„Za cílevědomější se považují spíše muži (63 %), než ženy (54 %). Až 90 % všech respondentů si uvědomuje, že splácení půjček vyžaduje pravidelnost a plánování vlastní finanční situace,” komentuje další výsledky průzkumu Markéta Fixová, tisková mluvčí společnosti KRUK. Stejný průzkum ukázal, že až 70 % lidí by kontaktovalo věřitele a požádalo o prodloužení splátek v případě, že by v bance měli nesplacenou půjčku, která je již dávno po termínu splatnosti. Alespoň nějaký obnos by se bance snažilo zaplatit 14 % lidí, aby ukázali vůli dluh řeštit a 12 % dotázáných by vyčkalo, až je banka vyzve k úhradě dluhu. Jen 4 % lidí by se cíleně vyhýbala kontaktu s bankou.
Lidé často netuší, kde dluží
„Mnoho lidí si neuvědomuje, kde všude mohou dlužit. Před lety si například vzali půjčku, poté párkrát změnili bydliště a zapomněli ji splácet. Velmi často se setkáváme s případy, kde si klient, kterého po dlouhé době najdeme, myslí, že se na půjčku z minulosti už dávno zapomnělo,“ vysvětluje Markéta Fixová.
Ne vždy je pro Čechy snadné zjistit, kde a kolik svým jednotlivým věřitelům dluží. Původní smlouvy a doklady k půjčkám nebo úvěrům již často ztratili, díky změně bydliště nejsou zastižitelní. Navíc registry dlužníků nenabízejí kompletní informace a přístup k nim je často placený, stejně jako vstup do Centrální evidence exekucí.
Velmi časté jsou i dluhy vůči státu, na které se mohou dlužníci informovat na příslušném finančním úřadu nebo na pobočce České správy sociálního zabezpečení. Další dluhy mohou evidovat zdravotní pojišťovny. Zde stačí pro získání potřebných informací kontaktovat zákaznickou linku nebo osobně zajít na nejbližší pobočku. Časté jsou i dluhy vzniklé na základě pokut od městských dopravních podniků za jízdu bez platné jízdenky nebo dluhy na výživném.
