Co říká nový zákon o investičních společnostech a investičních fondech

10. 9. 2013

Sdílet

 Autor: © Visual Concepts - Fotolia.com
Zákon č. 240/2013 Sb. o investičních společnostech a investičních fondech, který komplexně nahrazuje dosavadní úpravu kolektivního investování, nabyl účinnosti dne 19. srpna 2013.

Zákon je transpozičního charakteru a implementuje příslušné směrnice Evropské unie upravující oblast kolektivního investování, zejména směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2011/61/EU o správcích alternativních investičních fondů (tzv. AIFMD), směrnici týkající se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (tzv. UCITS IV) a dosud neschválený návrh tzv. UCITS V. Zákon rovněž navazuje na úpravu obsaženou v přímo aplikovatelných nařízeních Evropské unie, jakými jsou nařízení o evropských fondech rizikového kapitálu a o evropských fondech sociálního podnikání.

 

Zásadních změn doznala úprava fondů kvalifikovaných investorů (FKI), které nadále nejsou řazeny mezi fondy kolektivního investování (dnes FKI tvoří podkategorii speciálních fondů kolektivního investování). Na rozdíl od současného stavu nový zákon připouští různé právní formy FKI. Vedle standardních korporátních forem (a.s., s.r.o., k.s., družstvo, evropská akciová či družstevní společnost) a již známých institutů kolektivního investování (otevřený či uzavřený podílový fond) umožňuje nový zákon rovněž formu akciové společnosti s proměnným základním kapitálem, komanditní společnosti na investiční listy či svěřenského fondu. Poslední jmenované budou moci vznikat až od účinnosti nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích.

 

Významnou změnou je také rozdělení činnosti administrátora a obhospodařovatele fondu. Zákon umožňuje, aby administraci fondu prováděla entita odlišná od obhospodařovatele. Předpokládá se, že vznikne kategorie nezávislých administrátorů investičních fondů bez oprávnění k obhospodařování. Přechodná ustanovení počítají s tím, že stávající investiční společnosti budou mít od účinnosti zákona licenci k oběma uvedeným činnostem. Pokud jde o depozitáře, zákon stanoví různou úroveň regulatorních podmínek a kvalifikačních požadavků podle toho, pro jaké typy fondů depozitář svou činnost vykonává.

 

Dne 19. srpna 2013 nabyl účinnosti rovněž doprovodný zákon k zákonu o investičních společnostech a investičních fondech a řada prováděcích nařízení vlády a vyhlášek České národní banky. Zákon tak již například neobsahuje podrobná ustanovení upravující investování fondů. Tato oblast je nově regulována v příslušném nařízení vlády o investování investičních fondů a o technikách k jejich obhospodařování. Za zmínku stojí, že uvedené nařízení nově upravuje investiční limity pro FKI, od kterých se lze odchýlit pouze ve stanovených případech. FKI, jehož kapitál nedosahuje hodnoty alespoň 100 000 000 eur a u něhož není zajištěno rozložení rizika, nemůže investovat více než 30 % hodnoty svého majetku do cenných papírů jednoho druhu vydaných jedním emitentem či do jedné komodity. Do jmění takového FKI lze nabýt pouze nemovitost, jejíž hodnota v době nabytí nepřekračuje 30 % hodnoty majetku FKI.

 

Investiční fondy a jejich obhospodařovatelé jsou povinni uvést své poměry do souladu s novým zákonem a doprovodnými předpisy v přechodném období, jehož délka činí jeden nebo dva roky v závislosti na investiční strategii fondu. 

 

bitcoin_skoleni

 

Zdroj: KPMG