Praktickými zkušenostmi souvisejícími s opravou výše DPH u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení, a to s ohledem na skutečnost, že někteří insolvenční správci provedení opravy zpochybňují, jsme se již zabývali zde. Správci argumentují zejména tím, že opravu není možno provést u pohledávek, které vznikly před účinností novely zákona o DPH, tedy před 1. dubnem 2011. Nyní přinášíme doplňující informace k uvedené problematice a další aktuální informace k nedobytným pohledávkám z pohledu DPH i daně z příjmů.
Oprava DPH u pohledávek vzniklých před 1. dubnem 2011
V průběhu července zveřejnilo Generální finanční ředitelství (GFŘ) výkladovou informaci, podle níž lze opravu výše daně provést i u pohledávek vzniklých před 1. dubnem 2011. Argumentace některých insolvečních správců je tak podle názoru GFŘ nesprávná a odmítnutí přijetí opravných daňových dokladů z tohoto důvodu neoprávněné. Přestože informace GFŘ není obecně závazným předpisem, lze očekávat, že jednotliví správci daně podle ní budou postupovat a oprava výše daně by tak neměla být zpochybňována ani u pohledávek vzniklých před 1. dubnem 2011.
Informace je dostupná na internetových stránkách České daňové správy
Pohledávky v insolvenci
Praktickými aspekty vracení DPH u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení se zabýval Koordinační výbor Komory daňových poradců ČR a GFŘ, který byl uzavřen s níže uvedenými závěry:
* oprava podle § 44 zákona o DPH nijak neovlivňuje výši pohledávky; i po případném vrácení DPH tedy pohledávka věřitele vůči dlužníkovi trvá v původní výši,
* oprava a vrácení DPH nemá žádný vliv na výši daňové opravné položky vytvořené podle zákona o rezervách,
* oprava DPH není změnou dočasnou, ale trvalou (nelze očekávat reálné uhrazení závazku, jde o samostatné zdanitelné plnění),
* na straně věřitele představuje vrácená DPH zdanitelný výnos,
* na straně dlužníka půjde o daňový náklad,
* vznikne-li povinnost vrácenou daň znovu přiznat, účtování u obou plátců bude reverzní a půjde tedy o daňový náklad u věřitele a zdanitelný výnos u dlužníka.
Účast na řízení
Na nedávném jednání Koordinačního výboru věnovaného výkladu pojmu „účast na řízení“ pro účely zákona o rezervách se GFŘ vyjádřilo k možnosti tvorby opravných položek v případech, kdy je k tvorbě nutná účast na soudním, správním či rozhodčím řízení podle § 8a zákona o rezervách. Dle GFŘ je možné vytvářet tyto daňové opravné položky i po skončení soudního, správního či rozhodčího řízení a vydání pravomocného rozhodnutí ve věci, přičemž již vytvořené daňové opravné položky není třeba rozpouštět.
Podle názoru GFŘ však nelze stavět naroveň soudní a exekuční řízení. V případě přímé exekuce (exekučním titulem je např. exekutorský zápis) tak nejsou naplněny požadavky zákona o rezervách.
Odpis promlčených pohledávek
Předmětem dalšího jednání Koordinačního výboru byla problematika daňového odpisu promlčených pohledávek (§ 24 odst. 2 písm. y) ZDP) podle znění zákona o daních z příjmů platného od roku 2011. Koordinační výbor mimo jiné potvrdil, že:
* pro možnost uplatnění daňového odpisu pohledávky není rozhodující, zda jde o pohledávku promlčenou či nikoliv,
* poplatník má právo daňově odepsat pohledávku, pokud se jedná o právně existující pohledávku s nesporným titulem plnění a jednoznačnou hodnotou.
Je zřejmé, že se jedná o oblast, která je předmětem častých změn a výkladových nejasností. Je proto obtížné reagovat na všechny změny a včas systémově upravit daňové dopady pohledávek. V případě zájmu o komplexní posouzení dané problematiky nebo asistenci při efektivním nastavení daňového řízení pohledávek se prosím obraťte na autory tohoto článku nebo Vaši obvyklou kontaktní osobu.
Zdroj: KPMG
Foto: © Gina Sanders - Fotolia.com
