Výše uvedené teze umožňuje procedura posílené spolupráce. Pro zavedení daně z finančních transakcí v rámci posílené spolupráce se rozhodlo jedenáct členských států, konkrétně Belgie, Estonsko, Francie, Itálie, Německo, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko.
Daň, která by při hladkém průběhu schvalovacího procesu mohla být uplatňována již od 1. ledna 2014, postihne nejen subjekty z těchto jedenácti států, ale rovněž ze zemí, které se posílené spolupráce neúčastní.
Transakce totiž podléhá dani, pokud je alespoň jedna ze stran a jedna zúčastněná finanční instituce rezidentem státu implementujícího daň z finančních transakcí (jde o tzv. podmínku rezidence). Vedle toho se zavádí ještě tzv. podmínka emise, podle které je finanční instituce považována za rezidenta státu zapojeného do posílené spolupráce rovněž tehdy, je-li předmětem transakce finanční instrument emitovaný v jednom ze spolupracujících států. Dani by tudíž podléhal například prodej akcií emitovaných německou společností uskutečněný mezi dvěma českými bankami.
Na možné zavedení daně z finančních transakcí se proto musí připravit také české společnosti, a to zejména finanční instituce, které budou nuceny přistoupit k úpravě oceňovacích modelů a změnit nastavení systémů tak, aby byly schopny identifikovat zdanitelnou transakci, spočítat daň a zajistit její úhradu. Minimální sazba daně je v souladu s původním návrhem zachována ve výši 0,1 %. Pro transakce s deriváty je navržena minimální sazba ve výši 0,01 %.
Zdroj: KPMG
