnému zahraničnímu kapitálu. To vše jsou povzbudivé zprávy pro členy obchodních týmů, kteří hledají alespoň nějaké záruky ve snaze o získání nových zakázek. Nicméně, finanční manažeři mají vždy konzervativnější přístup a nyní zkrátka požadují buď platby předem, nebo bankovní záruky.
V této době zbývá v řeckém bankovním systému k dispozici méně než 1 miliarda Eur na hotovosti a konečný termín dohody mezi hlavními věřiteli a řeckým státem se rychle blíží. Klíčovým rysem návrhů řecké vlády je daňová reforma přístupu ke stovkám miliard Eur, které jsou uloženy v zahraničních bankách nejbohatší vrstvou řeckých občanů a podniků (viz seznamy francouzské ministryně Cristine Lagarde). Je to jednou z priorit nové vlády, která chce obnovit ekonomickou sílu zdaněním vysokých příjmů spíše než snižováním důchodů a dalších sociálních výdajů. Tato reforma by byla samozřejmě, vleklým procesem, který by vyžadoval změny evropského práva a mezinárodní spolupráce mezi státy Evropské Unie.
Podíváme-li se dále do budoucnosti, tak bez ohledu na výsledky jednání mezi řeckým státem a jeho věřiteli, ať už Řecko opustí Eurozónu nebo si ještě více utáhne opasky, je jasné, že ve střednědobém horizontu budou veškerá obchodní jednání s Řeckými podniky vyžadovat vysokou opatrnost a pečlivost. Na podnikatelský názor jsme se zeptali například Josefa Vašici, ředitele společnosti DCIT, která vyvíjí a vyváží softwarová řešení Provys pro televizní a rozhlasové stanice po celém světě: „V soukromém sektoru je pro nás dobrou zprávou, že mnoho řeckých televizních stanic má zahraniční vlastníky, a proto je relativně dobře finančně izolováno od řecké hospodářské krize. Naše každodenní spolupráce s řeckými partnery je i v současné době až obdivuhodně klidná a i naši konzultanti, kteří se vracejí z obvyklých návštěv našich klientů, přinášejí zprávy o tom, že uvnitř společností nepanuje žádná nervozita či neklid, a že tyto firmy nevykazují známky vážnější krize. Je to dáno hlavně vlastnickou strukturou těchto podniků. Například společnost OTE jako jeden z našich předních řeckých klientů je ze 40% vlastněna společností Deutsche Telecom, která je velkým a stabilním operátorem s vysokou mezinárodní reputací. 10% akcií pak vlastní řecký stát a tyto akcie již řecká vláda zahrnula do svých návrhů věřitelům jako jedno z mnoha státních vlastnictví určených k privatizaci.“
Na druhou stranu je zde ovšem nutné uvést, že před nedávnem znovuspuštěnou řeckou veřejnoprávní televizi ERT čeká v podmínkách hluboké finanční krize jistě velmi obtížné období pro financování jakéhokoli vlastního technického rozvoje. Nejnovější řecké vládní návrhy však nezapomněly ani na tento sektor. Chystají se totiž mezinárodní výběrová řízení na prodej řeckých televizních licencí, na pronájem kmitočtových pásem telekomunikačním operátorům a řecká vláda nezapomněla ani na možné vysoké příjmy z vydávání telekomunikačních licencí na provoz sítí 4G a 5G. "Naše budoucí podnikání v Řecku vidíme celkem optimisticky“ říká Josef Vašica a dodává: „uvědomujeme si totiž, že po těžkém období přijdou nové příležitosti a Fénix se bude moci opět zrodit z popela řecké krize.“
