Využití posílené spolupráce v oblasti daně z finančních transakcí bylo Radou EU schváleno na počátku roku 2013 (2013/52/EU). Na toto rozhodnutí reagovala Velká Británie podáním žaloby u Soudního dvora Evropské unie (SDEU), kterou se domáhala jeho zrušení. Svoji žalobu zdůvodňovala extrateritoriálními účinky daně z finančních transakcí ve státech, které se do posílené spolupráce nezapojí, a dále tím, že i nezúčastněné členské státy by byly zatíženy náklady souvisejícími se správou daně.
SDEU žalobu 30. dubna 2014 zamítl, a sice proto, že ani jeden ze žalobních důvodů, na jejichž základě Velká Británie požadovala zneplatnění rozhodnutí o schválení posílené spolupráce, nebyl předmětem napadeného rozhodnutí. Žalobní důvody směřovaly proti některým prvkům daně z finančních transakcí; napadené rozhodnutí však tyto prvky daně vůbec nevymezovalo.
Žaloba Velké Británie byla zamítnuta z procesních důvodů, nikoli ve věci samé. Na extrateritoriální účinky daně z finančních transakcí v minulosti poukazovala nejen Velká Británie, k obdobným závěrům dospěla i Právní služba Rady EU. Pokud zúčastněné členské státy neupraví koncept daně z finančních transakcí, nelze vyloučit další podání v této věci, a to i přes aktuálně zamítavý rozsudek SDEU.
Daň z finančních transakcí byla také jedním z témat diskutovaných na zasedání Rady ministrů financí a hospodářství (ECOFIN), které se konalo 5. a 6. května 2014. Ministři financí členských států zapojených do posílené spolupráce vydali společné prohlášení, v němž vyjádřili vůli i nadále usilovat o zavedení této daně. Nově byl v prohlášení vysloven cíl implementovat daň postupně. V první fázi by se daň měla vztahovat pouze na akcie a některé deriváty. V tomto rozsahu by měla být zavedena nejpozději k 1. lednu 2016. Technické detaily daně by měly být upřesněny do konce roku 2014. O dalším vývoji Vás budeme průběžně informovat.
Zdroj: KPMG
