Motorem změn a tím pádem urychlení přechodu na elektromobilitu má své důvody, snahou je totiž vylepšit nefinanční data o činnosti některých firem – od příštího roku je totiž bude nutné povinně zveřejňovat, podobně jako uzávěrku účetnictví. To je dost zajímavá věc, o které se doposud příliš neví, ale vy, jako CFO firem byste o tom měli určitě vědět.
Co se dozvíte v článku
A jak si firmy u nás vlastně stojí?
A jak se elektromobilita u nás sune kupředu?
Komerční banka podstatně rozšíří svou flotilu elektrovozů – a není sama
Vozový park Komerční banky (KB) v příštím roce zezelená, protože pro své zaměstnance nakoupí služební elektromobily Škoda Enyaq iV, které budou moci využívat i k soukromým účelům. Banka si od toho slibuje rozšíření svých aktivit v oblasti udržitelnosti a ochrany životního prostředí, cílem pro ni je dosažení uhlíkové neutrality do roku 2026.
„Téma udržitelnosti a s ním spojené snižování uhlíkových emisí bereme v KB vážně a postupně ho promítáme do všech oblastí našeho podnikání. Po řadě úspěšně fungujících projektů na podporu snížení spotřeby energie či materiálu v kancelářích a na pobočkách tak nyní nastal ideální čas věnovat pozornost ekologičtější dopravě našich zaměstnanců,“ říká Jan Juchelka, CEO Komerční banky. Ta se rozhodla zakoupit celkem 131 aut na elektřinu a k tomu zároveň vybudovat 170 dobíjecích stanic v Praze i ostatních regionech.
Vozy s kapacitou baterie 62 kW obdrží KB ve dvou etapách s přihlédnutím k dohodnutému plánu obměny vozového parku KB a rychlosti instalace dobíjecích stanic. Ty budou moci pracovníci banky využívat i pro dobíjení svých soukromých aut. Na většině míst s dobíjecí stanicí pak bude navíc instalován také systém chytrého dobíjení s řízeným výkonem.
K zapůjčení aut zaměstnancům bude sloužit rezervační systém, přičemž všechny elektromobily budou vybaveny GPS jednotkou s mobilní aplikací pro rezervaci s tzv. bez klíčovým přístupem. Předností rezervačního systému je přidělování vozů v návaznosti na nabití baterie, délce jízdy a dalších aktuálních, zatím blíže nespecifikovaných podmínek.
Komerční banka se tak stane zřejmě největším držitelem flotily elektrovozů, protože překoná množstvím Pražskou energetiku, která v současné době disponuje 116 vozy. Ostatně, zní to logicky, jako dodavatel energií má k elektromobilitě opravdu hodně blízko. PRE používá vozy primárně jako služební, ale je možná i zápůjčka zaměstnancům. Vozy se dobíjejí prioritně ve vlastních garážích stejnosměrnými nabíječkami s nižším výkonem 22 kW, pro rychlé nabíjení je k dispozici i jedna 180kW. Jako bonus k nízkým provozním nákladům PRE přidává bezplatné parkování v zónách i možnost jezdit po dálnici bez známky. I to je příspěvek pro úspory související s provozem flotily vozidel.
ČEZ a E.ON spolu s PRE jsou třemi největšími provozovateli sítě dobíjecích stanic v České republice. A i když zkušenosti PRE hovoří o tom, že elektro vozy jezdí s náklady kolem padesáti haléřů za jeden kilometr, tohle není věc, která by ale platila napořád, především v této době. Spolu s emisními povolenkami a nutností nakupovat energii za evropské ceny tím pádem i náklady půjdou v nejbližší době jistě nahoru.
Do čtyř let vám Rohlík přiveze zboží jen autem na elektriku
E-shop s potravinami Rohlík.cz plánuje, že do roku 2025 bude jezdit po Praze s ve Středočeském kraji jen s elektro vozy. Samozřejmostí je i background, tedy síť vlastních nabíjecích stanic, budovaných ve spolupráci s E.ON, kterých do konce tohoto roku chce mít přes čtyři stovky. Ty logicky budou poblíž skladů v Praze i v Brně.
Většina vozů Rohlíku jezdí na CNG, ale už teď zákazníky obsluhují pomocí zhruba čtyřiceti vozů na bateriový pohon. Pro úplnost, flotila firmy nyní čítá asi sedm stovek aut.
I DPD jezdí na elektriku
DPD má už od roku 2017 v své flotile několik elektrovozů a asi dvacet dodávek na elektriku. Do roku 2025 chce v Praze a v Ostravě doručovat jen pomocí elektrických aut. Proto rozšíří svůj park elektro vozů na cca 250 kusů, další pak budou jezdit i v několika dalších regionech. Typická trasa pro závoz balíků klientům nebo do DPD boxů či úložen je v okolí velkých měst dlouhá kolem stovky kilometrů, v Praze pak kolem 50 km, takže elektrický pohon hravě zvládne tuto vzdálenost na jedno nabití baterií – i v zimě, kdy spotřeba elektrikou poháněných aut je typicky vyšší.
Auta zvládnou i dopravu na trasách mimo velká města, kde bývá trasa delší. Pro nabíjení vozů se využívají stávající nabíječky v depech, při budování dalších se pak už počítá s instalací dalších nabíjecích stojanů i s rozšiřováním počtu na stávajících depech.
Není ale všechno zlato, co se třpytí
Česká republika stále zaostává především za západní Evropou v počtu nabíjecích stanic. I když, co se týče počtu vozů na jednu nabíjecí stanici, je situace srovnatelná ze Západem. To je dáno tím, že elektro aut u nás jezdí – ve srovnání třeba s Norskem – pomálu, absolutní počty stanic, které by obsloužily rostoucí zájem provozovatelů elektro aut, rostou pomalu. Situace je žalostná i na dálnicích, kde se díky vyšší spotřebě energie elektro aut při rychlé jízdě baterii i rychleji vybíjejí – i tady máme obrovské rezervy.
Další brzdou jsou povolení ke stavbě nabíjecích stanic, i zde je situace skoro až žalostná, jak se dozvídáme z úst největších provozovatelů nabíjecích stanic. Těm vadí i nejednotná legislativa a často měněná nařízení, což prodražuje a neúměrně prodlužuje budování jednotlivých nabíjecích stanic.
Ostatně ani cena elektromobilů není příliš příznivá, a tak stále více zájemců i z řad firem zvažuje, zda koupit běžné elektro auto za cenu zhruba od jednoho a čtvrt milionu korun s DPH výše nebo ještě pořídit auto se spalovacím motorem v podstatě za polovinu ceny. Ve prospěch aut na fosilní paliva mluví především to, že jejich dojezd je mnohdy dvou- i vícenásobný se srovnatelným vozem na elektriku. I když technologie postupují kupředu a k dispozici jsou stále výkonnější baterie, prodlužující dojezd, někdy jízda majitelů elektroaut v reálu připomíná eko rallye. Pomalu že plížící auta – jak byl autor tohoto článku často sám svědkem –, jedoucí po krajnici, nejsou zrovna dobrým dopravním prostředkem na přeplněné silnice, protože komplikují a zpomalují dopravu. I na dálnicích, kdy řidiči elektro aut často neodhadnou možnosti svých baterií a reálného dojezdu.
Výrobci aut většinou garantují výdrž baterií na šest až osm let. Ovšem – jak to znáte z mobilních telefonů –, s každým nabíjením kapacita baterie pomalu klesne, sice o několik setin procenta, ale během několika let kapacita baterie může dosáhnout třeba už jen 70 % původní kapacity. Při reálném nabíjení, kdy se snažíme do baterie naládovat 80 % její kapacity, vychází, že starší baterie nabitá na tuto hodnotu při odjezdu od nabíječky má pak vlastně dostupnou už jen 56 % původní kapacity baterie.
Takže, pokud dojezd vozu činil v případě nové baterie podle výrobce třeba 400 km (mnohdy to bývá výrazně měně), při nabití baterie na 80 % (typický případ nabíjení „na cestě“, protože nad 80 % se pak dostupná kapacita nabíjené baterie zvyšuje jen velmi pomalu) vozidlo ujede reálně asi 320 km. V našem případě po pár letech bude reálný dojezd při odjezdu ze stojanu jen něco kolem 220 km. A s tím je nutné počítat.
Ježdění s elektrickým vozidlem má tedy svá neoddiskutovatelná specifika, na které se budeme muset mnohdy dlouze zvykat.
A pokud to bude v zimě, kdy si musíme v autě přitopit, abychom nezmrzli, přímotopným panelem (v autě se spalovacím motorem slouží k vytápění odpadní teplo z motoru, v elektro autě musí být samostatná jednotka na topení využívající energii z baterií), dojezd se citelně sníží. A třeba i tehdy, když v takovém autě posloucháme nahlas audiosystém, rozsvítíme světla, setřeme stěrači špinavé okno…
Jak jsme na tom u nás?
Loni se v České republice dle Svazu dovozců automobilů (SDA) registrovalo 202 971 nových osobních aut, což představuje propad o 18,78 %. Při započtení vozů Tesla (za rok 2020 to bylo 396 vozů), prodalo se celkem 3 262 elektromobilů, tedy o 331 % víc než v předminulém roce. Podobně jsou na tom i plug-in hybridy, těch bylo zaregistrováno 1 979 kusů, což je meziročně skok o 318 %.
Blýská se na lepší časy?
Tady musíme vycházet ze rčení, čím bohatší stát, tím větší dotace, což platí typicky na Německo. Kupodivu ale třeba i Řecko podporuje dotačními programy prodej elektro vozů. Největším a urputným způsobem se do budoucnosti ale řítí Norsko, kde lidé už o konvenční auta prakticky nejeví zájem. Tato země chce už do roku 2025 zakázat prodej aut se spalovacími motory. Našlápnuto má dobře, ke konci loňského roku se zde prodávalo 90 % z celkového počtu aut ve formě elektrických mutací. Norsko ale rovněž příkladně buduje systém nabíjecích stanic po celé zemi, nabíječky jsou v mnoha městech – i menších – už třeba i v kandelábrech veřejného osvětlení…
No a u nás platí to, že loni v srpnu sice vznikla jakási naděje, že dotační program bude – a to na auta i na nabíjecí stanice, ale minulý ministr dopravy Havlíček pak tuto informaci v září loňského roku zabil, že u nás žádné dotace na elektromobily nebudou. Hotovo.
Nicméně před pár dny vešlo ve známost, že dotace na elektroauta budou! A to jak pro firmy, tak i pro živnostníky. Celkem je na dotace připravena necelá miliarda a ta bude určena pro nákup až 4 550 nových elektro aut.
Konkrétní podpora se má počítat ze zatím neuvedeného vzorce, který má brát v úvahu konkrétní rozdíl mezi cenou vozidla s elektrickým pohonem a cenou vozu s motorem spalovacím. Podniky s až 3 000 zaměstnanci tak mají dosáhnout až na dotaci v hodnotě 40 % rozdílu těchto cen, firmy do 50 zaměstnanců mají dostat až 60 % z rozdílu částek. Dotaci by bylo možné čerpat až do konce roku 2025.
Stát bude rovněž podporovat i výstavbu nových nabíjecích stanic. Zde má být připraveno 300 milionů korun, odhadem na 1 500 nových nabíječek. Konkrétní výše dotačního programu a přesné podmínky mají být zveřejněny v únoru tohoto roku. Rozjede se víc elektro aut na našich silnicích?
A co vy, naplánujete na letošek koupi aut do vaší firemní flotily nebo budete raději realisty a ještě počkáte? Elektromobilitě a reálnému pohledu na tuto oblast se budeme věnovat i v dalších článcích na toto téma.
ČASOPIS ONLINE I V TIŠTĚNÉ PODOBĚ
CFOworld si můžete objednat i jako klasický časopis. Vychází jako čtvrtletník a jeho primárním cílem je informovat o novinkách v oblasti práce finančních ředitelů, tj. ukázat, že svět financí není jen světem nudných čísel a účetnictví, že jde především o lidi, kteří mají velký smysl pro zodpovědnost a často řeší úkoly i mimo oblast finančního řízení, monitoringu a kontroly finančních procesů, plateb, cash-flow, finančního plánu a rozpočtu a vytváření strategických projektů.
Celoroční předplatné i jednotlivá čísla si můžete objednat v naší digitální trafice.
