Před nedávnem vydaná studie společnosti Deloitte s názvem „Příběh dvou kapitálových trhů“ ukazuje hlavní prvky rozkolu mezi velkými, kapitálově bohatými podniky a malými až středními podniky s větším pákovým efektem z pohledu toho, jak čelit rostoucím peněžním problémům ve znepokojivé globální ekonomice. Studie analyzovala dluhy ve více než devíti tisících velkých společnostech a představila „rýsující se globální dluhový obraz.“.
„Kapitál je nyní silnou konkurenční výhodou a firmy, které ho mohou navýšit, budou mít rychle jasnou výhodu,“ řekl Ajit Kambil, ředitel globálního výzkumu z Deloitte CFO Programme. „Nejen, že jsme v inflexním bodu úrokových sazeb, ale hospodářské oživení je omezeno růstem poptávky ve vyspělých ekonomikách.
Rychlý pohyb?
Podle Kambila představuje jedno z ponaučení z této studie fakt, že finanční ředitelé z firem se značným pákovým efektem potřebují zvážit, zda není potřeba urgentně zapůsobit na představenstva nebo generální ředitele k rekapitalizaci. Bohaté koncerny by měly zkoumat strategie pro využívání síly společnosti k navýšení kapitálu. To může představovat významnou konkurenční výhodu pro velké společnosti s nízkým vlivem (pákovým efektem) oproti jejich menším konkurentům. Studie zaměstnala v minulém srpnu a září více než tisíc finančních ředitelů a jiných výkonných pracovníků.
Dalším zjištěním studie bylo, že generální ředitelé a finanční ředitelé (CEO and CFO), jejichž velké společnosti mají solidní bilanci, mají nízkonákladový přístup k bankovním půjčkám a akciovým trhům. Toho by měli využít ještě předtím, než vzrostou úrokové sazby. Jejich situace kontrastuje se společnostmi s vysokým pákovým efektem, kde se usilovně snaží hledat způsoby, jak zlepšit jejich rozvahy.
Studie naznačila, že maximální poptávka po refinancování dluhu se blíží a nové předpisy a pokračující bankovní a tržní selhávání bude pravděpodobně nadále omezovat dluhový kapitál, který je k dispozici.
Stále optimisticky o dluhových kapacitách
V Deloitte nicméně zjistili, že meze ekonomického prostředí a rostoucí úrokové sazby nezastaví finanční šéfy od optimismu k možnosti zvýšení své kapacity zadlužení. Mnoho finančních ředitelů uvedlo, že by použili hotovostní rezervu nejdříve pro tento účel. Silný peněžní tok bude dávat společnostem více strategických možností k vytvoření hodnoty akcionáře prostřednictvím akvizic, podílů na zpětných odkupech, dividend a organického růstu.
Robert N. Campbell III, vedoucí společnosti Deloitte LLP, poznamenal, že americký dluh vůči Číně a jiným třetím stranám vzrostl na více než 60 % HDP. "Pokud zůstaneme na těchto číslech, bude dluh v USA vyšší než 100 % HDP do roku 2020 a 200 % HDP do roku 2030, a pouze úrok z dluhu vzroste na 1 bilion amerických dolarů v roce 2020," řekl. "Růst suverénního vládního dluhu pravděpodobně povede ke zvyšování úrokových sazeb, inflaci a snížení důvěry v americký dolar."
Z dalších zjištění studie uvedla, že i s devítibilionovou hotovostí v rezervách v 9 tisících zkoumaných velkých společnostech jsou tyto rezervy nerovnoměrně rozděleny, a převážně se nacházejí v odvětví finančních služeb. Jen asi 2 biliony dolarů v hotovosti mimo finanční instituce.
Průzkumy týkající se CFO v poslední době ukazují, že 62 % finančních šéfů plánuje podle společnosti Deloitte udržení nebo zvýšení své zadluženosti v příštích třech letech a polovina z nich plánuje použít hotovostních rezerv na splácení dluhů.
Z partnerského amerického CFO Worldu přeložila stálá spolupracovnice redakce Sandra Šubertová
