První letošní setkání členů Klubu finančních ředitelů proběhlo ve středu 26. února v prostorách sálu Boccaccio Grand Hotelu Bohemia v Praze 1. Tentokrát bylo diskusní téma nadmíru obsáhlé a zajímavé. Nad budoucím ekonomickým vývojem u nás a na Slovensku se zamýšleli odborníci z UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s.– hlavní ekonom Pavel Sobíšek, makroekonomický analytik slovenské pobočky Ľubomír Koršňák a ředitel odboru ekonomických analýz Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Jaroslav Vomastek.
Moderátorské role se ujal Aleš Barabas, viceprezident Rady Klubu finančních ředitelů a člen představenstva UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s. V úvodu omluvil ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka, který se z důvodu neodkladných pracovních povinností nemohl setkání zúčastnit, a seznámil přítomné s průběhem večera. Oproti zvyklostem byl program diskuse rozdělen do dvou navazujících částí, kdy v té první byly představeny ekonomiky a výhledy Česka a Slovenska, v druhé se pak analytik Pavel Sobíšek snažil analyzovat důvody neobvyklého růstu Slovenska.
Zleva na fotografii: Jaroslav Vomastek, ředitel odboru ekonomických analýz Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, Pavel Sobíšek, hlavní ekonom, UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s., Ľubomír Koršňák, makroekonomický analytik slovenské pobočky UniCredit Bank, Aleš Barabas, viceprezident Rady Klubu finančních ředitelů a člen představenstva UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s.
Jaroslav Vomastek: Očekáváme návrat k růstu, tahounem bude zahraniční obchod
Jaroslav Vomastek představil vývoj ekonomiky za poslední roky. Ekonomika ČR se vyvíjela od doby krize o něco hůře než průměr Evropské unie, čímž se přerušil proces reálné konvergence. Příčinou poklesu je mj. vnější prostředí spojené s dluhovou krizí v Evropě, kdy fiskální restrikce vlád se promítly do výkonu zemí v podobě poklesu poptávky po českých vývozech. Vnitřní příčinou byl zejména propad investic, kdy v důsledku konsolidace veřejných financí a nižších výdajů vládního sektoru klesal jejich objem. Ani soukromý sektor neinvestoval, firmy i domácnosti omezovaly své výdaje. Celkově loňský rok skončil poklesem výkonu ekonomiky, avšak vývoj byl diferencovaný, růst ve výši 1,6 % nastal v posledním čtvrtletí, kdy narostly i vládní výdaje. Podle MPO vloni zahraniční obchod v národním pojetí již tak výrazně nepřispíval k růstu ekonomiky. Na tvorbě HDP se jednou třetinou podílí průmyslová výroba, průmysl vloni skončil v plusu s výsledkem 0,5 procenta. Dobrou zprávou je, že v posledních měsících rostou zakázky, což dává signály pro růst průmyslové výroby. MPO odhaduje, že ta poroste o 5 až 6 procent s diferencovaným růstem během roku. Rozhodujícím sektorem pro tuzemský průmysl byl a je automobilový průmysl, v loňském roce se zpočátku vyvíjel negativně, v druhé polovině nastal obrat. Index PMI se nyní pohybuje nad úrovní 50 bodů, což odpovídá expanzi. Vloni exporty rostly o 2,8 procenta s odlišným průběhem a postupnou akcelerací.
MPO předpokládá pro letošní rok návrat k růstu, oproti ostatním institucím je však jeho odhad spíše konzervativní, předpokládá růst HDP o 1,2 procenta, přičemž tahounem bude zejména zahraniční obchod. Mělo by dojít i ke stabilizaci domácí poptávky. Bude záležet i na vývoji cenové hladiny, po intervencích ČNB dochází k prosakování dovozních cen do tržní části inflace, oproti tomu klesají ceny některých komodit, například energií.
Pavel Sobíšek: Devizová intervence byla nejdůležitější ekonomickým opatřením pro letošní rok
Ekonomové UniCredit Bank Česká republika a Slovensko jsou rovněž optimističtí ve výhledu na růst ekonomiky i eurozóny. Analytik Sobíšek zhodnotil vývoj v uplynulém roce a uvedl, co lze očekávat. Je potěšitelné, že se Česko vloni ocitlo mezi rostoucími zeměmi (rostla o 0,8 procenta) po boku Velké Británie, USA, Polska a překvapivě i Portugalska. Nejhorší místo v žebříčku už nepatří Řecku, nýbrž Kypru, mezi země s poklesem ekonomiky se vloni dostalo i Finsko. Česko by podle odhadu banky mělo letos růst o 2,5 procenta, podobně jako sousední Německo, propad se očekává v Chorvatsku a Slovinsku. V západní Evropě se očekává zlepšení, ve východní naopak zpomalení růstu. Evropa je v současnosti v nižších deficitech, než jsou třeba Spojené státy či Velká Británie, což je podle Sobíška její výhodou. Ke zlepšení ekonomik by měla přispět měnící se fiskální pozice, pro letošní rok se předpokládá menší brzdění fiskálních politik.
Jaké jsou prognózy pro letošní rok? V oblasti veřejných výdajů se očekává zvýšení schodku o 32 miliard korun, což by mohlo nastartovat hospodářský růst. K růstu ekonomiky přispěje i automobilový průmysl, kde se očekávají dvouciferné nárůsty, dále čistý export a předpokládaný nárůst domácí spotřeby s akcelerací ke konci roku 2014. Pavel Sobíšek se vyjádřil i k často kritizované intervenci ČNB, podle něj může být vnímána jako rozumný krok, který kopíruje ekonomický obraz. „Momentálně je koruna o deset procent slabší, než by odpovídalo kurzu eura proti dolaru, ale ČNB nenechá korunu klesnout pod 27 Kč za euro, protože se k tomu zavázala a má na to i nástroje. Kurz se letos a možná i v příštím roce udrží okolo 27,20 Kč za euro,“ uvedl a upozornil na možné obtíže při návratu zpět. Zda se tento faktor promítne do soukromé spotřeby, se uvidí, co na ni ale vliv má, je vnímaná inflace. Ta může být jiná než měřená a ovlivňuje chování spotřebitelů. V současnosti je zhruba na stejné úrovni s měřenou inflací, což lze považovat za dobrý signál.
Ľubomír Koršňák: Konsolidace veřejných financí se na Slovensku zastavuje
Hlavní analytik ze slovenské pobočky zhodnotil dosavadní vývoj na Slovensku i v kontextu Evropy. V roce 2012, kdy většina zemí spadla do recese, bylo Slovensko jakýmsi ostrovem, který stále rostl (1,8 %). Avšak i Slovensko bylo postiženo krizí eurozóny, projevující se poklesem domácí spotřeby a snížením investic. Nyní se očekává oživení, dynamika růstu exportu by se měla zvýšit a slovenská ekonomika by opět měla růst, a to v návaznosti na růst Německa. První náznaky oživení v domácí poptávce lze již pozorovat, spotřeba domácností vloni rostla a zastavil se pokles investic.
Za slovenským úspěchem může stát skutečnost, že země byla schopna zvyšovat svůj čistý export. Vývoz je ostatně tahounem i ekonomiky, dvě třetiny tržeb slovenského průmyslu pocházejí ze zahraničí. Dobré je, že podniky snižují dovozní náročnost výroby, například v automobilovém průmyslu se dříve dováželo 90 procent komponent, dnes jen 70 procent. Vliv na ekonomiku měl samozřejmě i vstup Slovenska do eurozóny, reálný výměnný kurz koruny se stal volatilnějším, současná koruna je mírně podhodnocená. To Slovensku pomáhá získávat tržní podíly na zahraničních trzích. Problémem tamní ekonomiky je i čtrnáctiprocentní dlouhodobá nezaměstnanost, předpokládá se však mírný pokles. Naopak se očekává růst reálné mzdy, pro rok 2014 ve výši 1,8 %, přičemž inflace se pohybuje okolo 0,4 % a letos by měla zůstat pod 2 %.
Nízká inflace netěší vládu, současná nízká inflace ztěžuje vládě stlačování hranice veřejného dluhu. V roce 2010 byl přijat zákon o dluhové brzdě. Pokud je výše veřejného dluhu více než 55 procent, vláda musí učinit opatření k jeho snížení, při hranici 57 procent už vláda musí předkládat vyrovnaný rozpočet na další rok. Prezidentské volby v březnu 2015 mohou tedy mít zásadní vliv na ekonomiku a dluhová brzda na Slovensku by mohla být až na čtyři roky deaktivovaná. To pro občany není dobrá zpráva. Konsolidační úsilí slovenské vlády se však zpomalilo, očištěný strukturální deficit by měl letos vzrůst o 2,2 procenta. Fiskální konsolidace na Slovensku se zastavuje.
Podobně jako Česká republika očekává i Slovensko zrychlení ekonomického růstu v úrovni okolo 2 až 3,5 procent. Růst by měl být tažen nejen lepším zahraničním prostředím, ale i domácí spotřebou a postupně i vyšší investiční aktivitou domácích podniků. Na růstu ekonomiky by se měl velkou měrou podílet průmysl, neočekávají se ani velké inflační tlaky a přebytek běžného účtu by i přes snižování měl zůstat pozitivní. Otázkou zůstávají veřejné finance a to, co se stane s dluhovou brzdou.
V další části diskuse se pak ke slovu vrátil Pavel Sobíšek a pokusil se analyzovat, které z faktorů mohly přispět k tomu, že slovenská ekonomika se vyvíjela výrazně lépe než česká. Pokusil se i vyvrátit mýty, že si Slovensko k vyššímu růstu pomáhá zvyšujícím se dluhem. Srovnával výkonnost obou zemí v několika oblastech – vývoji spotřeby, vlivu přímých investic, poměru exportu a importu a rozložení výkonnosti jednotlivých průmyslových odvětví. „Obě země mají řadu podobných ukazatelů, soukromá, domácí i vládní spotřeba se vyvíjela v obou zemích téměř srovnatelně. Investice klesaly dokonce rychleji na Slovensku, jediné, co tvoří rozdíl 1,5 procentního bodu ročně, je příspěvek českého exportu. Na Slovensku export rostl rychleji než u nás a dovoz naopak pomaleji,“ konstatoval Sobíšek.
Na straně poptávky Slovensko profitovalo z vyššího růstu exportu, dále je zde vyšší produktivita práce. Z hlediska produkce zde, kromě automobilového průmyslu, rostla rychleji přidaná hodnota, ve sféře služeb je sektor vázán na existenci eurozóny. Z hlediska dalšího vývoje není žádná záruka, že si Slovensko daný předstih udrží za všech podmínek, značná část tohoto růstu může být doháněním toho, co má Česká republika už za sebou.
V závěru setkání poděkoval Aleš Barabas všem přítomným za účast. Další společenský večer Klubu s workshopem a vyhlášením Výroční ceny „Finanční ředitel roku 2013“ proběhne 9. dubna 2014 v Grand Hotelu Bohemia, Praha 1.
