Co vše s tím souvisí, jsme se zeptali Jana Bonaventury, daňového poradce z firmy BREDFORD Consulting.
Můžete uvést modelový příklad, na kterém změnu jasně ukážete?
Pokud měl třeba živnostník v roce 2018 příjmy 1,8 mil. Kč a neměl žádné či jen malé reálné náklady, mohl pro daňové účely uplatnit paušální výdaje ve výši 600 tisíc Kč a daně tak platil z částky 1,2 milionů Kč. Když si za letošní rok vydělá ještě více, například 2 miliony Kč, bude možné uplatnit výdaje z tohoto celkového hrubého příjmu, tedy paušální výdaje budou činit celkem 1.200 tisíc Kč a daně se budou platit jen z částky 800 tisíc Kč. Uvedený výpočet předpokládá uplatnění 60% paušálních výdajů, což se týká většiny příjmů z živnostenského podnikání (např. pro řemeslné živnosti ale platí 80% paušální výdaje).
Jak se tato změna projeví v jiných povinných platbách podnikatelů?
Protože se vyměřovací základ pro povinné pojistné na zdravotní a sociální pojištění počítá ze základu daně, znamená to nejen nižší daně, ale i pojistné. Je tedy možné požádat jak o snížení (zbývajících) záloh na tento rok, případně lze doporučit podání daňového přiznání a přehledů o příjmech a výdajích pro zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení co nejdříve, aby se co nejdříve vrátil přeplatek na pojistném a snížily zálohy na pojistné na příští období.
U sociálního a zdravotního pojištění se nic nemění?
Jako každý rok se zvyšuje minimální platba (minimální měsíční záloha 2.544 Kč u sociálního a 2.352 Kč u zdravotního pojištění) a u pojistného na sociální pojištění se zvyšuje i maximální platba.
O kolik se zálohy sníží živnostníkovi, který vydělává řekněme 1,5 milionů korun ročně?
Záleží na druhu živnosti, ale pokud vezmeme nejběžnější živnosti (nikoliv řemeslné), kdy je sazba paušálních výdajů 60%, bude nová měsíční záloha činit kolem 7.300 Kč proti zhruba 11 tisícům Kč v roce 2019 u sociálního pojištění. U zdravotního se záloha sníží na 3.375 Kč proti zhruba 5 tisícům Kč v roce 2019. Celkový rozdíl tedy bude cca 5 tisíc Kč měsíčně. Kromě toho část z nich dostane zajímavé přeplatky za rok 2019.
Má zvýšení limitu vliv i na limit pro plátce DPH?
Limit pro povinnou registraci zůstává stále 1 milion Kč. Obecně platí, že DPH a daň z příjmů jsou poměrně oddělené světy a pravidla v jednom zákoně neovlivňují pravidla v tom druhém. Podnikatelé například často nevědí, že pokud uplatní výdaje paušálem, mohou si i tak odečíst DPH ze vstupů (i když je pro účely daně z příjmů neuplatní). Zbytečně tak odvádí více, než musí.
Mění se z daňového pohledu něco pro zaměstnance?
Zaměstnanců se dotkne zvýšení minimální mzdy a tedy zvýšení minimálních plateb pojištění. S tím souvisí například i zvýšení limitů pro odpočet školkovného. Od roku 2019 platí nová pravidla pro výpočet základu daně u zaměstnanců se zahraničními příjmy (způsob zvýšení o pojistné). Žádné významné změny se zatím neplánují ani pro příští rok, respektive jsou zatím spíše ve stádiu úvah a není tak zřejmé, kdy a zda vůbec budou schváleny (například nahrazení stravenek finančním příspěvkem).
Znamená to, že si nyní živnostníci s vyššími příjmy proti stejně vydělávajícím zaměstnancům daňově polepší?
Srovnávat lze v zásadě jen ty podnikatele, kteří nemají vlastní náklady či je mají minimální, u těch co platí vlastní provozovny, vybavení a třeba zaměstnance záleží na struktuře nákladů. Srovnat lze tedy takzvané kontraktory.
Ti kontraktoři, kteří vydělávají výrazně přes milion Kč ročně, si polepší. Někteří zaplatí stejně a ta část co vydělává méně, zaplatí díky zvyšujícím se minimům dokonce více.
Obecně však platí, že pokud srovnáme zdanění zaměstnance a kontraktora bez vlastních nákladů (například IT experti, někteří advokáti apod.), je zdanění zaměstnanců výrazně vyšší bez ohledu na výši příjmů.
Zaměstnanec totiž státu odevzdává v některých případech i více než polovinu svého příjmu (při započtení odvodů zaměstnavatele, které v konečném důsledku snižují to, co by jinak za svou práci dostal). U nezávislého advokáta se bude jednat o cca 21 %, u živnostníka méně než 15 %, u řemeslné živnosti dokonce méně než 7 %. To je propastný rozdíl a pracovníci s vyššími příjmy tak rádi obětují některé sociální jistoty, které nabízí pracovní poměr, výměnou za vyšší čistý příjem. Zejména pokud jsou takové benefity jako je vyšší důchod vzdálené a v podstatě i nejisté.
Můžete to uvést na příkladě?
Při nákladech zaměstnavatele 2.000.000 miliony Kč bude mít zaměstnanec hrubou mzdu cca 1.500.000 a čistý příjem něco přes milion. Pokud stejnou sumu dostane IT kontraktor, získá čistý příjem cca 1.700.000 Kč. Pokud si polovinu rozdílu uloží stranou, kdo bude nakonec bohatší důchodce?
Nemůže to vést k tomu, že lidé budou místo zaměstnaneckých smluv raději pracovat jako OSVČ?
Změna výše paušálu tento trend, který je v některých oborech dlouhodobý, jen lehce utvrdí. Hranici paušálů se totiž vrátila do původních úrovní a „fakturace“ byla výrazně výhodnější i při poloviční úrovni paušálů.
V některých oborech, například v segmentu IT expertů byl zaměstnanec poměrně raritní jev již před touto změnou. Možnost být OSVČ ostatně potvrzují v posledních letech i rozhodnutí správních soudů. Tedy pokud je takový vztah svobodnou vůlí obou stran a jedná se o profesi, kterou je možné vykonávat i jinak než v pracovním poměru, například u pokladní v supermarketu by to neprošlo.
Změna by v některých případech mohla pomoci společnostem, které kontraktory využívají. Ti v minulosti v některých případech tlačili na zvýšení odměn kvůli zvýšenému zdanění, v letošním roce si tedy v tomto ohledu polepší.
