Jakub Tomaštík (ČSOB): Dotační programy se konečně rozjíždějí

Většina dotačních titulů pro soukromou sféru směřuje na podporu investic – mají na ně ale české firmy vůbec sílu, když na ně dopadá současná nepříznivá ekonomická situace?

Určitě. Podnikatelé si uvědomují, že využívání nových technologií je nutné pro to, aby v budoucnu jejich firmy konkurenčně obstály. Nyní například běží první výzva Národního plánu obnovy (NPO), která je určena na podporu fotovoltaiky s jedním odběrným místem do výkonu 1 MWp, a jen naše poradenská divize má už zpracováno na padesát projektů. Podmínky jsou příznivé, firmy mohou získat dotaci ve výši 35 % nákladů na panely a 50 % na akumulaci. Podle našich předběžných odhadů bude u těchto projektů průměrná návratnost se započtením dotace okolo pěti šesti let. To je vynikající výsledek, který navíc přinese podnikům větší jistotu v době turbulencí na energetickém trhu. Je ale pravda, že nynější situace je pro firmy a jejich investice komplikovanější než dříve.

Není problémem i nynější inflace, která je nejvyšší za posledních 24 let? 

Ano, mezi podáním žádosti o dotaci a realizací investice může uplynout řada měsíců a během té doby cena prací i materiálu naroste. Třeba uvedená podpora fotovoltaických zdrojů počítá s tzv. měrnými investičními náklady, kdy žadatel dostane podporu na základě instalovaného výkonu. Výše těchto měrných investičních nákladů se však stanovila na základě průměrných cen FVE panelů z delšího období před vyhlášením výzvy. Ty jsou již nyní nejméně o pětinu vyšší, než je tabulková hodnota měrných investičních nákladů, ze které bude dotace vypočtena. MPO ale už přislíbilo, že v dalších výzvách a programech aktuální situaci na trhu zohlední.

Národní plán obnovy byl v době přípravy předmětem velké diskuze. Nyní – když by měl být v plném proudu – není o něm příliš slyšet. Proč tomu tak je?

Je to bohužel právě proto, že v plném proudu zdaleka není. Řada odborníků poukazovala na jeho závažné nedostatky, především na to, že v některých komponentách nebude možné plánovaný objem vyčerpat. Nová vláda se proto snažila znovu otevřít jednání s Evropskou komisí o realokaci prostředků mezi jednotlivými komponentami. Bohužel neúspěšně, takže jediným výsledkem je další zdržení a pro podnikatelský sektor se první výzva spustila až 23. března, a to právě na zmíněnou fotovoltaiku.

Znamená to, že toto neplánované zdržení může situaci s nedočerpáním prostředků z EU ještě zhoršit? 

Je to jeden z možných pohledů, především to ale komplikuje situaci samotným podnikům, jež budou mít méně času. NPO totiž podpoří jen projekty, které budou vyřízeny kladně a obdrží rozhodnutí o poskytnutí dotace nejpozději do konce roku 2023. Navíc tuto dotaci budou muset vyčerpat nejpozději do konce roku 2026 – to v praxi znamená, že projekty musejí být dokončeny v prvním pololetí 2026. Kvůli tomu již MPO počítá s tím, že další plánované programy budou muset vystačit pouze s jedinou výzvou. Navíc od července se mají začít rozbíhat výzvy na dotace ze strukturálních fondů, takže obě agendy poběží současně. Hrozí tak další zpoždění při hodnocení žádostí, protože to bude znamenat více práce i pro samotné ministerstvo.

Nebude pro podniky jednodušší žádat o podporu právě ze strukturálních fondů?

Je pravda, že třeba řada programů z Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK) kopíruje záměry Národního programu obnovy. První plánované výzvy v OP TAK budou zaměřeny na úspory energie, obnovitelné zdroje a výzkum, vývoj, inovace.

Zásadní rozdíl je ale v tom, kdo se může o dotaci ucházet. Výzvy NPO jsou totiž otevřené i pro žadatele z řad podniků nad 250 zaměstnanců a o podporu se v nich mohou ucházet i firmy z Prahy. Pro ně je NPO nezastupitelný, protože s podporou ze strukturálních fondů se u nich nepočítá.

Nemůže být alternativou Modernizační fond?

Jen zcela výjimečně – dotace z Modernizačního fondu jsou totiž většinou koncipované jako komplementární k ostatním zdrojům podpory. Jsou tedy určené pro jiné typy projektů, než pokrývá NPO nebo OP TAK, takže obvykle nepředstavují přímou alternativu. Konkrétně byla již publikována výzva RES+ zaměřená na nové obnovitelné zdroje v energetice. V případě fotovoltaických elektráren jsou cílem podpory instalace na pozemcích do 1 MWp nebo s více odběrnými místy a s instalovaným výkonem nad 1 MWp. RES+ nepokrývá pouze fotovoltaiku, ale podpoří i větrné a vodní elektrárny nebo geotermální zdroje energie. I zde se budou uplatňovat tabulkové měrné investiční náklady a Státní fond životního prostředí již přislíbil, že je bude „valorizovat“ na základě aktuálních tržních dat o skutečných nákladech. Také o tento program jsme zaznamenali živý zájem.

Pokud se vrátíme k Národnímu plánu obnovy, jaké výzvy jsou nyní aktuální?

Běží přijímání žádostí o podporu z programu na podporu fotovoltaiky, který jsem zmínil na začátku. Původně měla první výzva s plánovanou alokací čtyři miliardy korun skončit v červnu a později na podzim měla následovat další výzva, na kterou byla plánována další miliarda. Nakonec se ale první výzva prodloužila a navýšila její alokace. Takové změny ohlášeného postupu komplikují situaci žadatelům. Ti totiž nemohou reagovat na změny pravidel den ze dne, často musejí splnit časově náročné prerekvizity, jako je třeba stavební povolení.

Na začátku května zveřejnilo MPO výzvu na úspory vody v podnicích s alokací ve výši jedné miliardy korun. Podpora ve výši až 40 % způsobilých nákladů je určena na celou škálu projektů od optimalizace spotřeby vody v rámci výrobního procesu, recyklace a opětovného využívání provozní vody, snižování ztrát v rozvodech nebo třeba na využívání dešťové a užitkové vody. Již brzy by se měla zveřejnit další atraktivní výzva na cirkulární řešení v podnicích. Na ni je plánována stejná alokace i tatáž míra podpory a firmy ji mohou využít na investice pro znovuvyužití vlastního odpadu. Poměrně specifická je pak další vyhlášená výzva, která se týká modernizace soustav dálkového vytápění.

Další důležitá výzva, jež se začátkem června spustila, se týká digitální transformace podniků. Na ni je alokováno 1,5 miliardy korun a příjemci z řad malých, středních i velkých podniků mohou přihlásit digitalizační projekty především na nákup softwaru a na související investice, na zvýšení kybernetické bezpečnosti nebo třeba na nákup cloudových služeb. Podpora bude pro tuto výzvu činit 20 až 70 procent nákladů, a to v závislosti na velikosti firmy a na regionu.

Zatím jsme hovořili o dotacích, které přicházejí z EU, existuje i nějaká aktivita na národní úrovni, která by podpořila konkurenceschopnost našich podniků?

Velký kus práce v tomto směru dělá Technologická agentura ČR, která administruje řadu technologických a výzkumných projektů. Jejím cílem je podpořit takové výsledky výzkumu a vývoje, které se promítají do praxe a netýkají se jen výzkumných institucí, ale také podniků. Praktické uplatnění je nutné doložit, požadovaným výstupem je obvykle průmyslový nebo užitný vzor, patent, funkční prototyp, ověřená technologie, poloprovoz nebo třeba i software. Pro průmysl vé podniky je důležitý především program TREND, který cílí na výsledky výzkumu s potenciálem pro konkurenceschopnost. TREND má podpořit nové produkty, výrobní postupy nebo služby, a právě nyní se přijímají žádosti do jeho šesté veřejné soutěže s alokací dvě miliardy Kč. Současně také běží sedmá veřejná soutěž, která je specificky určena na podporu 5G sítí: ta bude ale financována opět z prostředků EU, a to prostřednictvím Národního plánu obnovy.

Můžeme být tedy se systémem podpory spojení?

Velká podpora moderních a udržitelných technologií je správná, úskalí ale spočívá v tom, že u značné části komponent jsme závislí na často nespolehlivém a nedostatečném dovozu ze zahraničí – především z Číny. Tento problém by se mohl zmírnit, pokud by se podařilo nasměrovat podporu na vybrané hightech segmenty. Konkrétně by se to mohlo týkat třeba producentů fotovoltaických panelů, tepelných čerpadel nebo dalších zelených technologií.

Nebylo by možné na takovou podporu využít investiční pobídky? 

Investiční pobídky by v tomto případě byly určitě vhodným nástrojem. Hlavně je to oblast, kde by vláda mohla mít volnější míru rozhodování než v případě evropské podpory, kde platí více závazných pravidel. Bohužel poslední novela zákona o investičních pobídkách z roku 2019 tuto formu pomoci podnikům ve svém důsledku prakticky zablokovala a dosud se nepodařilo tento stav změnit.

Zdrojů podpory je celá řada, navíc ještě do konce roku dojde k jejich plnému souběhu. Má to nějaký praktický dopad na žadatele o dotace?

Čím je situace složitější, tím více nabývá na důležitosti knowhow a praktické zkušenosti s dotační agendou. Třeba průtahy pro získání stavebního povolení nebo problémy s dodávkami komponent a stavebních materiálů mohou způsobit, že se realizace nestihne do závazného termínu a dotace nebude vyplacena. Někdy může být nejlepší radou vyčkat a přihlásit se do pozdější výzvy nebo jít do jiného než původně plánovaného programu.

Začátkem června uspořádalo MPO informační den k chystaným výzvám ze strukturálních fondů, konkrétně z Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost. Dočkaly se naše firmy nějakého překvapení?

Bohužel několik z nich bylo nemilých. Například program Úspory energie bude otevřený jen pro subjekty, které dosáhnou úspory alespoň 30 %. Navíc podpora se bude počítat nikoli ze způsobilých výdajů, ale z rozdílu mezi plánovanou a alternativní investicí. Další změny se negativně dotknou především větších podniků. Program Inovace bude přístupný jen do velikosti označované jako „small midcaps“, tedy do 499 zaměstnanců konsolidovaně za skupinu. Stejné omezení bude bohužel platit i pro program Oběhové hospodářství.

Není správné, že podpora směřuje především do menších firem? 

Snahu podržet především podniky s menší tržní silou chápu. Na druhou stranu jsou u nás bezpochyby segmenty, které je třeba podpořit jako celek, abychom dosáhli nějakého podstatného pokroku. Typickým případem je právě hospodaření s odpady. Tam už při prověřování výdajů státu za roky 2018–2020 konstatoval Nejvyšší kontrolní úřad ČR, že situace je neuspokojivá. Správnou reakcí v novém programovacím období by tak asi mělo být co nejvíce odpadové hospodářství podpořit. A to včetně velkých producentů, kteří mají s odpady často také větší problémy. Podobně bychom mohli pohlížet na oblast tak žádoucích inovací jako na segment, který by si zasloužil nějaké preferenční zacházení. Pro velké podniky tak s určitými omezeními zůstává otevřený pouze přístup k prostředkům z oblasti vědy a výzkumu, konkrétně z programů Aplikace a Potenciál.

Česká republika je často kritizována za pomalou podporu elektromobility, přinese OP TAK nějaké pozitivní změny v tomto smyslu?

Připravuje se program Čistá mobilita, ale i ten bude mít stále značná omezení. Především bude určen jen pro malé a střední firmy a dále pro kategorii tzv. midcaps, tedy podniků do tří tisíc zaměstnanců konsolidovaně za skupinu. Tato podpora se navíc uskuteční formou finančních nástrojů. Pozitivní novinkou ale je, že finanční nástroje bude možné kombinovat s dotací nebo finančním příspěvkem, např. ve formě odpuštění splátek jistiny.

Budete jako ČSOB EU Centrum připravovat pro firmy nějakou speciální pomoc? 

Více nových programů znamená osvojit si nové postupy, nové metodiky, nové procesy. Podpora poběží v různých procedurálních systémech a běžný podnikatel se v tom zpravidla nebude schopný orientovat. Tady můžeme výrazně pomoci, disponujeme týmem zkušených expertů, který jsme v očekávání obtížné situace personálně posílili.

Jako jediní na trhu nabízíme přímou finanční podporu pro firmy, které investují do solárních elektráren, OZE nebo zvyšování energetické účinnosti. Žadatelé mohou využít ČSOB Energy Grant třeba na energetický audit nebo na projektovou dokumentaci, a to ve výši až 150 tisíc korun. Dále mohou využít náš nový zvýhodněný úvěrový program ČSOB Sustainable Finance program, který jsme spustili začátkem dubna a nabízíme jej všem podnikům investujícím do udržitelnosti svého podnikání. 

EVROPSKÉ STRUKTURÁLNÍ A INVESTIČNÍ FONDY (ESIF) 

Podpora aktuálních priorit: rozvoj založený na inovacích, nízkouhlíková ekonomika, dostupnost a mobilita, vzdělání a společnost, udržitelný rozvoj území

Financování: rozpočet EU (2021–2027)

Alokace pro ČR: 514 mld. Kč

Operační programy

OP Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (MPO) OP Doprava (MD)

OP Životní prostředí (MŽP)

OP Jan Amos Komenský (MŠMT)

OP Zaměstnanost+ (MPSV)

Integrovaný regionální OP (MMR)

OP Technická pomoc (MMR)

OP Rybářství (MZe)

OP Spravedlivá transformace (MŽP)

NEXT GENERATION EU

Společný finanční plán EU na podporu členských zemí, ze tří pilířů je pro Českou republiku relevantní pouze ten první

Financování: EK/EIB, půjčka na finančních trzích (2021–2026)

Alokace pro ČR: cca 300 mld. Kč (alokace jsou stále předmětem vyjednávání a závisejí i na vývoji HDP)

MODERNIZAČNÍ FOND

Podpora investic do modernizace energetických systémů, zlepšování energetické účinnosti, naplnění emisních cílů

Financování: EIB, výnosy prodeje emisních povolenek (2021–2030)

Alokace pro ČR: 150–300 mld. Kč (konečná velikost podpory závisí na vývoji cen emisních povolenek)

Programy čerpání pro Modernizační fond

INOVAČNÍ FOND

Podpora velkých inovativních projektů pro nízkouhlíkové technologie a postupy v energeticky náročných průmyslových odvětvích, v oblasti ob- novitelných zdrojů energie, skladování energie, zachycování a ukládání uhlíku (CCS) či v průmys- lovém zachycování a využívání uhlíku (CCU)

Financování: EIB, výnosy prodeje emisních povolenek (2020–2030)

Alokace pro EU: 10 mld. eur (čerpání bude centrální bez předběžné alokace na konkrétní státy)