Evropští statistici dnes ráno zveřejňovali první nástřel dubnové spotřebitelské inflace. Podobně jako v Německu i v eurozóně inflace sice zrychlila, ale ne tolik, jak trh očekával. Podle předběžného údaje rostly ceny v eurozóně v dubnu meziročně 0,7 %, zatímco v březnu inflace činila 0,5 %. Ačkoliv za růstem tempa inflace stálo především pozdější načasování Velikonoc, investoři věrní euru si mohli oddychnout. Ono totiž zrychlení spotřebitelské inflace (ať je způsobené čímkoliv) tolik netlačí na Evropskou centrální banku (ECB) k okamžité akci. Z dlouhodobého pohledu je ale jasné, že inflace zůstává v zemích měnové unie abnormálně nízko a hluboko pod 2% cílem. A to podle nás nenechá evropské centrální bankéře v klidu. Na spadnutí je proto další uvolnění měnové politiky ECB, které by mělo přijít na řadu nejspíš na začátku června. Ale protože je červen z investorského hlediska ještě příliš daleko, euro dnes k dolaru neoslabuje, ale naopak mírně sílí na 1,386 USD/EUR.
Mráz přišel do Washingtonu z Kanady, ale už je líp
Po obědě se pohledy investorů začaly přesouvat z Evropy za Atlantský oceán. Dalo by se říci, že dnešní čísla z USA přesně vykreslila příběh o rozmrzání americké ekonomiky, ke kterému došlo v úvodu roku. Američtí statistici odhalili, že největší ekonomika světa rostla v prvním kvartále mezičtvrtletně jen o slaboučkých 0,1 %, ačkoliv se čekal růst o 1,2 %. To by byl sám o sobě hrozivý údaj. Proč ale panikařit?. Stačí se třeba podívat, že v meziročním porovnání roste ekonomika USA stále o 2,3 %. O takovém růstu si eurozóna může nechat jenom zdát. Nesmíme také zapomínat, že velkou část území USA v úvodu roku paralyzovaly zledovatělé a uzavřené silnice, zasněžené železnice nebo nepřístupné ranveje na letištích. Z toho je více než zřejmé, že za takových podmínek ekonomice pšenka nekvete. Navíc chvíli před statistikou HDP vyšla zpráva zvaná jako ADP report. Podle ní americký soukromý sektor během dubna vytvořil velice slušných 220 tisíc pracovních míst. Podle nás je to další potvrzení naší domněnky, že arktické mrazy z úvodu roku pouze o několik měsíců pozdržely ožívání ekonomiky USA.
No a teď bude velmi záležet na tom, jestli si podobným způsobem jako my přeberou dnešní americká čísla také představitelé Fedu. Ti totiž dnes zakončí své dvoudenní zasedání. Pokud se nezaleknou překvapivě špatné statistiky HDP, měli by znovu přiškrtit objem programu tištění peněz o 10 miliard dolarů měsíčně. To by měla být pozitivní zpráva pro dolar, který by mohl dorovnat své dnešní mírné ztráty k euru. Každopádně v dlouhodobějším horizontu bude rozdíl mezi kroky ECB a Fedu mnohem víc markantní. Zatímco u ECB se bude dál mluvit o nových podpůrných opatřeních, u americké centrální banky se už v dáli rýsuje termín pro zvyšování úrokových sazeb. Úroková síla dolaru se proto bude stále víc přibližovat síle eura. To je také důvod, proč by dolar měl posilovat a do konce roku začít koketovat s hladinou 1,300 USD/EUR.
Ukrajina tomu nasadí korunu
Koruně se dnes nepodařilo navázat na zisky eura vůči dolaru a naopak k euru nepatrně ztrácí. Za jejím mírným oslabením znovu stojí napětí na Ukrajině. Další dny by měly nést ve znamení stagnace koruny třeba i proto, že nás zítra čeká státní svátek a investoři nebudou mít na obchodování myšlenky.
Autor působí ve společnosti Next Finance