Novela si klade za cíl zvýšit a zkvalitnit dohled Rady pro veřejný dohled nad auditem prostřednictvím posílení objektivity a nezávislosti na auditorské profesi. V zákoně je nyní také výslovně zakotvena odpovědnost komory vůči radě za organizaci, řízení a provozování systému kontroly kvality v oblasti auditorské činnosti.
Dále bylo zapotřebí reagovat na možnost přistoupit v rámci spolupráce při kontrolách kvality u auditorů nebo auditorských firem na tzv. společné kontroly, tj. kontroly činěné spolu s příslušnými orgány ze třetích zemí. Nová právní úprava rovněž zohledňuje zkušenosti po implementaci směrnice o povinném auditu, řešící problémy a nedostatky, které byly při praktické aplikaci zákona identifikovány, např. sjednocení dob uznávání zkoušek, skládání kvalifikačních zkoušek v rámci komory, doplnění povinnosti pracovního poměru u auditora nebo auditorské společnosti. Nová je úprava sankcí, a to zejména vůči komoře, dočasného a trvalého zákazu výkonu auditorské činnosti, úprava podmínek výkonu auditorské činnosti osobami z jiných členských států a třetích zemí, úprava podmínek spolupráce komory a rady s příslušnými orgány členských zemí Evropské unie a třetích zemí. Novela také obsahuje úpravy či zpřesnění některých ustanovení zákona v souvislosti se změnou či přijetím jiných právních předpisů, zejména nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích.
Cílem bylo také odstranění některých systematických, terminologických, případně legislativně technických nedostatků. Došlo k jasnému vymezení nemožnosti souběhu několika forem výkonu auditorské činnosti, byl stanoven zákaz výkonu činnosti statutárního auditora vykonávajícího činnost vlastním jménem a na vlastní účet i pro jiného auditora nebo souběžně pro více auditorů. Asistent auditora již nemusí být u auditora pouze v pracovním poměru, ale odbornou praxi může vykonávat i na základě jiného pracovněprávního vztahu, využívá se zejména dohoda o pracovní činnosti. Žadatel o auditorské oprávnění nově nesmí mít ke dni podání žádosti evidován nedoplatek na daních nebo sociálním a zdravotním pojištění.
Došlo ke komplexní úpravě pozastavení a zákazu výkonu auditorské činnosti. K pozastavení výkonu auditorské činnosti dojde, bylo-li proti auditorovi zahájeno trestní stíhání pro úmyslný trestný čin nebo bylo-li proti němu zahájeno trestní stíhání pro trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s prováděním auditorské činnosti, případně bylo-li proti němu zahájeno řízení o omezení jeho svéprávnosti. K zákazu výkonu auditorské činnosti dochází v případech, kdy bylo uloženo kárné nebo jiné opatření zákazu výkonu auditorské činnosti nebo na základě uloženého trestu zákazu činnosti.
Mění se podmínky pro uznání vysokoškolské zkoušky, na jejichž základě je uchazeč o profesi auditora od odpovídající části dílčí auditorské zkoušky osvobozen. Nově se uznávají pouze státní zkoušky a zároveň se zkracuje lhůta pro uznávání těchto zkoušek od data jejich složení ze sedmi na pět let. Naopak lhůta, do které musí být složeno všech 12 dílčích auditorských zkoušek, se prodlužuje ze tří na pět let, čímž se obě doposud rozdílné lhůty sjednocují. V souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku seseznam auditorů nahrazuje rejstříkem.
Úprav doznala povinnost mlčenlivosti. V případě nahrazení auditora má nyní auditor povinnost poskytnout novému auditorovi přístup k jím shromážděným významným informacím týkajícím se provedené auditorské činnosti. Za porušení mlčenlivosti nyní není považováno poskytnutí informací radě či kontrolorovi kvality či při plnění jiné zákonem uložené povinnosti.
Novelou došlo k zavedení alternativního způsobu určení auditora pro účetní jednotky, které jsou zadavatelem veřejné zakázky. Dochází také ke stanovení způsobu určení auditora pro účetní jednotky bez právní osobnosti, např. u svěřenských fondů určí auditora obhospodařovatel tohoto fondu. Nelze-li z objektivních příčin určit auditora nejvyšším orgánem, volba způsobu určení auditora se ponechává v pravomoci účetní jednotky s tím, že tento způsob musí splňovat podmínku, že je nezávislý na řídicím orgánu této auditované účetní jednotky.
Ve zprávě auditora je nyní auditor povinen identifikovat příslušný rámec účetního výkaznictví, na jehož základě je účetní závěrka sestavena. Číslo auditorského oprávnění je nahrazeno evidenčním číslem. Rozšířil se okruh osob, které mají právo do spisu nahlížet; o kontrolory kvality, zaměstnance České národní banky a soud, jedná-li se o občanskoprávní řízení auditora. Omezení podnikání auditora se nově nevztahuje na činnost mediátora.
Novelou zákona nedochází k zásadním systémovým změnám v oblasti kontroly kvality. U kárných opatření bylo doplněno opatření zákazu výkonu auditorské činnosti na dobu nejdéle pěti let. V rámci zvýšení právní jistoty komora nyní vydává vnitřní předpisy až po projednání s radou. Došlo rovněž k posílení pravomocí rady, která je nyní oprávněna nařídit komoře provedení kontroly kvality u auditora a je oprávněna učinit pro účely veřejného dohledu vlastní šetření u auditora nebo u komory. Vzhledem k příslušnosti rady k projednávání správních deliktů v prvním stupni se v jejím rámci zřizuje nový orgán, disciplinární výbor, který je nejméně tříčlenný, členem však nemůže být statutární auditor.
Značných změn doznal výbor pro audit. Nově je nejméně tříčlenný, většina členů musí být nezávislá, členové výboru jsou vybíráni z nevýkonných členů kontrolního orgánu nebo ze třetích osob. Výbor pro audit sleduje účinnost vnitřní kontroly společnosti, systém řízení rizik a vnitřní audit, je-li funkce vnitřního auditu zřízena. Povinnost řídit rizika mají podle směrnice o povinném auditu všechny subjekty veřejného zájmu. Výbor pro audit dále doporučuje auditora kontrolnímu orgánu s tím, že doporučení řádně odůvodní. Doporučení auditora výborem pro audit není pro orgán, který navrhuje auditora nejvyššímu orgánu k určení, závazné. Navrhne-li kontrolní orgán jiného auditora než navrhovaného v doporučení výboru pro audit, je takový návrh povinen orgánu příslušnému určit auditora řádně odůvodnit, zejména uvést, z jakých důvodů se odchýlil od doporučení výboru pro audit.
Nezřídí-li subjekt veřejného zájmu výbor pro audit za splnění zákonem přesně definovaných podmínek pro výjimku, jeho činnost vykonává kontrolní orgán. Nově subjekt veřejného zájmu zveřejní na svých internetových stránkách seznam členů výboru pro audit a uvede u nich údaje, které se zapisují u členů kontrolního orgánu do obchodního rejstříku. Pokud subjekt nemá výbor pro audit, zveřejní, který orgán plní jeho funkce a jména osob, jež jsou jeho členy.
Vzhledem k praktické organizaci auditních zakázek byl upřesněn požadavek na vystřídání klíčového auditorského partnera u subjektů veřejného zájmu do sedmi let ode dne určení auditora. Z přechodných ustanovení vyplývá, že subjekt veřejného zájmu je povinen splnit požadavky stanovené novelou zákona do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, stejná lhůta je stanovena i pro úpravu vnitřních předpisů a stanov komory a vnitřních předpisů a stanov rady, které nejsou v souladu s novelou zákona.
Záměrem předkladatele novely bylo zajištění bezproblémového fungování auditorského trhu a vysoké úrovně kvality práce auditorů, což má neméně ambiciózní cíl, a to přispět k posílení důvěryhodnosti účetních závěrek ověřených auditorem vůči domácím a zahraničním investorům, což by mělo mít významný pozitivní dopad nejen na podnikatelské prostředí a finanční trhy, ale i na celkovou situaci ve společnosti. Snažme se i vlastní auditorskou praxí přispět k naplnění tohoto cíle.
V souvislosti s novelou zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, byla již ve Sbírce zákonů publikována další novela zákona o auditorech č. 221/2015 Sb., která nabude účinnosti dne 1. ledna 2016. Tu si přiblížíme zase někdy příště.
