Tak nám to hokejové mistrovství světa pěkně začíná. Ne, nezbláznil jsem se. Ano, jeho start je naplánován až na květen. Jenže už dnes ráno začal předprodej vstupenek. A tisíce fanoušků byli za brzké vstávání odměněni pouze zjištěním, že elektronický systém na nákup lístků - tak jak je u elektronických systémů v poslední době zvykem - zkolaboval. Problémy s IT se pomalu stávají českým koloritem. Řidičům ještě teď naskakuje husí kůže při vzpomínce na nefungující centrální registr vozidel. Tak se tedy těšme, jak to bude vypadat v roce 2016. V té době totiž pravděpodobně budou muset podnikatelé povinně online registrovat své tržby.
Dolar spí, koruna se prochází
Na finančních trzích dnes panoval relativní klid. Dolar stagnoval těsně nad hladinou 1,250 USD/EUR a koruna se odpoledne nacházela poblíž ranních hodnot pod úrovní 27,80 CZK/EUR. Větších pohybů kapitálu se na trzích dočkáme až v druhé polovině týdne. ECB se totiž ve čtvrtek sejde ke svému dalšímu jednání a v pátek budou uvolněna vždy pozorně sledovaná čísla z amerického trhu práce.
I bezproblémová banka měla následně potíže...
Eurozóna slaví historický den. Právě dneškem se Evropská centrální banka (ECB) chopila žezla dohledu nad tzv. systémově důležitými bankami v eurozóně. Hlavní otázka proto zní, jaký dopad to bude mít na bankovní sektor. Pozitivní bude dopad v tom smyslu, že se bude všem měřit stejným metrem. Na druhou stranu by bylo bláhové čekat, že ECB bude mít naprostý přehled o chování všech bank od Řecka až po Finsko. Přece jen je rozdíl, zda dozorujete pouze domácí banky (jako dříve jednotlivé národní dohledové instituce) nebo více než stovku rozličných bank (jako nyní ECB). Její dozor podle nás nebude motivem k tomu, aby se banky v eurozóně ze dne na den začaly chovat zodpovědněji. Neobstojí ani argument, že si ECB v zátěžových testech proklepla problémové banky a díky tomu ví, na koho si posvítit. Jak dobře víme z nedávné historie, i banka, která testy prošla jako bezproblémová, následně měla potíže. ECB tak bude muset všem bankám věnovat stejnou pozornost. To může být pro evropské úředníky nezvladatelný úkol.
Jednotným dohledem to ale nekončí. Experiment nazvaný bankovní unie bude mít ještě další dva pilíře. Těmi jsou (2) jednotný systém pojištění vkladů a (3) mechanismus pro řešení případných problémů. Právě tato poslední část v nás vzbuzuje rozpaky. Pokud by totiž v evropském bankovním systému došlo v některé zemi k zádrhelu, evropské státy by jej měly začít okamžitě řešit společně. Takže namísto aby se ohnisko požáru odseparovalo od zdravého zbytku, otevřou se požáru dveře do dalších zemí.
Nedosti na tom...
Dále vznikne pojistný fond, do kterého budou banky samy přispívat. Daňoví poplatníci by se hypoteticky měli radovat, protože díky fondu už by neměla být sanace bank hrazena jejich z kapes. Má to ale jedno velké ALE. Do fondu přiteče za 10 let pouze 55 mld. EUR. Přitom jen záchrana španělského bankovního sektoru spolkla 40 mld. EUR, a pořád po ní zůstaly problémové banky, které neprošly posledními testy. Nákaza se přitom v bankovním sektoru dokáže šířit velice rychle. Málokdy se do problémů dostane jen jedna jediná banka. Tento dominový efekt může být právě od nynějška ještě posílen tím, že bankovní unie svázala banky v eurozóně ještě těsněji k sobě. Jejich sounáležitost může být na obtíž právě ve chvíli, kdy začne na jižní periferii eurozóny kolabovat některá z bank a nebude možno se od tohoto požáru odříznout.
Česká republika není členem eurozóny, a nemusí ani do bankovní unie povinně vstupovat. To prozatím jejímu bankovnictví poskytuje jakýsi ochranný štít. Jinak je tomu na Slovensku. Slovensko má tradičně celkem zdravé banky. Nyní ovšem svůj ochranný štít do jisté míry ztrácí.
Autor pracuje ve společnosti Next Finance s.r.o.
