Pane Palečku, jaká je vaše současná role v organizaci a jaké jsou vaše hlavní zodpovědnosti?
Působím jako CFO ve společnosti EP Infrastructure, a.s. (EPIF), která je jednou z předních středoevropských infrastrukturních společností. EPIF konsoliduje společnosti vlastnící a provozující aktiva pro přepravu, distribuci a skladování zemního plynu, distribuci elektřiny a také výrobu a distribuci tepla. EPIF zastává klíčovou roli v kritické energetické infrastruktuře regionu a zavázal se k udržitelnosti a dlouhodobému rozvoji.
Ve své současné roli CFO jsem zodpovědný za finanční řízení skupiny EPIF, což především zahrnuje plánování, controlling, reporting, řízení likvidity, optimalizace kapitálové struktury a samozřejmě řízení rizik. Mimo jiné jsem členem skupinové risk komise a také několika představenstev a dozorčích rad společností ve skupině EPIF. Mým cílem je zajistit finanční stabilitu skupiny EPIF a podporovat její strategický rozvoj prostřednictvím efektivního řízení financí a implementace moderních finančních nástrojů.
Klíčovou součástí mé role je také zohledňování potřeb a očekávání všech stakeholderů. To zahrnuje především oba akcionáře EPIF, kteří mají vysoká očekávání ohledně návratnosti jimi investovaného kapitálu, a také investory, kteří drží 3,1 miliardy eur našich veřejně obchodovaných dluhopisů. Snažím se, aby naše finanční strategie a operace poskytovaly stabilní a atraktivní výnosy, zajišťovaly důvěru investorů a podporovaly dlouhodobou udržitelnost skupiny. Součástí této odpovědnosti je i udržování vztahů s investory a finančními institucemi, efektivní komunikace našich finančních výsledků a strategických plánů, aby byla zajištěna finanční stabilita a flexibilita.
Václav Paleček, EP Infrastructure
Po absolvování Národohospodářské fakulty na VŠE v Praze zahájil Václav Paleček svoji profesionální kariéru v KPMG, kde strávil pět let v auditním oddělení. Poté nastoupil do skupiny EPH, kde působí již deset let. Během této doby se podílel na řadě projektů z oblasti korporátních financí a kapitálových trhů. Od roku 2020 zastává pozici finančního ředitele ve skupině EP Infrastructure.
Je pro vás právě probíhající rok výzvou? Jaký největší problém v současnosti vidíte ve vaší práci?
Ano, současný rok je pro nás velkou výzvou, především kvůli pokračujícím turbulencím na energetickém trhu, které začaly s pandemií covid-19, eskalovaly válkou na Ukrajině a následně vzniklou energetickou krizí a nyní jsou i nadále ovlivněny mimo jiné konfliktem na Blízkém východě. Výsledkem zmíněných turbulencí a nárůstu některých provozních rizik skupiny EPIF bylo rychlé snížení jejího relativního zadlužení, což ale pocítili oba akcionáři v podobě dočasného zastavení výplaty dividend. Vzhledem k tomu, že se situace v energetice přeci jen zastabilizovala a ceny komodit se přiblížily opět předválečné úrovni, musíme upravit kapitálovou strukturu skupiny a najít nové optimum.
Obecně pro skupinu EPIF platí, že největší výzvou je udržet finanční stabilitu skupiny v souladu s očekáváními všech klíčových stakeholderů a zároveň zajistit, aby naše služby byly pro zákazníky dostupné a kvalitní. Musíme se neustále přizpůsobovat novým podmínkám a hledat způsoby, jak efektivně řídit náklady a optimalizovat naše investice, aby byla zajištěna dlouhodobá udržitelnost a spolehlivost našich služeb.
Jaké jsou podle vás největší příležitosti a výzvy, které vaše organizace v současnosti má?
Největší příležitostí pro naši skupinu jsou investice do zelených technologií a infrastruktury v souladu s evropskými klimatickými cíli. Zavázali jsme se ke snížení emisí CO2 o 60 % mezi lety 2022 a 2030, snížení emisí metanu o 30 % mezi lety 2020 a 2030, dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2040 a Net Zero provozu do roku 2050.
Prvním z velkých projektů, které nás čekají, je dekarbonizace teplárenského segmentu, který dodává teplo za konkurenceschopné ceny do více než 150 000 odběrných míst zejména v oblastech měst Pardubice, Hradec Králové, Chrudim, Most, Litvínov a Plzeň. Výroba tepla je v našich provozech stále z větší části zajišťována hnědým uhlím. Nejpozději do roku 2030 plánujeme nahradit všechny hnědouhelné jednotky plynovými elektrárnami s kombinovaným cyklem (CCGT), jednotkami na biomasu a zařízeními na energetické využití odpadů, případně doplněné o elektrické kotle či tepelná čerpadla. Tato konverze je zásadní pro zmíněné snížení emisí CO2 do roku 2030 a bude stát přibližně 1,3 miliardy eur v hrubém objemu (tedy před dotacemi). V souladu s požadavky EU taxonomie budou nové technologie umožňovat spoluspalování obnovitelných plynů, například bioplynu nebo vodíku, pokud tyto komodity budou dostupné v objemech a cenách vhodných ke komerčnímu využití.
Největší výzvou je řízení těchto transformací v kontextu geopolitických nejistot, nestabilního energetického trhu a regulatorních požadavků, které vycházejí ze širšího rámce European Green Deal. Dekarbonizační projekty musíme řídit tak, abychom zajistili dvě priority. Za prvé, že naše investice budou ekonomicky udržitelné a uspokojí požadavky na kapitálovou návratnost akcionářů skupiny. A za druhé, že investice efektivně přispějí k dlouhodobé energetické bezpečnosti a spolehlivosti dodávek pro naše zákazníky. Celý proces dekarbonizace musí být také sociálně akceptovatelný, což znamená, že finální služba nebo komodita musí být dodávána za cenu dostupnou pro zákazníka.
CFO pod lupou
Projekt magazínu CFOworld, který představuje finanční ředitele z různých oborů. Cílem projektu je i medializace používaných toků ve vaší společnosti a upozornění na zajímavé trendy a postupy, které mohou být inspirací i pro další společnosti.
Otázky jsou na určitou dobu shodné a shrnutí názorů účastníků projektu bude zveřejněno v časopisu CFOworld i na našich stránkách měsíc po vyjití v tištěné verzi.
Účast v projektu je bezplatná.
Jste pro zavedení eura v České republice, nebo jste pro zachování koruny jako platidla? Proč?
Jako CFO mezinárodní společnosti vidím spíše výhody z přijetí eura. Přijetí eura by do jisté míry usnadnilo investice a mezinárodní obchod, a to díky eliminaci měnového rizika, snížení nákladů na směnu měn a vůbec obecného zefektivnění finančních transakcí. Taky bych neměl zapomenout na zjednodušení účetních a administrativních procesů, což může být pro řadu společností zásadní faktor.
Nicméně nechci efekt přijetí eura přeceňovat. Existuje řada dostupných nástrojů, jak měnové riziko ošetřit. Také současná účetní legislativa v ČR se v poslední době vyvíjí příznivým směrem. Společnosti mohou od začátku letoška používat dobrovolně jako měnu účetnictví euro, britskou libru nebo americký dolar, pokud pro danou účetní jednotku splňují definiční znaky takzvané funkční měny. Pro společnosti účtující podle IFRS tato možnost vznikla dokonce již dříve, což je případ naší společnosti. Vedle toho existuje možnost daň z příjmů právnických osob za letošní rok počítat v euru a věřím, že v budoucnu bude možné ji v euru také zaplatit. Ke stejnému vývoji snad dojde i u dalších daní, zejména DPH. Z toho je zřejmé, že mnoho českých společností tak již funguje jako eurové společnosti, zatímco na úrovni politické reprezentace chybí i nadále potřebná odvaha k přijetí eura.
Děkujeme za rozhovor!
Zúčastněte se i vy!
Pokud pracujete ve finančním managementu, jsou otázky dostupné i pro vás a rádi je uveřejníme. Za tím účelem stačí napsat žádost volnou formou a odeslat na adresu: milan.loucky@iinfo.cz. Následně obdržíte návod a otázky. Více o projektu CFO pod lupou naleznete v tomto článku.
