Večer zahájili úvodním slovem Dean Brabec, prezident Klubu finančních ředitelů a Managing Partner CEE, Arthur D. Little a předal slovo hlavnímu hostu diskuse, Martinu Novákovi, místopředsedovi představenstva a řediteli divize Finance, ČEZ. V panelu zasedli dále Jakub Kučera, ekonomický komentátor, RSJ, Daniel Heler, člen představenstva, Česká spořitelna a Miroslav Plojhar, strategist, Česká spořitelna.
Historický vývoj makroekonomických ukazatelů
Martin Novák provedl přítomné hosty diskusního setkání prezentací na téma „Ohlédnutí za predikcemi 2012-2014 a očekávání vývoje cen energetických komodit“. V úvodu své prezentace zhodnotil vývoj základních makroekonomických ukazatelů v uplynulých třech letech. Zatímco rok 2012 podle něj překvapil pouze slabším růstem HDP jak v Eurozóně, tak v České republice, v roce 2013 se optimistické předpoklady nenaplnily kromě HDP ani v případě inflace. V roce 2014 byly poměrně spolehlivé předpovědi HDP i vývoje kurzu české koruny mezi 27 a 28 Kč/EUR, a to i navzdory zásahu ČNB. Překvapivý byl ale podle Martina Nováka fakt, že národní a mezinárodní instituce byly v odhadech růstu HDP konzervativnější než privátní banky a analytici. Realita se ovšem rozcházela s prognózou v případě inflace, kde se očekával trend návratu k inflačnímu cíli a hodnoty v tolerančním pásmu, ve skutečnosti byl ale trend opačný a ekonomika zamířila do deflace, stejně tak připravila realita překvapení i v případě kurzu EUR vůči USD. Příčiny lze podle Martina Nováka hledat ve strukturálních problémech evropské ekonomiky a politiky a v případě kurzového vývoje i v eskalaci ukrajinské krize, v postupu Švýcarské národní banky či v připuštění možnosti vystoupení Řecka z Eurozóny.
Černé labutě predikcí a vývoj cen komodit
Další část prezentace se věnovala tzv. „černým labutím“ prognóz. Co je takovou černou labutí? Může to být neočekávaný vývoj jedné proměnné, který výrazně ovlivní jinak správné a konzistentní odhady, např. v oblasti energetiky. V poslední době je podle Martina Nováka černou labutí jak v energetice, tak i celé ekonomice, padající cena ropy, jejíž další vývoj bude podle něj nadále určován tržně, ne akcemi OPEC a může dále i klesat z důvodu přebytku nabídky. Takový vývoj ceny ropy nepředvídali ani nejrenomovanější světoví energetičtí a ekonomičtí analytici. Propad cen ropy vedl i k poklesu cen plynů a spolu s pádem rublu klesala i cena uhlí, což se projevilo v prudkém poklesu spotřebitelských cen energie i celkové inflaci.
Jak pracovat s budoucí nejistotou?
Jako jeden z vhodných přístupů v práci s nejistotou budoucího vývoje uvedl Martin Novák přechod od agregovaných bodových odhadů k výhledům na daných intervalech spolehlivosti. Druhou osvědčenou metodou je podle něj simulace relevantních světů (cenových scénářů), v rámci kterých jsou firemní rozhodnutí testována. Tyto relevantní světy jsou v ČEZ definovány na základě strategické analýzy klíčových driverů (otázek) s dopadem cenu.
Martin Novák shrnul svůj příspěvek konstatováním, že ekonomický vývoj je jednoduše předvídatelný, vyvíjí-li se vše standardně. Jakmile ale přijde neočekávaná událost, je správná prognóza spíše jednorázovou náhodou, která se zpravidla neopakuje.
Panelová diskuse
Moderátor večera, Dean Brabec, položil v panelu otázku, zda má smysl si stanovovat pevné scénáře pro business. Daniel Heler hovořil o tom, že to smysl má, ale je třeba dobře pracovat s riziky. Jakub Kučera konstatoval, že věřit prognózám smysl nemá a jako příklad uvedl prognózy americké vlády týkající se ekonomického růstu USA, které se poměrně zásadně lišily od reality až o 2 procentní body. Zaměřil by se na hledání asymetrií na trhu s vyhodnocením přínosu v případě chtěného vývoje resp. ztráty v případě nechtěného.
Dean Brabec se dále ptal diskutujících, jaké oni vidí zmíněné ‚černé labutě' od roku 2010, které zásadně změnily prognózy. Menší černou labutí je podle Jakuba Kučery aktuální situace a stav Řecka v Eurozóně. Daniel Heler s nadsázkou uvedl jako příklad černé labutě chování českých politiků. Martin Novák doporučil kvalitní zajišťovací operace (hedging), primárně kurzového rizika, v případě ČEZ zajištění cen elektřiny. Dále uvedl, že jej udivuje množství firem, které žádné zajištění nemají a jsou překvapeni bolestivým zásahem výkyvů trhu. Miroslav Plojhar reagoval názorem, že někdy se vyplatí spekulovat a nezajišťovat. Uvedl také, že toto platilo spíše v minulosti, ale ne již dnes.
Martin Novák v rámci diskuse o zajišťování uvedl, že z pohledu ČEZ se rizika jednoznačně vyplatí zajistit, jelikož rozdíl 1 Kč na EUR představuje pro rozdíl ČEZ 3 až 4 mld Kč. Připustil, že i ČEZ spekulace využívá v rámci oddělení tradingu, které zajišťuje obchodování po celém světě, nicméně jen s omezeným spekulativním kapitálem, a to až na úroveň jednotlivého tradera. Zisk ČEZ z takových spekulací se pohybuje kolem 1 mld Kč. Úplně nejvýhodnější je podle něj přirozený hedging, tj. má-li společnost příjmy v EUR, potom mít i výdaje v EUR, což je mechanismus, který dnes ČEZ maximálně využívá jako nejjednodušší způsob zajištění rizika. V rámci další diskuse uvedl, že je naivní si myslet, že země jako ČR, která vyváží 60% exportu do Eurozóny, si může dovolit výrazně silnou korunu, která by ČR omezila konkurenceschopnost a uplatnění.
V reakci na dotaz týkající se výhledu na ekonomický růst v budoucnu se Daniel Heler domnívá, že pro krátkodobý růst máme všechny pozitivní předpoklady. Rozhodující bude poptávka, konkurenceschopnost českých podniků a jejich investice do rozvoje. Ze střednědobého pohledu považuje za největší hrozbu nedostatek kvalifikované pracovní síly.
Očekávání vývoje cen energetických komodit
Diskusní setkání pokračovalo další částí prezentace Martina Nováka, ve které se věnoval predikcím a realitě v energetickém sektoru. Uvedl, že velkoobchodní cenu elektřiny určují provozní náklady, především potom palivo a CO2 a že nejlevnější výrobní náklady mají vítr a slunce, které při dobře nastaveném systému umožňují nabízet elektřinu „téměř zadarmo". Přestože ceny elektřiny klesly za poslední dva roky o 30%, zisk ČEZ klesl jen o 10% díky zajišťovacím operacím. Trh očekává, že ceny ropy se ve střednědobém horizontu opět zvýší, nicméně podle Martina Nováka se může jakkoliv dlouho pohybovat pod hranicí 100 USD/ barel.
Uhlí podle něj střednědobě spíše zdraží, jelikož kvůli současným nízkým cenám producenti uhlí rychle snižují investiční výdaje na rozvoj těžby. Kromě relevantních komodit bude vývoj energetiky dominantně určen evropskou regulací a netržními mechanismy, které jsou zcela nepredikovatelné. Diskutovaný je zejména cíl pevného podílu obnovitelných zdrojů ve výši 27% na celkové spotřebě energie v roce 2030, což podle Martina Nováka zásadně zdraží ceny energie tak, že nebude výhodné v Evropě nadále vyrábět.
Jakub Kučera v následné panelové diskusi mluvil mimo jiné o dopadu rusko-ukrajinského konfliktu na cenu ropy. Podle něj se dostáváme do doby, kdy politika může začít dominovat ekonomice například posilováním politické pozice prostřednictvím zastavení dodávek ropy. Dodal ale, že on sám zůstává v této oblasti optimistou.
Setkání zakončil Dean Brabec, který poděkoval prezentujícímu Martinu Novákovi i všem panelistům a pozval přítomné hosty na raut restaurace Le Grill a ochutnávku limitované edice rumu Zacapa LIMITADA 2014. Představil také program akcí Klubu finančních ředitelů v roce 2015 i nadcházející akci Vyhlášení výroční ceny Finanční ředitel roku a Talent roku 2014 spojenou s workshopem a společenským večerem, která se uskuteční 1. dubna 2015.
