Zpráva nazvaná „Co se stane s eurozónou – možné scénáře pro rok 2012“ analyzuje možné výsledky každého z těchto scénářů a odhaduje inflaci a hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny do roku 2016.
Shrnutí čtyř potenciálních scénářů:
Scénář 1 – Měnová expanze
Evropská centrální banka dostává zelenou, aby poskytla významnou likviditu oslabeným ekonomikám. Předchází tím recesi eurozóny, úrokové sazby zůstávají krátkodobě nízké, ale inflace stoupá nad 2% cíl ECB, euro oslabuje.
Scénář 2 – Řízené bankroty
Pro nejvíce zadlužené země je sjednán program dobrovolného bankrotu, který spustí dluhovou spirálu a prodlouží recesi trvající dva až tři roky. Výsledkem programu bude kumulovaný propad HDP eurozóny přibližně o 5 %.
Scénář 3 – vystoupení Řecka
Řecko je donuceno odejít z eurozóny. Následně trpí výrazným zhoršením své ekonomiky, rychlou devalvací vlastní nové měny a prudkým nárůstem inflace. Eurozóna se snaží chránit svou měnu prostřednictvím tvrdé rozpočtové disciplíny a jiných opatření zvyšujících důvěru investorů. Stále však trpí recesí, která trvá až dva roky.
Scénář 4 – Nový měnový blok
Francouzsko-německá shoda na tom, že stávající eurozóna je neudržitelná, dláždí cestu pro nový, menší a pevněji regulovaný měnový blok. Lze předpokládat, že „nové euro“ dramaticky posílí a že nový blok bude těžit z boomu domácí poptávky. Ekonomiky, které jsou vyloučeny, trpí prudkým oslabením svých měn a vážnými ekonomickými problémy.
Co by znamenalo naplnění scénářů pro české firmy?
„Kromě jednoznačně nepříznivých dopadů bankrotu předlužených zemí eurozóny by Českou republiku negativně zasáhl i vznik francouzsko-německého měnového bloku. Jako subdodavatelé Německa bychom jistě nepřivítali „deuro“, které by významně posílilo. Tím by oslabilo vývozní možnosti nové „deurozóny“. České firmy by na druhou stranu dostaly příležitost alespoň částečně nahradit na zahraničních trzích německé společnosti. Během několik let by se jim to mohlo podařit, krátkodobě na to ale nejsou tuzemské podniky připraveny,“ říká Zdeněk Hrdlička, analytik PwC Česká republika.
Zdroj: PwC Česká republika
