Relativně nízká spotřebitelská inflace v České republice nezrychluje. V srpnu proti červenci dokonce poklesla, proti loňskému srpnu byla vyšší o necelá dvě procenta. Růst cen však logicky dopadá na každého jinak. A jejich budoucí vývoj je nyní predikovatelný mimořádně těžko.
Inflace v Evropě vyšší
Červencový meziroční skok, při němž byl růst cen proti meziroční červnové inflaci vyšší o téměř procentní bod, se v údajích za srpen ustálil – zvýšení cen bylo meziročně stejné jako v červenci. Dlouhodobě, proti průměru roku 2005, byly ceny pro spotřebitele letos v srpnu vyšší o 15,2 % (v červenci o 15,5 %). Ve srovnání s Evropou je pro spotřebitele příznivé, že ceny v českých obchodech rostou dlouhodobě povětšinou pomaleji – větší výjimkou byl pouze rok 2008, kdy ceny u nás výrazně stoupaly z velké části i vlivem administrativních opatření, růstem sazeb u daně z přidané hodnoty.
Zdražily hlavně základní výdajové položky
Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku byly ceny v srpnu vyšší o 1,9 %. Tomuto růstu přidaly nejvíce vyšší ceny základních potřeb domácností, protože u výdajů za potraviny a nealkoholické nápoje vzrostly ceny meziročně o 3,7 %, u bydlení a služeb s ním spojených o 2,1 %. Také u výdajů na zdraví ceny proti loňsku stouply a velmi výrazně. Zdražení o 7,5 % bylo největší ze sledovaných skupin položek spotřeby. A pokud je pro někoho „základní potřebou“ nákup alkoholu a tabáku, musel sáhnout do peněženky o dost hlouběji – ceny zde vzrostly proti loňsku o 5,6 %.
Spotřební koš starších lidí
Jestliže domácnosti v úhrnu by zatím růst cen nijak dramaticky nepociťovat neměly – a jak jsou průměry ošidné, by mohl říci své každý živitel, který zatím po krizi nenašel práci – domácnosti důchodců pomalu a jistě ano, protože pro ně rostly ceny podle ČSÚ rychleji oproti celkovému růstu spotřebitelských cen. Je to tím, že v jejich spotřebním koši mají zpravidla větší váhu výdaje za základní potřeby (potraviny, bydlení) a zejména výdaje spojené se zdravím. A právě u všech těchto položek stouply ceny meziročně výrazně více, než kolik činil celkový cenový nárůst.
Pražákům není o tolik „hej“
Ceny v Praze, kde byla konkurence obchodních řetězců po dlouhou dobu nejtvrdší a kde v důsledku toho těžili z příznivého vývoje cen spotřebitelé nižším než průměrným růstem inflace, se v srpnu odchylovaly od republikového průměru jen nepatrně (1,8 % oproti +1,9 %). Jsou tu však i jiné položky, než nákupy v hypermarketech a z nich vyčnívá, že především bydlení je v Praze dražší než jinde v České republice. Stačí porovnat ceny nájmů. Celkově za ČR propočetl Český statistický úřad, že srpnový meziroční růst cen bez ceny za bydlení, vodu, energie a paliva činil +1,7 %.
V budoucnu inflace nebo deflace?
Nejistoty ohledně budoucího vývoje na mnoha frontách prakticky znemožňují s vyšší mírou pravděpodobnosti určit nadcházející změny spotřebitelských cen. Ve světě i u nás. Obavy z globálního nedostatku obilovin na počátku léta po sérii přírodních katastrof malovaly inflační scénář – který se nakonec podle posledních dat zřejmě nevyplní. S inflací bývá totiž spojeno i ekonomické oživování a po poslední recesi také dopad zásahů měnové politiky, jimiž zejména největší světové ekonomiky bojovaly s krizí (kvantitativní uvolňování). Vyloučená však není ani deflační budoucnost. Nic zatím nepotvrzuje budoucí silný růst globální ekonomiky, nemůže tak být ani přesvědčivou argumentací pro nadcházející růst cen. Stále více je ve hře tzv. „nový normál“, plnící rubriky zahraničních i tuzemských finančních serverů. Opravdu půjde i ČR japonskou cestou nízkých přírůstků ekonomiky a stagnujících cen? Vývoj výrobních cen v ČR zatím tlak na spotřebitelské ceny nevyvíjí, budoucí spotřebitelská poptávka také ne, stejně jako konkurence v maloobchodě. Deflaci však lze v budoucnu i dovézt.
Autorka je analytička Českého statistického úřadu
Více na:
http://czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cisc090910.doc
