CI se historicky spojuje především s obdobím studené války a samozřejmě tehdejšími činnostmi zpravodajských služeb. Již v 70. letech minulého století tak jejich metody pronikly do sféry byznysu. Cíl byl jednoznačný: využít zpravodajský cyklus (plánování, sběr, vyhodnocení a distribuce dat, informací a znalostí) a využít jej k získání konkurenční výhody.
Příběhy o roli CI v životech firem se hledají poměrně snadno. Zkusme si namátkou říci, jak se slavný Polaroid, kdysi miláček Wall Street, změnil v krachující entitu. Stačilo ignorovat signály o provozovnách vyvolávajících filmy do 24 hodin, levné ruční fotoaparáty nebo samotnou digitální fotografii. Naopak můžeme vyzdvihnout vynikající analytickou informační činnost gigantu Shell v globálním měřítku, ale rovněž i s detailním regionálním zacílením. Dalším směrem je masivní sledování technologických trendů skrze patentové dokumenty. Firmy nejen z automobilového průmyslu, ale i farmacie či chemie na nich stavějí svou strategii v konkurenčním boji.
Kde se berou klíčové informace
CI si musíme představit především jako kontinuální proces definování a určování podnikových informačních potřeb (co a proč chci hledat a kde to mohu najít), schopnosti zajistit sběr dat a informací, analyzovat je (určit souvislosti a jejich potenciál v budoucnosti firmy) a předložit následný report/scénář managementu firmy.
V základu je potřeba definovat, zdali budeme sbírat informaci v rámci primárního průzkumu (veletrhy, konference, kongresy, telefonické interview či e-mail apod.), nebo sekundárního průzkumu (dnes reprezentováno především on-line prostředím).
Jako analytický model, ale i vstupní pomocník pro informační potřeby se často využívá rozklad Porterových pěti sil (vytěžujeme informace o současné konkurenci, nových subjektech na trhu, dodavatelích, kupujících a substitutech).
