„Pokud chtějí jednotlivé evropské ekonomiky ve stále silnější mezinárodní hospodářské soutěži dlouhodobě uspět, musí se soustředit na inovace, výzkum a vývoj, informační společnost, znalostní ekonomiku a výrobky s vysokou přidanou hodnotou. Jak je tato jejich snaha úspěšná, měří právě zmíněný barometr,“ říká Jan Jedlička, manažer EU Office České spořitelny. Důležitou součástí inovačního barometru je i dynamický rozměr, na základě jehož výsledků se dá posoudit, zda se inovační potenciál v dané zemi vyvíjel pozitivním způsobem nebo naopak převažovaly negativní aspekty. Pro tyto účely byl index dopočítán zpětně až do roku 2010. Barometr tak není jen jednorázová analýza, ale bude každoročně obnovován v reakci na měnící se klíčové charakteristiky.
Co barometr umí měřit?
Erste inovační barometr je sestaven z devíti ukazatelů. Jejich výběr se řídil několika pravidly: Samozřejmostí bylo, že statistika musí být relevantní z hlediska konkurenceschopnosti ekonomiky. „Vytipovali jsme několik oblastí, které inovační potenciál každé ekonomiky determinují a mezi nimi hledali nejreprezentativnější statistiky. Důležitou roli při jejich výběru také hrála jejich dostupnost pro všech 28 členských zemí EU, možnost pravidelné aktualizace a zejména vysoká kredibilita. Veškeré statistiky musí pocházet od renomované instituce tak, aby data byla nezpochybnitelná,“ dodává Jan Jedlička.
Po sesbírání dat byly statistiky převedeny na bezrozměrná čísla od 0 do 100. Nejhorší výsledky znamenaly 0, naopak ty výsledky, které jsou pro konkurenční schopnost země velmi výhodné, byly ohodnoceny 100 body. „Abychom se vyhnuli extrémům, byly výsledky omezeny na vzdálenost dvou směrodatných odchylek od celounijního aritmetického průměru. Výsledný index je prostým neváženým průměrem ze všech bodů. Index tak měří konkurenční schopnost zahrnutých 28 členských zemí EU nikoliv v absolutní, ale v relativní hodnotě. Například pokud se země v zahrnutých ukazatelích lepší méně, než o kolik se zlepšil průměr celé EU, v žebříčku daném Erste inovačním barometru se propadá na nižší pozice,“ vysvětluje David Navrátil, hlavní ekonom a ředitel odboru ekonomických a strategických analýz České spořitelny. Barometr dále sleduje výdaje na výzkum a vývoj ve vztahu k HDP, počet patentů, počet absolventů technických univerzit, citované publikace, investice venture kapitálových fondů, pokrytí rychlým internetem, výdaje na vzdělávání, exporty vyspělých technologií a e-government, tedy elektronickou komunikaci občanů s veřejnou správou.
Česko se umístilo například za Slovinskem, Maďarskem nebo Španělskem. Nejhůře je na tom ve veřejných výdajích na vzdělávání nebo v rozšíření e-governmentu. Naopak si nevede špatně v podílu high-tech vývozů na celkových exportech a také v počtu absolventů technických univerzit.
Shrnutí makroprognózy
Současná moderní ekonomika může dlouhodobě uspět pouze v případě, že se bude soustřeďovat na inovace, výzkum, znalostní ekonomiku a výrobky s vysokou přidanou hodnotou. Česká republika je vnímána jako země, která poměrně dobře bez výrazných problémů přestála ekonomickou krizi. V porovnání se zeměmi jako Kypr či Malta jsme však výrazně zaspali v některých důležitých oblastech a například nízké veřejné výdaje na vzdělávání tvoří značnou překážku v našem dalším posunu,“ uvedl Jan Jedlička. Z Erste inovačního barometru jasně vyplývá, že země s vyšší inovační kapacitou mají vyšší mzdy. ČR a ostatní země CEE zatím nemají takový inovační potenciál, proto musí při lákání zahraničních investorů nabízet nižší mzdu. Dosud fungující model, kdy se přesunul kapitál a výrobní kapacity ze západní Evropy do postkomunistických zemí střední a východní Evropy (CEE), respektive jihovýchodní Evropy (SEE), však přestává být dostačující. Méně nedůvěry domácností podpořilo i spotřebu domácností. Nicméně pro udržitelný růst je však potřeba i snížení nezaměstnanosti, které očekáváme až v příštím roce. Očekáváme, že v příštím roce dojde k zastavení propadu reálné spotřeby.
Vystoupila z recese trvající rok a půl...
Čisté vývozy, jejichž zrcadlem je průmysl a menší fiskální utažení, podpoří ekonomiku v příštím roce. Po letošním poklesu HDP o jedno procento tak očekáváme, že v příštím roce poroste zhruba o procento a půl. Inflace poklesla k jednomu procentu. Pokud ji očistíme o vliv zvýšení daní, tak jsme na nule. Tato úroveň zvyšuje apetit centrální banky začít intervenovat proti koruně s cílem zvýšit dovozní ceny a tím i celkovou inflaci. „Podle našeho názoru však krátkodobý efekt takové snahy bude negativní, protože vyšší inflace sníží kupní sílu disponibilních příjmů domácností. Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí vystoupila z recese trvající rok a půl. Hlavním důvodem byl čistý vývoz, kterému pomáhá oživení poptávky v Evropě, především v Německu,“ připojuje David Navrátil.
Kudy vede cesta?
Masivní příliv kapitálu do zemí CEE a SEE tak vedl k výraznému vzestupu jejich ekonomické i životní úrovně a podporoval proces ekonomické konvergence vůči západní Evropě či průměru EU jako celku. První trhliny dostal tento dosud fungující model nástupem finanční krize v roce 2008 a nyní se zdá být čím dál více jisté, že k dlouhodobé prosperitě a vyrovnání se ekonomické vyspělosti západní Evropy „low costová“ hra nevede. Ještě levnější ekonomické prostředí totiž nabízejí další státy východní Evropy či země jihovýchodní Asie, kam se v nedávné minulosti přesunula řada výrobních kapacit, která do středoevropských zemí před deseti a více lety přicházela. Aby si země CEE a SEE udržely atraktivitu pro zahraniční investory, musí pokročit se strukturálními změnami a své hospodářství více orientovat na produkci výrobků s vyšší přidanou hodnotou, na znalostní ekonomiku, na vyšší využívání inovací, na větší investice do vzdělávání a R&D, apod. Jak se jim to daří, resp. příliš nedaří, ukazuje Erste inovační barometr.
Hanbáři...
Nelichotivý výsledek zemí CEE a SEE odráží skutečnost, že do první poloviny 28 sledovaných zemí se zařadily pouze dvě země tohoto regionu: 10. Estonsko a 13. Slovinsko. Ostatní země se krčí v druhé polovině, kdy žebříček Erste inovační barometr měřící konkurenceschopnost uzavírají předposlední Rumunsko a poslední Bulharsko. Jedinou kategorií, kde země střední a jihovýchodní Evropy za svými západními protějšky výrazně nezaostávají, je podíl absolventů technických škol: středních i vysokých. Děje se tak i přesto, že objem veřejných prostředků do vzdělávání je podhodnocený.