Business intelligence: Pilířem jsou data

9. 9. 2019

Sdílet

 Autor: (c) vitstudio - Fotolia.com
Kvalita a efektivní správa dat představují trvalá témata podnikového zpravodajství. Podniky je dlouhodobě hodnotí jako nejvýznamnější předpoklady úspěšného vytěžování řešení business intelligence.

Poslední dva ročníky průzkumu BI Trend Monitor, který uskutečňuje společnost BARC, ovlivnily přípravy organizací na účinnost nařízení GDPR. Zejména v Evropě se díky němu změnil přístup k novým trendům a tématům business intelligence. Riziko pochybení a hrozba vysokých sankcí způsobily, že se hodnocení respondentů ze starého kontinentu stala podstatně konzervativnější. Jejich obezřetnost vyvažují zástupci z asijských zemí, kteří většině trendů podnikového zpravodajství přikládají vyšší význam.


Výsledky průzkumu naznačují, že část někdejších žhavých trendů ztrácí na popularitě. Jde například o mobilní nástroje BI nebo o analýzy velkých dat. Může jít samozřejmě o důsledek jejich rozšíření a standardizace nebo o dopad jejich technologického překonání či praktického neuplatnění. Podniky jim tudíž věnují menší pozornost. Část trendů či témat ale z přehledu analytiků nemizí a neztrácí ani na významu. Povětšinou se věnují kvalitě a správě dat.

Stálice a vycházející hvězdy

 

Respondenti průzkumu BI Trend Monitor 2019 již druhý rok za sebou označili kvalitu dat a MDM – Master Data Management – za nejvýznamnější aktuální témata v oblasti business intelligence. Obě mají významné dopady do praxe a přímo determinují výstupy všech navazujících procesů. Profesionálové v oboru si uvědomují, že musejí disponovat vysoce kvalitními a rychle a jednoduše dostupnými daty.

 

Mezi trendy s vyšší prioritou patří na druhé a třetí pozici také problematika data discovery, která v sobě kombinuje vizualizace a explorativní analýzy dat, a samoobslužných nástrojů pro podnikové zpravodajství. Čtvrté místo letos patří tématu data governance. Nové téma, jež analytici společnosti BARC v rámci průzkumu podchytili pod názvem „ustanovení datově řízené kultury“, skončilo na páté pozici. Zjevně jde o trend, jehož realizaci podmiňuje existence dalších řešení a přístupů. Konkrétně analytici uvádějí celou oblast řízení kvality dat a již zmíněná témata data discovery a samoobslužného BI.

Nově se ve výsledcích průzkumu objevil také trend s označením analýzy IoT. Umístil se ovšem až na dvacáté pozici, z čehož tvůrci studie usuzují na to, že se doposud masově nerozšířil. Téma cloudových řešení BI v preferencích praktiků podnikového zpravodajství skončilo na osmnáctém místě, standardy vizuálního návrhu na devatenáctém.

 

Výsledky výzkumu také naznačují, že firmy, které trendům podnikového zpravodajství přikládají větší význam, dosahují také lepších výsledků v relevantních oblastech byznysu. Jde například o rychlejší vykazování, analyzování nebo silnější vnímání vlastní konkurenční výhody. Ne ve všech trendech se ale hodnocení podniků s nejlepšími a nejhoršími výsledky liší.

Shodují se například v tématech analýz IoT, využití externích a otevřených dat nebo v otázce modernizace datových skladů. Největší rozdíl ovšem panuje v případě trendu ustanovení datově řízené kultury v organizaci. Toto téma je úzce provázáno s řadou dalších oblastí a podniky s nejhoršími výsledky, v rámci průzkumu, mu věnují mnohem menší pozornost a přikládají mnohem nižší význam. Analytici se domnívají, že si zástupci těchto organizací neuvědomují, jaké výhody by jim nastolení této specifické kultury mohlo přinést. Zároveň ale připouštějí možnost, že nižší zájem souvisí s nedostatkem potřebných zdrojů a know-how.

 

Respondenty studie tvoří zástupci dodavatelů, konzultantů a uživatelů. Také jejich názory na trendy v podnikovém zpravodajství se v některých směrech liší. Jde zejména o hodnocení cloudových řešení BI, mobilních nástrojů BI a datově řízené kultury. Prvnímu uvedenému trendu přikládají dodavatelé a konzultanti podstatně větší význam než uživatelé.

Mobilní nástroje BI získaly vyšší preference mezi dodavateli. Ti zase nepřikládají srovnatelný význam nastolení datově řízené kultury v organizaci. Jde samozřejmě o poměrně racionální přístup. S datově řízenou kulturou se totiž nepojí žádné specifické nástroje, které by dodavatelé mohli právě pro tento účel nabízet. Nepřikládají mu tudíž takovou váhu.

Napříč obory

 

V mezioborovém srovnání přikládají nižší význam všem trendům podnikového zpravodajství zástupci zpracovatelského průmyslu a utilit. Opačný přístup v hodnocení volí reprezentanti podnikových služeb a služeb obecně. Nejrozdílnější výsledky připadly telekomunikačnímu oboru. Některé trendy jeho zástupci hodnotili jako nevýznamné, jiné, jako například analýzy v reálném čase, data governance nebo standardy vizuálního návrhu, zase za velmi významné. Právě hodnocení trendu data governance v mezioborovém srovnání nejvíce kolísá.

 

Téma přípravy dat pro podnikové uživatele silně rezonuje v dopravě a ve veřejném sektoru. Pro telekomunikace a obchodní společnosti jde o druhořadý trend. Analytici různorodost výsledků vysvětlují dvojím způsobem. Odlišnosti generují různé zájmy a potřeby jednotlivých oborů. Současně odrážejí rozdílné míry či fáze vyspělosti daného sektoru v oblasti podnikového zpravodajství.

Skeptická Evropa

 

Regionální srovnání, které tvůrci průzkumu mohli učinit díky poměrně velkému zkoumanému vzorku, přináší zajímavý výsledek. Trendy podnikového zpravodajství hodnotí jako významnější respondenti z asijsko-pacifické oblasti. Analytici společnosti BARC předpokládají, že jde o součást či vedlejší projev bouřlivého technologického vývoje, jímž region v posledních letech prochází.

 

Zástupci evropských profesionálů v oboru jsou v hodnocení předložených témat obezřetnější či konzervativnější než jejich kolegové z jiných částí světa. Jedinou výjimku představují trendy MDM a kvality dat. V rámci Evropy, podobně jako na dalších kontinentech, ovšem není hodnocení jednotné.

 

Východní část kontinentu, resp. její zástupci, předloženým trendům přikládá povětšinou vyšší význam než zbytek regionu.

Konzervativní přístup v hodnocení zaujali především respondenti z německy mluvících zemí, konkrétně Německa, Rakouska a Švýcarska. Jedinou výjimku v jejich případě představují standardy vizuálního návrhu, které tamní respondenti pokládají za významnější než zbytek světa. Autoři průzkumu se domnívají, že obezřetnost Evropanů souvisí do jisté míry s nařízením GDPR, které nabylo účinnosti v květnu 2018.

bitcoin školení listopad 24

 

Ochrana osobních údajů přinesla jistou opatrnost i do volby technologií. V podnikovém zpravodajství to platí například pro cloudová řešení BI. Potenciální bezpečnostní rizika a související hrozba sankcí snižuje atraktivitu tohoto trendu v očích evropských profesionálů v oboru, zejména uživatelů.