Důvěra bank ve financování realitních projektů je v v regionu střední a východní Evropy nejvyšší v Polsku, Rakousku a České republice, s větším odstupem následují Slovensko a Rumunsko. Nejnižší důvěra je v pobaltských zemích. Rostoucí důvěra bank se pozitivně promítla i do celkové výše investičních transakcí na trhu realit. Ta v regionu dosáhla v prvním pololetí roku 2011 hodnoty 5,2 miliardy eur, což je téměř stejně jako za celý rok 2010 (celkem 5,6 mld. eur). Banky ve většině středo- a východoevropských zemí v nadcházejících 18 měsících očekávají nárůst svého úvěrového portfolia realitních projektů.
Průzkumu KPMG nazvaného CEE Property Lending Barometer 2011 se zúčastnilo 50 významných bank a finančních institucí ve střední a východní Evropě. Vedle České republiky se do něj zapojily Rakousko, Bulharsko, pobaltské státy, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Srbsko, Slovensko a Slovinsko. Sběr dat se prováděl prostřednictvím hloubkových rozhovorů s představiteli bank – vedoucími oddělení nemovitostí, financování projektů nebo řízení rizik.
Celková výše transakcí na realitním trhu pro rok 2011 se v regionu odhaduje na 10 miliard eur, což je částka srovnatelná s rokem 2006. Zároveň je však výrazně nižší než v předkrizovém roce 2007 (15 mld. eur). Přesto jde o pozitivní signál, a to zejména ve srovnání s krizovými roky 2009 a 2010, kdy se investice do realitního trhu výrazně propadly.
Problematické úvěry? Restrukturalizovat
Jak ukázal průzkum, většina bank má z krizových let ve svém úvěrovém portfoliu řadu problematických úvěrů. Nejvyšší podíl takových úvěrů na celkovém úvěrovém portfoliu realitních projektů odhadují banky v Rumunsku a Pobaltí, nejnižší v Rakousku, České republice, Polsku a Bulharsku.
„Banky v celém regionu se, stejně jako v České republice, snaží hledat cestu k restrukturalizaci těchto úvěrů a vyjednávat s věřiteli, než aby volily razantní řešení vedoucí k realizaci a převzetí zástavy,“ uvádí Pavel Kliment, Partner odpovědný za služby pro realitní a stavební společnosti, KPMG Česká republika.
Investoři ve všech zkoumaných zemích se domnívají, že restrukturalizace problematických úvěrů na realitní projekty bude úspěšná. Největšími optimisty jsou v tomto ohledu zástupci finančních institucí v České republice, na Slovensku a v Bulharsku, kteří se domnívají, že až 80 procent restrukturalizací povede k dobrému konci.
Chuť financovat nové projekty roste
Oproti roku 2010 jsou v současnosti banky více otevřeny financování nových realitních projektů. Přednost dávají spíše dokončeným projektům, jež generují stabilní peněžní příjem. Z hlediska typu projektů je přístup v jednotlivých zemích rozdílný. V České republice je nejvíce preferována výstavba kancelářských a obchodních prostor, nejméně pak výstavba nových hotelů.
Česká republika spolu s Polskem, Rakouskem a Rumunskem vykazuje největší ochotu financovat realitní projekty. Svůj vliv na český mírný optimismus může mít i relativně stabilizovaná ekonomika a výhodné podmínky pro investory. S tím je spojena i větší důvěra v návratnost investic.
„Banky opatrně zkoumají možnosti uvolnění podmínek pro financování nových realitních projektů. Jde pouze o mírný posun, nicméně ve srovnání s předchozím rokem je patrný nárůst ochoty financovat nové, kvalitní projekty,“ domnívá se Pavel Kliment.
Průzkum však jasně ukázal, že i přes mírné oživení je vliv globální ekonomické krize stále citelný a důvěra bank ve financování realitních projektů se bude obnovovat jen velmi pomalu.
Zdroj: KPMG Česká republika
