Za pár týdnů oslaví „ká dvojka“ 25 let existence. Rekapitulujete již toto čtvrtstoletí?
Jako v běžném životě se nám zdá, že roky ubíhají čím dál rychleji. Snažíme se udržet pod kontrolou neustálý růst, zachovat identitu K2 jako spolehlivého dodavatele ERP systémů, i když je to občas trochu hektické. Loňský rok byl navíc poměrně zlomový, poptávka dramaticky převyšovala naše možnosti, na což jsme reagovali nabíráním dalších lidí. Vznikly nové projektové týmy, ale byli jsme nuceni trochu ubrat v obchodní činnosti, abychom vůbec vše zvládli. Takže na rekapitulování jsme zatím moc času neměli.
Roste zájem o ERP řešení v souvislosti s pozitivním vývojem ekonomiky?
Vedeme o tom diskuze. Upřímně, nedokážu úplně ve všech oborech vypozorovat, zda poptávka skutečně odpovídá silnému růstu ekonomiky, anebo je to dáno tím, že firmy došly do určitého stadia poznání. Tedy že ERP doopravdy potřebují, aby mohly učinit další krok ve svém vývoji. Spíše se kloním k této myšlence. Je tam možná určitá paralela s naší firmou. Po pětadvaceti letech se dostanete do určitého stadia, kdy máte něco za sebou, máte zkušenosti a také víte, kam chcete dál. I řada našich zákazníků řeší obdobné rozhodnutí – jak se změnit, aby se mohli rozvíjet a existovat třeba dalších 25 let.
Máte pocit, že zakladatelé či top manažeři tuzemských firem dospěli k „poznání“, že pro standardní fungování firmy a další vývoj je třeba mít informační systém?
Možná nejde o samotné ERP, ale o systém jako takový. To je to důležité. Zakladatelé firem často přemýšlejí, jak dlouho ještě ve vedení budou působit a zda řízení zvládne „kindermanagement“ stojící v pozadí. A právě systém by měl být pomůckou, aby se firma mohla úspěšně rozvíjet i poté, co otec – zakladatel opustí její denní řízení.
Jak vypadá váš vysněný klient?
Ideální je pro nás firma, která má vyřešený provoz. Tedy vedení má základní představu o tom, jak podnik funguje organizačně, přičemž my se snažíme nad provoz dodat řízení. Nelze ale bagatelizovat, že firmy, které si pořizují K2, mají jen jednoduchý systém na účetnictví. Někdy mají software od naší konkurence, někdy dokonce přecházejí i z nadnárodního softwaru – většinou když už do něj nechtějí dále investovat „nadnárodní peníze“.
Setkáváte se s tím, že firmy dospěly do fáze nutné obnovy informačního systému, kdy jim ten původní prostě dosloužil?
Ano. A je s podivem, jak dlouho mohou některé systémy ještě fungovat. Často bez podpory, kdy původní dodavatelé dávno zanikli. Není výjimkou, že i dnes přicházíme s „ká dvojkou“ do firem, které jedou na programech v DOS.
Jak uživatelé řeší legislativní či daňové novinky v tak zastaralém systému?
Velice často to končí jako slepenec různých systémů, kde každý slouží pro něco specifického. Data se předávají v papírové podobě nebo v tabulkovém programu a ve výsledku vše podstatné extrémně závisí na schopnostech lidí, kteří s takovým systémem pracují. Tím, že stav není nijak popsán či zadokumentován, jde o unikátní řešení. Ke zlomu většinou dojde až v momentě, kdy to opravdu „už nejde“. Tedy skutečně hrozí, že se zastaví fakturace. Teprve tehdy dochází ke změně. A většinou hodně rychle.
Pak se jako dodavatel dostáváte do časového presu…
Naučili jsme se nedělat obchod za každou cenu. Respektive naučili jsme se říkat reálné termíny, protože je pro nás důležitější, aby na konci implementace byl každý zákazník referencí a doporučením pro zákazníky další, než abychom získali zdánlivě výhodný byznys, u kterého však již předem víme, že není reálné ho stihnout.
Také jsme museli nabrat nové lidi. Za poslední rok jsme se zvětšili asi o deset procent, společně s pobočkami dnes máme 150 lidí. Problémem je ale čas. Zakládáme si na vysokém know-how konzultantů a přece jen nějakou dobu trvá, než jej noví konzultanti nasbírají. Řádově dva až tři roky. Takže pokud jsme vloni nabrali nové zaměstnance, fungovat samostatně budou schopni nejdříve v roce 2017.
Pokud jde o zkušenosti se zákazníky z reálného provozu, pak jiná cesta než praxe neexistuje. A konzultant je u nás spíše poradce než vývojář, takže je to trochu složitější, než najít a vychovat si programátora.
V nejbližší době uvedete jako každý rok na podzim novou verzi systému K2. Je taková periodicita skutečně potřeba, nebo jde spíš o marketing?
Možná bývaly doby, kdy se dalo mluvit o marketingu, ale již několik let nám zkušenosti od našich zákazníků dokazují, že informační systém se musí neustále rozvíjet. Představa, že si naimplementuji systém, který deset let beze změny budu používat, a poté jej vyměním za něco jiného, je dávno přežitá. Naší filozofií je držet zhruba tříletý cyklus podpory každé verze K2, během kterých je zapotřebí, aby zákazník přešel na novější verzi naší „ká dvojky“. Někteří přecházejí každý rok, někteří jednou za dva roky – každý si našel rytmus, který mu vyhovuje.
Zavádíte do „ká dvojky“ zpětnou vazbu od zákazníků?
Zpětná vazba je jedním ze zdrojů našeho úspěchu. Tím, co nás posouvá dopředu. Nemáme patent na rozum, nevíme zdaleka vše nejlépe a nedokážeme to vyčíst pouze z knih. Často se stává, že sedíme s majitelem či ředitelem firmy, který říká: „To je úžasné. Já vám vykládám, co nám schází, jak to udělat, a když to uděláte, já vám za to ještě zaplatím.“ Ale taková je realita života. Které firmy jsou dnes úspěšné? Co odlišuje dva subjekty podnikající ve stejném oboru, když jeden z nich je úspěšný a jeden z nich méně úspěšný? Musíte dělat to, co vaši obchodní partneři chtějí a potřebují. A naši zákazníci ve svém podnikání dělají často něco podobného.
Podporuje nová verze K2 elektronickou evidenci tržeb (EET)?
Samozřejmě, ale to je spíše drobnost, nebylo nijak technologicky náročné to do K2 nově začlenit. Obecně se legislativa a účetně-daňové inovace podílejí na nových verzích K2 maximálně v jednotkách procent. V letošní verzi jsme se zaměřili na tři hlavní oblasti: řízený sklad, B2B portály a nové uživatelské rozhraní.
Ze zpětné vazby nám vyplynulo, že uživatelé chtějí jednodušší systém, že je administrativa zdržuje. Zároveň ředitelé či majitelé firem žádají větší podrobnost dat, širší záběr, řešení některých atypických situací, a tím pádem jdou do konfliktu složitost a růst proti jednoduchosti.
Daří se tyto protichůdné požadavky skloubit v praxi?
Úlohou vedení firmy je především lidem vysvětlit, proč data mají zadávat. Stejně jako dokáže majitel či ředitel motivovat lidi, aby firmu někam táhli a rozvíjeli ji, automaticky vznikne potřeba, aby informační systém podporoval moderní funkce. A také aby ho zaměstnanci plnili daty. Pokud je orientace majitelů převážně na profit, systém často slouží pouze jako úložiště provozních dat. Kdybych to měl shrnout, tak informační systém často funguje jako zrcadlo dané firmy.
Naší úlohou pak je, aby K2 napomohla ve firmách vytvořit pozitivní pracovní prostředí. Aby uživatelé měli možnost volby detailu, ale aby zároveň jejich práce byla intuitivní a systém si zachoval přehlednost. Právě proto je uživatelské rozhraní „ká dvojky“ jedním z našich nosných témat.
Mění se uvažování manažerů v otázce využívání dat z ERP?
Pomalinku ano. Ale je to o přístupu obou stran, tedy nejen o šéfech firem, ale i o nás. Někdy stačí dobře znát klienta a nabídnout mu přesně to, co mu chybí. Dostat se do stavu, kdy zákazník na konci získá nejen pocit, že má hotovo vše, co musel mít technicky a legislativně vyřešeno, ale také že mu nový software pomůže i v byznysu.
Často jsou „brzdou rozvoje“ systémů přímo interní lidé…
Podívejme se na to realisticky – špuntem v zavádění nových technologií je často i samotné IT oddělení. Naštěstí jsou tady ale dvě skupiny firem. U jedněch dominuje uvažování zaměstnanců, jejichž cílem je, aby měli co nejvíc klidu. Ne aby si způsobili problémy a starosti s implementací nového ERP systému či jeho nových funkcí a nástrojů. Naštěstí zrovna naši klienti jsou převážně na té druhé straně, kdy je to naopak, kdy IT často doslova táhne firmu kupředu.
Je to dáno nadšením a zájmem o nové technologie?
Část z nich se pro nový systém nadchne a chce ho prozkoumat, druhá skupina těch pozitivních si zase uvědomuje, že rozvoj firmy, a to co v ní dělají, je také jejich osobním rozvojem. Jsou si vědomi toho, že jejich další uplatnění na trhu práce odpovídá i tomu, co umějí. A je to dáno také tím, že K2 jim ten klid ne-
umožňuje.
Jaké další trendy vnímáte v tuzemské ERP branži?
V našem pojetí jsme tu propojenost dotáhli – po cimrmanovsku – k dokonalosti. U nás existuje jen jeden systém, který sdílí jedna data. Od výroby přes WMS, nákup, CRM, účetnictví, workflow, BI až po e-shop či B2B portály. Pro uživatele je to příjemné už jen v tom, že nemusí složitě přemýšlet o tom, která data potřebuje v ERP, která chce uvolnit na web firmy, co zpřístupnit klientům. A to všechno v čase, protože dnes nikdo přesně neví, jaká data bude potřebovat za měsíc, nebo dokonce za rok.
Druhý důležitý směr, kterým jsme se vydali, je jakási platformová neutralita. Na základě historických zkušeností se snažíme být co nejméně závislí na konkrétních technologiích. I velké obří firmy typu Microsoftu či Googlu jsou schopny poměrně rychle ukončit podporu platformy či technologie, na které my vytvoříme nějakou funkcionalitu nebo postavíme celý systém. Za spoustu peněz. Pak se může stát, že sotva stihneme dát novinku na trh, technologie ztratí podporu. Proto jsme se rozhodli pro vývoj na technologiích nezávislých formulářů. V podstatě řešíme pouze framework, který data „natáhne“ a potřebný formulář poskládá. Díky tomu jsme schopni přijít například s novými mobilními aplikacemi v řádu několika měsíců.
Vypadá to, že se ERP branže přesouvá k pružnosti a využívání dat on-line…
Jinak to nepůjde. U B2B zákazníků je klíčovým atributem úspěchu aktuálnost dat a firemního obsahu. Zatímco koncový zákazník má jednu cenu a základní informaci o produktu, který objedná, u B2B uživatelů je těch fragmentů, které ovlivňují úspěšný obchod, spousta. Takzvané B2B portály musejí umět potřebný detail nabídnout, např. detailní informace o produktech, jejich parametry, manuály, ale také v případě skladové nedostupnosti přehled o budoucích dodávkách. A dostáváme se zpět k centralizaci informací: pokud existují jen jedna firemní data, jejich publikování na veřejný web, stejně jako do zákaznického portálu pro zákazníky, je poměrně jednoduché. Mým osobním názorem je, že v brzké době se internet v podstatě stane prezentační vrstvou ERP. Není možné to do budoucna oddělovat.
To může fungovat za premisy, že všichni uživatelé budou připojeni přes internet k ERP a systém uživateli data „vytáhne“ a zobrazí na dálku.
Kolik lidí dnes používá Facebook v mobilním telefonu, aby byli neustále na příjmu? A když to funguje u Facebooku, nevidím důvod, proč by na tomto principu nemohly fungovat ERP systémy.
Na implementacích ERP softwaru jste působil ve Velké Británii i USA. Jak si Česká republika stojí v „IT gramotnosti“ ve srovnání s vyspělými zeměmi?
Můj vnitřní pocit je takový, že jsme dál. Když zajišťujete komunikaci ERP s dalším softwarem, je u nás běžným standardem použít webové služby. Já jsem v Americe i Anglii zažil komunikaci pomocí textových souborů a systémů, které vznikly třeba před 20 lety. Outsourcovaný sklad jednoho z našich zákazníků dodnes nepřešel na čárové kódy. A to je nadnárodní firma s centrálou v Anglii, která se živí logistikou. V porovnání se západním světem se rozhodně nemusíme ničeho obávat, přinejmenším z hlediska funkcionality a modernosti jsme o kus dál.
______________________________
Petr Schaffartzik (45)
Ředitel vývoje a systémové integrace ve společnosti K2 atmitec, spolumajitel firmy. Po absolvování Vysokého učení technického v Brně nastoupil v roce 1995 do společnosti K2 atmitec, kde působí dodnes.
