Daný případ se týkal postoupení portfolia pohledávek po splatnosti, kdy byla cena stanovena na základě očekávané výnosnosti. Advokát se zabýval otázkou, zda lze na zmíněný případ uplatnit předchozí judikaturu ESD v oblasti faktoringu (například MKG (C-305/01)). Pokud by tomu tak bylo, pak by nákup portfolia pohledávek po splatnosti mohl být pro účely DPH považován za zdanitelné plnění.
Ve výše uvedeném případě však generální advokát navrhuje, aby soud posoudil nákup portfolia pohledávek po splatnosti jako transakci, která DPH nepodléhá. Podle jeho názoru je nákup portfolia pohledávek službou na straně kupujícího, nicméně v daném případě nebyla za tuto službu poskytnuta žádná úplata. Advokát dále došel k názoru, že i kdyby určitá úhrada za službu zaplacena byla, nebylo by možné určit přímé spojení mezi poskytnutou službou a obdrženou platbou. Z tohoto důvodu advokát dochází k závěru, že plnění v podobě této služby není předmětem DPH podle příslušné evropské směrnice.
Chtěli bychom upozornit, že názor generálního advokáta není pro soud závazný. Úkolem advokáta je poskytnout nezávislý právní názor pro daný případ. Již tento jeho názor ovšem ukazuje, že by v budoucnu mohlo dojít alespoň částečně k odklonu od stávajícího výkladu, který – v souladu s dřívější judikaturou – nákup pohledávek v určitých případech do předmětu DPH zahrnoval a požadoval po nabyvateli odvod DPH z poskytnuté služby vymáhání pohledávek. Úplata by pak mohla být stanovena jako rozdíl mezi inkasy pohledávek získaných kupujícím a platbou za nákup těchto pohledávek.
Zdroj: KPMG
Foto: © Gina Sanders - Fotolia.com
