Globální data ukazují, že optimismus v náhledech na budoucí vývoj světové ekonomiky polevuje. Po vrcholu ve druhém čtvrtletí očekávaní hospodářského růstu značně ochladla – v eurozóně, hnané euforií z jarního výkonu německé ekonomiky, poněkud méně než ve zbytku světa. Také v České republice ukázal konjunkturální průzkum Českého statistického úřadu (ČSÚ) v září zhoršení nálady. U spotřebitelů o trochu víc než v podnikatelském sektoru.
Nálada podobná jako v Evropě
„Evropský růst táhnou stroje a auta, ale sektor spotřebitelů trpí,“ říká Chris Williamson, hlavní ekonom společnosti Markit k posledním indikátorům důvěry za eurozónu. Totéž začíná platit i pro českou ekonomiku. Zatímco po celý loňský rok byla důvěra spotřebitelů vyšší než v případě firem decimovaných krizí a tento poměr přetrvával až do letošního července, od té doby se začínají horšit nálady lidí víc než v podnikatelském sektoru. Na první pohled jde o vývoj logický, protože očekávání spotřebitelů jsou ovlivněna informacemi o budoucích tvrdých dopadech vládních škrtů, ale i z trhu práce, protože firmy v komerčních průzkumech z konce léta avizovaly, že do konce roku už nabírat nebudou. Průzkum ČSÚ ukázal, že nejoptimističtěji se jeví průmysl, kde očekává vyšší zaměstnanost více než pětina firem, naopak dvě pětiny firem ve stavebnictví předpokládají, že pracovních míst na stavbách ubude. I podle tempa nových zakázek v průmyslu zatím aktuální propad nehrozí, firmy v odvětví však čekají zpomalení.
Důvěra firem chladne, kromě průmyslu
Průmysl je podle posledních dat o důvěře jediným z odvětví sledovaných ČSÚ, který ve srovnání se srpnovými odpověďmi nehodnotí svoji ekonomickou situaci a celkovou poptávku hůře než v srpnu. U ostatních se očekávání v uvedených směrech vesměs zhoršila. Bez překvapení je depresivní nálada podnikatelů ve stavebnictví, kde je na rozdíl od průmyslu, obchodu či vybraných služeb důvěra nižší než před rokem. Firmy v obchodě soudí ve srovnání se srpnem, že jejich ekonomická situace bude v příštích třech měsících horší, ale v příštích šesti měsících mají očekávání vyšší, což může indikovat, že neočekávají předvánoční nákupy na obvyklé úrovni. Firmy podnikající ve službách se oproti svým srpnovým odpovědím domnívají, v příštím půlroce bude poptávka po jejich výkonech nižší.
Hůře čitelní spotřebitelé
Spotřebitelé se s budoucí „dietou na všech frontách“ vyrovnávají kupodivu zatím bez paniky. V horizontu dvanácti měsíců dokonce očekávají nepatrné zlepšení své finanční situace (!). Současně se však obávají, že práce nebude (podíl těch, podle nichž nezaměstnanost poroste, značně vzrostl). Předpokládají zřejmě, že vyhozeni z práci nebudou oni, ale ti ostatní – jinak snad tuto nelogičnost v odpovědích vysvětlit nelze.
Základní pocit – neurčitost
Zhoršená očekávání spotřebitelů i firem v měsíci září, především jejich rozsah, signalizují zatím spíše neurčitost. Statisticko-technicky je sentiment stále výrazně horší než v roce 2005, u spotřebitelů přibližně stejný jako na podzim roku 2000, firmy měly zhruba stejná očekávání naposledy koncem roku 1999. O propadu důvěry podle posledních dat mluvit nelze. Zatím.
Více na:
