Jak bylo dnes oznámeno, poradenská společnost Dun & Bradstreet (D&B) v září snížila rating dalším dvěma evropským státům – Rakousku a Slovinsku. Rakousko trápí zpomalování evropských ekonomik, zatímco Slovinsko bojuje s vážnými problémy bankovního sektoru. Dun & Bradstreet v letošním roce zhoršila hodnocení již deseti evropským zemím. Ke zvýšení ratingu D&B v rámci Evropy nepřistoupila ani v jednom případě. Svými politickými, ekonomickými a obchodními analýzami, které D&B zpracovává pro 134 zemí světa, upozorňuje na rizika plynoucí z obchodního styku. V letošním roce D&B snížila rating již deseti evropským zemím. Kromě Rakouska a Slovinska se jedná také o Českou republiku, Maďarsko, Německo, Španělsko, Francii, Řecko, Nizozemsko a Rumunsko.
Jak je ti, Rakousko?
Zářijové snížení ratingu Rakouska v kategorii nízkého rizika návratnosti investice (z BD2a na DB2b) souvisí se zpomalováním tamní ekonomiky, špatnými vyhlídkami pro exportéry a také domácími korupčními skandály, které opět upozornily na rezervy Rakouska v oblasti boje s korupcí. „Přesto, že rakouská ekonomika i ve 2. kvartálu rostla, spotřebitelé jsou stále pesimističtější ohledně vyhlídek pro dalších dvanáct měsíců. Zpomalení domácí poptávky je navíc doprovázeno zhoršujícím se vnějším prostředím v eurozóně, nejvýznamnějšího rakouského obchodního partnera, stejně jako zpomalováním většiny východoevropských ekonomik,“ komentuje důvody snížení ratingu Rakouska Alena Seoud, ředitelka Dun & Bradstreet pro Čechy a Slovensko.
Soubor vzájemně souvisejících problémů s likviditou je důvodem snížení ratignu Slovinska z kategorie nízkého rizika návratnosti investice (DB2d) na stupeň mírného rizika návratnosti investice (DB3a), o kterém Dun & Bradstreet rozhodla v průběhu září. „Slovinská ekonomika je zatížena dluhy, které vypluly na povrch po prasknutí předkrizové investiční bubliny, zejména v oblasti nemovitostí a následného zpomalení ekonomiky. To způsobuje vážné problémy bankovního sektoru, kde se zvýšil podíl nesplácených úvěrů na 11,8 %. Aby banky splnily předpisy EU, musí zvýšit poměr aktiv na 9 %, a proto potřebují finanční injekci. Soukromý kapitál je v současné situaci prakticky nedosažitelný z důvodů obav investorů před toxickými aktivy,“ říká Alena Seoud s tím, že bankovní sektor je čím dál závislejší na financování z EU. „Pokud Slovinsko neobdrží finanční prostředky, může zde vypuknout bankovní krize s velmi negativními důsledky pro celou ekonomiku,“ shrnula ředitelka D&B. S problémy se potýká také podnikatelská sféra. Ziskovost firem je o dvě třetiny nižší než ve srovnání s předkrizovým vrcholem, úpadek hrozí díky zadlužení mnoha společnostem, zejména z oblasti finančních služeb, pojištění a stavebnictví. Podrážděná politická situace ve Slovinsku problémy řešit nepomáhá. Vláda odložila debatu o zákonu, který by měl zajistit vyrovnaný státní rozpočet od roku 2015, což podporuje spekulace o tom, že stát nebude schopen zvládnout narůstající veřejný dluh. Přitom již aktuální situace je alarmující – stát neplatí včas svým dodavatelům, hlavně stavebním firmám, které tak nejsou schopny splácet dluhy vůči bankám. Vládě se na druhou stranu daří vyrovnávat závazky vůči zahraničním věřitelům, nicméně důvěra slábne a dlouhodobé výnosy z dluhopisů přesahují 7 %,“ komentuje dále výsledky analýzy Alena Seoud z D&B. „Nedojde-li k zásadním nápravným opatřením, může Slovinsko spadnout ke dnu, odkud již není návratu. Soukromí investoři odmítnou pojistit rostoucí závazky země a Slovinsko se přiblíží bankrotu. Stejně jako v případě Irska a Španělska, slovinská vláda a bankovní systém společně táhnou zemi do propasti,“ uzavřela Alena Seoud.
Vzhůru na šťastný sever
Nejpříznivější investiční klima v Evropě má Norsko, Švédsko a Švýcarsko, jejichž rating D&B stanovila na stupni nejnižšího rizika investice (DB1d). Z této elitní skupiny letos vypadlo Německo, náš nejvýznamnější obchodní partner, u kterého došlo k poklesu vnímání rizik z obchodního styku na hladinu nízkého rizika návratnosti investice (DB2a). Česká republika, které Dun & Bradstreet v červenci snížila rating o dva stupně, je hodnocena na úrovni mírného rizika návratnosti investice (DB3c), Polsko je zařazeno ve stejné kategorii, nicméně o dva kvartily výše (DB3a). Aktuální mezinárodní rating Slovenska je stanoven na úrovni nízkého rizika návratnosti investice (DB2d).
Aktuální ratingové hodnocení vybraných evropských zemí
Země |
Ratingový stupeň |
Slovní popis |
Snížení ratingu v r. 2012 |
Norsko |
DB1d |
nejnižší riziko návratnosti investic |
Ne |
Švédsko |
DB1d |
nejnižší riziko návratnosti investic |
Ne |
Švýcarsko |
DB1d |
nejnižší riziko návratnosti investic |
Ne |
Německo |
DB2a |
nízké riziko návratnosti investic |
Ano |
Rakousko |
DB2b |
nízké riziko návratnosti investic |
Ano |
Francie |
DB2b |
nízké riziko návratnosti investic |
Ano |
Anglie |
DB2b |
nízké riziko návratnosti investic |
Ne |
Nizozemí |
DB2b |
nízké riziko návratnosti investic |
Ano |
Dánsko |
DB2c |
nízké riziko návratnosti investic |
Ne |
Belgie |
DB2d |
nízké riziko návratnosti investic |
Ne |
Slovensko |
DB2d |
nízké riziko návratnosti investic |
Ne |
Polsko |
DB3a |
mírné riziko návratnosti investic |
Ne |
Slovinsko |
DB3a |
mírné riziko návratnosti investic |
Ano |
Česká republika |
DB3c |
mírné riziko návratnosti investic |
Ano |
Kypr |
DB3d |
mírné riziko návratnosti investic |
Ne |
Itálie |
DB3d |
mírné riziko návratnosti investic |
Ne |
Bulharsko |
DB4a |
střední riziko návratnosti investic |
Ne |
Rumunsko |
DB4c |
střední riziko návratnosti investic |
Ano |
Maďarsko |
DB4d |
střední riziko návratnosti investic |
Ano |
Španělsko |
DB4d |
střední riziko návratnosti investic |
Ano |
Řecko |
DB5c |
vysoké riziko návratnosti investic |
Ano |
Zdroj: Dun & Bradstreet
D&B Indikátor rizikovosti zemí poskytuje mezinárodní komparativní hodnocení rizika při obchodování v jednotlivých zemích. Tento kompozitní index je výsledkem důkladné analýzy politického, komerčního, makroekonomického a externího rizika, a klade si za cíl predikovat riziko dané země zejména z pohledu návratnosti investic v horizontu dvou let.
Politické riziko |
situace interní a externí bezpečnosti, politická kompetence a konzistence, rovněž tak jiné takové faktory, které stanovují, zda země podporuje otevřené podnikatelské prostředí |
Komerční riziko |
neporušitelnost kontraktu, soudní kompetence, regulační transparence, stupeň systémové korupce a další faktory, které určují, zda obchodní prostředí usnadňuje provádění komerčních transakcí |
Makroekonomické riziko |
míra inflace, státní rovnováha, růst zásoby peněz a všechny takové makroekonomické faktory, které určují, zda je země schopna zajistit trvalý ekonomický růst a přiměřenou expanzii obchodních příležitostí |
Externí riziko |
stávající účetní bilance, kapitálové toky, devizové rezervy, míra externího zadlužení a všechny faktory, které určují, zda země může generovat dostatečné množství deviz, aby splnila domácí i zahraniční investiční závazky |
D&B Indikátor rizikovosti zemí je rozdělen do sedmi pásem v rozsahu od DB1 po DB7. Každé pásmo je dále rozděleno na čtvrtiny (a-d) s postupným určením kdy „a“ představuje o trochu menší riziko než je označení „b“, atd. Jenom indikátor DB7 není rozdělen na čtvrtiny. Celkově má tedy D&B Rating zemí 25 stupňů hodnocení.
DB1 – nejnižší riziko návratnosti investic
DB2 – nízké riziko návratnosti investic
DB3 – mírné riziko návratnosti investic
DB4 – střední riziko návratnosti investic
DB5 – vysoké riziko návratnosti investic
DB6 – velmi vysoké riziko návratnosti investic
DB7 – nejvyšší riziko návratnosti investic