1. Revize systému sociálních dávek a boj s prací načerno
Tuzemské ekonomice zásadně chybí pracovní síly, což brzdí její růst. Firmy mají problémy s plněním nových zakázek, stát přichází o možnost navýšení HDP i větší výběr daní. Zároveň zbytečně utrácí miliardy na sociálních dávkách. Podle odhadů je v Česku k dispozici nejméně 300 tisíc volných pracovních míst.
Je přitom velmi těžké sehnat lidi na pozice, které nevyžadují kdovíjaké vzdělání nebo pracovní zkušenosti. „Je až nehorázné, jak někteří zneužívají sociální systém, což stojí miliardy korun ty, kteří poctivě pracují. Kromě toho způsobují i další ztráty kvůli nerealizovaným zakázkám spojeným s chybějícími lidmi,“ říká Tomáš Surka, výkonný ředitel personálně-poradenské společnosti McROY pro střední a východní Evropu.
Často se navíc stává, že nezaměstnaní pobírají sociální dávky, ale také pracují načerno. Neméně důležité je revidovat pravomoci exekutorů, kteří svým přístupem mnohdy zapříčiní, že člověku se prostě pracovat nevyplatí.
2. Zaměstnávání lidí 50+
Ze současných 284.915 nezaměstnaných evidovaných na úřadech práce je více než 100 tisíc lidí starších 50 let. Tato skupina zároveň hledá nové uplatnění nejdéle. Vláda by měla podpořit zaměstnavatele, kteří budou zaměstnávat tyto lidi tím, že pro ně sníží odvody na sociální pojištění nebo slevou z daně z příjmu právnických osob. Zkrátka je zapotřebí motivovat firmy k aktivní práci s touto skupinou nezaměstnaných.
3. Systém vzdělávání
České školství zaspalo. Nepřipravuje mladé lidi pro technické obory, po kterých je největší poptávka ze strany firem. Vytvořila se atmosféra, že pracovat ve výrobě není dostatečně „cool“. Lepší pověsti se začaly těšit obory, jako jsou právo, ekonomie a humanitní vzdělání. Spousta mladých lidí jde studovat vysokou školu jen kvůli získání titulu anebo si pouze chtějí prodloužit mládí před nástupem do práce.
„Peníze do státního rozpočtu plynou především z průmyslových firem. Proč je tedy utrácet tak velkou podporou humanitních oborů? Celý systém financování školství je zralý na komplexní reformu. Přestaňme subvencovat školy podle toho, kolik mají studentů. To je logicky tlačí do zdánlivě atraktivních a jednodušších oborů. Zaměřme se na důslednou, strategickou a dlouhodobou podporu těch oborů, které naše hospodářství zoufale potřebuje,“ míní Tomáš Surka.
4. Zaměstnávání cizinců z třetích zemí
V současné ekonomické situaci nemáme dostatek uchazečů, ani kdyby pracovali všichni nezaměstnaní. Je nutné zjednodušit zaměstnávání cizinců z třetích zemí, kam patří především Ukrajinci. Systém je stále složitý, drahý a časově náročný. Lze pochopit obavu z toho, co s pracovníky bude, až se ekonomický cyklus změní. Vyřešit to však lze navázáním pracovního víza na konkrétní pracovní místo.
5. Systematická změna struktury ekonomiky
Naše ekonomika je nejprůmyslovější v Evropě, zdejší firmy ale často dělají pouze meziprodukty nebo se zabývají kompletací, což jsou operace s nižší přidanou hodnotou. Negativně to ovlivňuje produktivitu ekonomiky. Zároveň je jasné, že boom automobilového průmyslu, ze kterého v současnosti těžíme, nebude trvat věčně. Aby tuzemské platy rostly rychleji, naše hospodářství vzkvétalo a nezaměstnanost byla i v budoucnu nízká, je nutné pracovat na změně skladby ekonomiky. Nezbytností je přilákat nové investice v oblasti výroby a služeb s vysokou přidanou hodnotou a plně využít možnosti, které přináší digitalizace a robotizace. Vyplatí se také systematická podpora českých podnikatelů, kteří nechávají právě výrobu s vyšší přidanou hodnotou v domácí ekonomice a své zisky zde reinvestují. Jimi vytvořená hodnota tak „neodpluje“ do jiných zemí.
Zdroj: McRoy
