Prioritou v současné době opět zůstává růst tržeb a to jak na současných, tak na nových trzích. Stejně obdobný je trend v udržování zaměření se na úsporu nákladů. Mezi další priority patří investice. Uvádí to průzkum společnosti Deloitte, který proběhl v září a říjnu letošního roku. Zúčastnilo se ho celkem 362 finančních manažerů z významných společností z těchto zemí: Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko.
„Mírný optimismus mezi finančními řediteli v ČR se přenáší do ochoty nastartovat růst dodatečnými externími zdroji. Zatímco před půl rokem pouze pět procent ředitelů plánovalo do roka zvýšit dluhové zatížení firmy, nyní to je již pětina dotázaných. Patrná je také klesající tendence v záměrech úroveň zadlužení snižovat,“ uvedl Martin Tesař, vedoucí partner oddělení auditu ve společnosti Deloitte ČR.
Pekelná spirála dluhů
„Významná pozice českých bank a nízké úrokové sazby jsou jedním z důvodů pro tento postoj. Banky jsou totiž velmi ochotné klientům poskytnout zdroje za atraktivních podmínek. Navíc, jak ukazuje průzkum, víra v delší udržitelnost příznivých finančních podmínek spíše roste,“ dodal Luděk Niedermayer, ekonomický expert společnosti Deloitte.
Dluhové financování považuje stále více finančních ředitelů za atraktivní a stále méně z nich se domnívá, že náklady na financování porostou. O zvyšování nákladů na financování hovoří pouze 44 % respondentů. Před půl rokem to bylo 66 %. Stále více z nich uvádí zvyšující se schopnost firmy kontrolovat své dluhy. Naopak v oblasti navyšování financování vlastním kapitálem stále finanční ředitelé váhají a zaujímají převážně neutrální postoj. „Mohlo by to naznačit, že v případě většiny českých firem již není relevantní snaha o snížení finanční páky k zajištění stability podniku a ani úvěrující banky zřejmě toto po svých klientech nevyžadují,“ dodal Ladislav Šauer, ředitel v oddělení auditu společnosti Deloitte.
Talenty kde brát a nekrást...
Průzkum ukázal, že stále více firem zvažuje restrukturalizaci svého obchodního modelu. Jako možnou prioritu to připustilo 23 % dotázaných finančních ředitelů, což je o 11 % více, než před půl rokem. „Jistá míra opatrnosti firem je jasnou reakcí na krátkodobé i dlouhodobé nejistoty ohledně fungování ekonomik. Zároveň komplexní pohled na naše zjištění naznačuje, že podniky jsou na možné výkyvy trhů připraveny výrazně lépe, než tomu byl před nástupem krize v roce 2008,“ uvedl Luděk Niedermayer, ekonomický expert společnosti Deloitte. Podle Luďka Niedermayera své finanční týmy hodnotí jejich vedoucí jako dostatečně silné a na nedostatek talentovaných zaměstnanců si rozhodně nestěžují. Nicméně udržení talentů ve svém týmu hodnotí jako jednu z těch zásadních otázek. V širším pohledu, kvalita a cena pracovní síly budou klíčové faktory, které rozhodnou o úspěchu nejen firem, ale i celých ekonomik.
Neboť nikoliv jen úspory...
Nižší důraz na snižování nákladů je vítaným zjištěním, který naznačuje jak vyšší konsolidaci firem tak i strategičtější zaměření, neboť nikoliv jen úspory, ale kvalita produkce a schopnost prodeje rozhoduje o úspěchu. Položky s nižší prioritou naopak opětovně potvrzují poznatky o jisté obezřetnosti působení na nestabilním a nerostoucím trhu (v širším než národním kontextu) i dosažení značného zlepšení k oblasti finanční a likvidní pozice.
Hlavní trendy a zjištění průzkumu mezi finančními řediteli:
* I přes nijak optimistické výhledy ekonomiky mají čeští finanční ředitelé více optimistický názor než před půl rokem
* Zaznamenali jsme větší odhodlání k výrazným změnám v oblasti reorganizace a změn v obchodním modelu
* Hlavní priority našich ředitelů zůstávají stejné – růst tržeb a snižování nákladů
* Navýšení úvěrového financování je jednou z cest k nastartování růstu
* Opatrnost je stále doménou majetkové a kapitálové struktury českých podniků
Optimismu množství větší než malé
V regionálním srovnání se nejvíce zhoršily vyhlídky mezi finančními řediteli v Polsku a Slovinsku. Naopak nárůst optimismu spatřují kromě České republiky finanční manažeři v Chorvatsku, Rumunsku, na Slovensku a Bulharsku. Finanční ředitelé ve většině zemí očekávají vysokou vnější finanční a ekonomickou nejistotu. Podobně jako v předchozím průzkumu označila většina respondentů v Chorvatsku a Rumunsku (a nově také Slovinsku) úroveň této nejistoty za „vysokou“ či „velmi vysokou“, což pravděpodobně odráží ostražitý postoj k potenciálním finančním vlivům vnějších ekonomických podmínek.
Zdroj a další informace: Deloitte
