CFO Club: Prognóza ekonomického vývoje na letošek a ohlédnutí za loňským rokem

24. 2. 2012

Sdílet

První letošní setkání členů Klubu finančních ředitelů, které se uskutečnilo o popeleční středě 22. února v prostorách pražského Grand Hotelu Bohemia, se již tradičně věnovalo ekonomickému bilancování loňského roku a především možným výhledům na rok 2012.

S příspěvky na toto téma a následně v diskusním panelu, který moderoval Aleš Barabas, člen představenstva UniCredit Bank Czech Republic a viceprezident CFO Clubu, vystoupili Tomáš Zídek, náměstek ministra financí ČR, Pavel Řežábek, ředitel úseku analýzy trhů a prognózy společnosti ČEZ, a Július Kudla, vedoucí organizační složky Euler Hermes Europe SA.

 

Tomáš Zídek: „Vystoupení Řecka z EU není možné, neexistuje legislativa“ 

Po úvodu věnovaném představení činnosti Ministerstva financí v loňském roce prezentoval náměstek ministra Tomáš Zídek predikci pro letošní rok. Pokud jde o růst HDP České republiky, očekávána je „kladná nula“, tedy stagnace až mírný růst. To bude ovšem podle jeho slov platit pouze v případě splnění podmínek, kterými jsou jen mírná inflace, malý růst nezaměstnanosti a stabilní úrokové sazby i směnný kurs. Predikce je založena na tzv. „no event“ scénáři, kdy nedojde k vyhrocení evropské dluhové krize, a je tedy zatížena významnými riziky směrem dolů. Zásadní je v tuto chvíli především situace v Řecku. Aktuálně schválená půjčka Řecku ale i EU „koupila trochu času“, klíčovou otázkou však dle jeho slov je, zda se Řecku podaří uhlídat tempo reforem, ke kterým se zavázalo. Přítomné finančníky v této souvislosti zajímalo, jaký vliv by na situaci v EU mělo vystoupení Řecka z eurozóny. Podle Tomáše Zídka to de facto nyní není možné, na vystoupení neexistuje legislativa a tudíž ani oficiální odhady dopadů tohoto kroku.

 

Pavel Řežábek: „V jižní Evropě skončil mejdan“ 

Situaci v Řecku a jihoevropských zemích a jejím možným dopadům na evropskou ekonomiku věnoval hlavní část svého příspěvku také Pavel Řežábek, ředitel úseku analýzy trhů a prognózy společnosti ČEZ. „V jižní Evropě skončil mejdan, financovaly ho ale i banky ze severu,“ konstatoval a doplnil, že default jižního křídla Eurozóny by měl zásadní vliv i na silné evropské ekonomiky. Francouzské banky by při pádu všech ohrožených zemí, tedy Řecka, Portugalska, Španělska, Irska a Itálie, odepsaly až jednu pětinu francouzského ročního HDP, britské a německé asi jednu osminu ročního HDP své mateřské země. Příprava na tento krizový scénář spolu s požadavky na kapitálovou přiměřenost bank pak vedou k horší dostupnosti úvěrů a k jejich zdražování. Případný rozpad eurozóny by podle Pavla Řežábka sice „oddělil zrno od plev, ale ani zrno by na tom nebylo dobře.“ Pokud jde o inflační dopady, pak výsledkem rozpadu eurozóny by byla nulová inflace až deflace v severním křídle EU. Naopak monetizace dluhů problémových zemí jejich odkupem ze strany ECB by v horizontu několika let vyústila v inflaci ve výši 5 až 7 procent a inflační očekávání by opět vedla ke zdražení úvěrů. Významnou veličinou je pro komoditní trhy také kurz amerického dolaru a eura. Scénář „rozpad eurozóny“ by dle odhadu Pavla Řežábka vyústil ve významné oslabení eura až na jeho paritu s dolarem, naopak při „inflačním scénáři“ odhaduje kurs na 1 až 1,2 EUR/USD. Postupná stabilizace současné situace by udržela kurz v oblasti 1,2 až 1,4 EUR/USD.

 

Július Kudla: „Skončil mejdan, začal půst“ 

„Mejdan skončil a navíc začal půst. Akorát asi nebude trvat jen čtyřicet dní,“ navázal na příměr svého předřečníka Július Kudla, vedoucí organizační složky Euler Hermes Europe SA. Jak uvedl, jeho úvěrová pojišťovna nedávno snížila rating České republiky na BB, oproti tomu Slovensko hodnotí ratingem AA. Na otázku z auditoria, v čem je situace v ČR horší, poukázal především na oblast legislativy, nejasné transfery a také to, že mnoho společností stále nepublikuje účetní závěrky, tudíž je hospodaření firem méně průhledné. Zároveň ale Július Kudla uvedl, že Česká republika a Slovensko jsou spolu s Bulharskem a Polskem ekonomickými tahouny oblasti střední a východní Evropy. 

 

Na vystoupení jednotlivých panelistů navázala diskuse s dotazy členů CFO Clubu. Otázky směřovaly například na připravenost na případný rozpad EU, možná prorůstová opatření Ministerstva financí či způsoby práce s ekonomickými prognózami. 

Prezident Klubu finančních ředitelů na závěr večera představil nové partnery Klubu, kterými jsou dolphin consulting a Czech Institute of Directors.

Další setkání Klubu finančních ředitelů se uskuteční 11. dubna. V jeho průběhu budou vyhlášeny výsledky výroční ceny „Finanční ředitel roku 2011“. Vyhlášení výsledků bude předcházet diskusní setkání.

 

 

ICTS24

Zdroj: Conpro