Z výše uvedeného průzkumu vyplývá, že zhruba desetina českých i slovenských firem zaznamenala v posledních dvou letech škody z podvodů vyšší než 1 milion eur (cca 26 milionů Kč). Nejen jim, ale i ostatním společnostem se bohužel většinou nedaří získat ztracené prostředky zpět. Chybí jim totiž dostatek důkazů.
Průzkum dále ukázal, že v obou zemích se téměř polovina respondentů ve své organizaci setkala s nějakým druhem podvodu. K nejčastějším podvodům v Česku i na Slovensku patří zpronevěra majetku, podplácení, střet zájmů a manipulace při výběrovém řízení. Korupci a podplácení vnímá jako nejškodlivější druh podvodů osm z deseti českých, resp. devět z deseti slovenských firem.
Nejvíce podvodů bývá pácháno v obchodních odděleních firem. Za nejčastějšího pachatele podvodů uvádějí čeští i slovenští respondenti řadového zaměstnance. Ten je zároveň také tím, kdo je schopen jej většinou oznámit.
Krásný ztráty?
Dvě třetiny účastníků (74 % v Česku, 62 % na Slovensku) uvedly finanční ztráty jako nejvýznamnější dopad podvodů. Společnosti v Česku i na Slovensku za uplynulé dva roky z důvodu podvodů nejčastěji ztratily částku do výše 50 tisíc eur (cca 1,25 milionu Kč). Jsou ale i takové, které zaznamenaly za toto období škody vyšší než 1 milion eur (26 milionů Kč) – v České republice to bylo 7 % společností, na Slovensku 11 %. Tato čísla jsou alarmující.
„Důvodů, proč roste počet podvodů a organizace trpí vysokými ztrátami, je několik – společnostem chybí efektivní vnitřní kontroly, navíc se k nim přidává sílící tlak prostředí, ať už ze strany vedení, nebo akcionářů. Obávám se, že recese ještě více přispěje ke zhoršení této situace. Firmy by měly brát toto riziko vážně a začít se konečně věnovat potřebné prevenci,” upřesňuje Ján Lalka, výkonný ředitel společnosti Surveilligence.
Češi lépe vymáhají škody
K zajímavým závěrům došel průzkum v oblasti zpětného získávání prostředků a vymáhání škod. V něm jsou mnohem úspěšnější společnosti z České republiky. Více než 50 % prostředků se podařilo získat zpět celé pětině českých firem, slovenské se to nepodařilo ani jediné. I tak je vymáhání škod v obou zemích stále nedostatečné.
Chybí důkazy
Pokud se podvod odhalí a vyšetří, ještě není vyhráno. Řada společností totiž není schopna vyvodit právní postih vůči podvodníkovi – chybí jim často důkazy. Uvedla to téměř čtvrtina českých a dvě pětiny slovenských respondentů.
“Tento fakt ukazuje nejen na malé využívání interních nebo externích specialistů na podvody (např. auditorů a vyšetřovatelů podvodů), ale také na nedostatečné vzdělávání zaměstnanců a managementu v této oblasti,” dodává Jana Skálová, partnerka české pobočky TPA Horwath.
Prevence stále není brána vážně
V Česku i na Slovensku se používají k prevenci podvodů spíše pasivní nástroje na zamezení podvodů, jako jsou směrnice, interní kontroly nebo monitorování práce zaměstnanců. Z těch aktivnějších jsou to např. prověřování informací o obchodních partnerech, nebo firemní systém nahlašování nekalého jednání. Vzdělávání v oblasti podvodů je využíváno minimálně.
“Firmy si neuvědomují riziko, které jim dnes hrozí. A dělají stále stejné chyby – podvod odhalí, vyšetří, ale už nenastaví efektivní systém, aby mu v budoucnu předešly. Přitom škody z podvodů jsou opravdu vysoké a investice do prevence by se jim určitě mnohonásobně vyplatila,” uzavírá Ivan Paule, partner slovenské pobočky TPA Horwath.
Úpadek hodnot, neefektivní soudnictví
Více než 70 % respondentů v Česku uvedlo jako hlavní důvod růstu počtu podvodů úpadek morálních hodnot ve společnosti. Na Slovensku je vnímán jako nejvýznamnější faktor jejich existence neefektivní soudnictví (83 %, v Česku 69 %). Přispívají k nim také nedostatečné anebo zcela chybějící kontroly (Česko 34 %, Slovensko 39 %). Kromě toho rovněž sílí tlak prostředí na spáchání podvodu.
Kateřina Benešová, ředitelka ACCA pro Česko, Slovensko a Maďarsko, říká: “Úpadek morálních hodnot ve společnosti a neefektivní soudnictví již delší dobu trápí obě naše země. Pokud nezačneme budovat na všech úrovních etickou kulturu, vzdělávat zaměstnance a hledat morální vzory, které by mohly ostatní inspirovat, nemůžeme čekat v oblasti podvodů výraznější změnu k lepšímu.”
Autoři studie se rovněž dotazovali respondentů, které další postupy a nástroje na boj proti korupci a podvodům by měly být zavedeny jako součást protikorupční strategie a politiky vlády. Z nich vyplynulo, že by přivítali např. zavedení veřejného registru odsouzených nebo rotaci kmenových zaměstnanců veřejné správy.
Zdroj: Surveilligence, ACCA, TPA Horwath
