Jestliže racionalitu popíráme z pohledu spotřebitele, investora a jejich typicky „lidských sobeckých motivů“, můžeme přeci i podnikům řízeným manažery přisoudit iracionální chování. Ekonomická teorie by se podle mého názoru měla intenzivně věnovat studiu motivů chování a rozhodování v současném globálním světě. Studování motivů chování a rozhodování lidí je totiž důležitým předpokladem pro definici nových paradigmat a nových modelů ekonomie, které si dnešní doba intenzivně žádá. Nutná je také hlubší změna systému obchodování na finančních trzích, jelikož myslím, že větší státní regulace nepostačí.
Výzvou je i analýza potenciálu účetnictví na zobrazování nehmotných aktiv a hodnot podniku: tedy, zda podniky v praxi dostatečně využívají možnosti účetnictví, či zda je třeba přistoupit k redefinici zásad, principů a metod používaných v dnes platném účetnictví. Je pravděpodobné, že se v krátké budoucnosti budeme snažit nově specifikovat relevantní podklady pro zobrazování účetnictví, nově definovat způsoby měření a interpretace dat a také přehodnocovat základní pravidla a zásady účtování. Je tedy otázkou, zda se účetnictví jako důležitý informační zdroj pro řízení výkonnosti přizpůsobí novým požadavkům podnikatelské praxe či zda se ukazatele používané pro řízení podniků budou od ukazatelů z účetních zdrojů nadále vzdalovat.
Dalšímu zkoumání by měly být podrobeny také možnosti transformace hierarchických struktur podniků do organizací spolupracujících na základě sdílení znalostí, jelikož představují nový pohled na způsob organizace práce podniků do budoucna. Důležité je i zkoumání fungování sítí v globální ekonomice a jejich dopady na fungování podniků i jejich výkonnost.
Nový systém tvorby bohatství v době vysoké konkurence, inovací, velkého sociálního náboje a vysoké nepredikovatelnosti je velkou výzvou nejen pro akademickou půdu, ale i pro podnikatelskou sféru. Poslední dva roky znamenaly pro celou řadu lidí zhroucení iluzí a představ, ať už to byli ekonomové, politici či samotní občané. Modely založené na racionálním chování či linearitě selhaly. Nemyslím tím postavit vše na pouhé manažerské intuici, ale navrhnout takové modely, které budou založené na reálném chování lidí v roli spotřebitelů, zaměstnanců, manažerů. Spojení ekonomie s teorií řízení je velkou výzvou pro ekonomy i pro další období.
Autorka je finanční ředitelkou společnosti Atos (bývalý Siemens IT Solutions and Services) a držitelka třetího místa v prestižní anketě Finanční ředitel roku 2010.
Portrétní foto: Jaroslav Kříženecký
Ilustrační foto: © olly - Fotolia.com