Z nové zprávy společnosti Deloitte s názvem „Pohled na deset nových otázek v energetice v roce 2011“ vyplývá, že na konci globální ekonomické krize stojí energetické společnosti před řadou nových výzev. S rostoucí poptávkou po energii v důsledku celosvětového nárůstu populace se důležitým úkolem stává zajištění bezpečnosti dodávek. Zpráva, která letos vychází již druhým rokem, nabízí pohled do problémů a trendů pro příští rok a identifikuje příležitosti v energetice. Mezi ně patří rovněž značné rozšíření nekonvenčního plynu a související výzvy – zajištění bezpečnosti dodávek energie.
„Dopad událostí v Japonsku na výrobu elektřiny z jádra bude dalekosáhlý a dlouhodobý. S trvajícím růstem poptávky po energii budou energetické společnosti čelit obrovským výzvám, aby udržely rovnováhu mezi bezpečností a poptávkou po energii,“ uvádí Peter Bommel, vedoucí partner pro globální energetiku a zdroje společnosti Deloitte.
Vyuhlit či nevyuhlit
Podle aktuálních studií výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů od konce ekonomické recese stále intenzivněji roste. Největší růst zaznamenává solární a větrná energetika a vrací se i popularita hydroprojektů, a to zejména v Evropě. Stejně důležité může být nově vznikající spojení mezi výrobou elektřiny ve zdrojích na zemní plyn, větrnými a solárními elektrárnami.
„Uhlí by mohly pomoci technologie čistého spalování uhlí a zpracování uhlí na kapalné palivo. Investice do obnovitelné energie ve formě solárních, větrných a geotermálních zdrojů nadále rostou na úkor nově budovaných jaderných zdrojů, které jsou v řadě zemí předmětem diskusí,“ uvedl Vladimír Vaněk, vedoucí partner pro oblast energetiky ve skupině Deloitte Cental Europe.
Faktory, které budou mít na odvětví energetiky globální dopad:
Energetické společnosti jsou schopné vyrábět elektřinu z různých zdrojů – obnovitelných, jaderných, uhelných či zemního plynu (nekonvenčních zdrojů plynu). Energie z obnovitelných zdrojů obvykle vyžaduje dotace, slevy na dani z výroby a jiné formy státních pobídek. Vyrobená energie je čistá, ale může být drahá a v některých případech dodávaný výkon značně kolísá. Jaderná energie čelí po tragédii v Japonsku novým problémům. Pro elektřinu vyráběnou v příštích několika desetiletích je naopak pravděpodobným dominantním zdrojem paliva uhlí. Je ho stále dostatek a pro vyrábějící země je dostupné, nicméně čisté uhelné technologie budou před uvedením do komerčního provozu pravděpodobně vyžadovat ještě řadu dalších zlepšení.
Výroba v plynových elektrárnách bude zřejmě nadále stabilně růst až do roku 2035, ačkoli se růst od počátku 90. let poněkud zpomalil oproti prudké expanzi celého trhu. Větší využívání plynu v elektroenergetice je citlivé na několik základních tržních faktorů, mj. na hloubku a délku stávajícího boomu břidlicového plynu a jeho dopadu na ceny, na intenzitu a tempo zavádění vládních opatření pro snižování emisí uhlíku a míru využívání obnovitelné energie na trhu.
S ohledem na omezené vyhlídky na organický růst jsou jednou z možností růstu energetických podniků na intenzivně regulovaných trzích fúze a akvizice.
Odkud a kam syčí plyn
Řešení výhodné pro vlády, energetické podniky i spotřebitele nabízejí programy energetické účinnosti a řízení poptávky. Jasným trendem je rovněž rostoucí důležitost analýz dat využívaných energetickými podniky. S analýzou obrovského množství dat pro tvorbu scénářů a fundované rozhodování pomáhají energetickým podnikům stále více moderní informační technologie.
Stále více zkapalněného zemního plynu míří do Asie, zatímco ještě před pár lety byl zkapalněný zemní plyn dovážen především na západ. Nejde o náhodný jev, ale spíše o důsledek rostoucí poptávky v Asii a rostoucích zásob plynu ve Spojených státech a Austrálii.
„Při pohledu na deset nejdůležitějších trendů letošní zprávy je jasné, že jednotlivé oblasti budou mít na energetické podniky odlišný dopad v závislosti na jejich obchodním modelu. Celé spektrum energetických zdrojů bude během roku 2011 i v dalších letech ovlivňováno zemětřesením a následnou vlnou tsunami v Japonsku. Nejdůležitějším poznatkem letošní zprávy je možná potřeba řídit rizika související s infrastrukturou. Nehledě na to, zda elektrárny a energetické podniky využívají zemní plyn, uhlí, jádro či obnovitelné zdroje, budou nově klást důraz především na bezpečnost infrastruktury,”dodává Peter Bommel, vedoucí partner pro globální energetiku a zdroje společnosti Deloitte.
Celá zpráva je k dispozici zde.
Foto: © TebNad - Fotolia.com
