Politické problémy, s nimiž se Evropa potýká, ani výkyvy jejích finančních trhů zahraniční investory neodrazují. Naopak, podle aktuálního Průzkumu atraktivnosti Evropy pro zahraniční investice, věnovaného speciálně důsledkům britského rozhodnutí odejít z Evropské unie, hodlá nadpoloviční většina (56 %) oslovených investorů svou přítomnost v Evropě v následujících třech letech posílit. V průzkumu z loňského května zastávalo tento pozitivní postoj pouze 36 % dotázaných.
Investoři považují nestabilitu za největší problém, který by mohl zhatit jejich investiční plány v Evropě. Naopak oceňují lidský a výrobní potenciál, schopnost inovovat a v neposlední řadě velký jednotný trh na evropském kontinentu. Respondenti nejnovějšího průzkumu uvedli mezi riziky ohrožujícími jejich investiční rozhodnutí v Evropě na prvním místě volatilitu směnných kurzů, cen komodit a kapitálových trhů (37 %). Druhou příčku pak obsadila hrozba ekonomické a politické nestability Evropské unie nesouvisející s brexitem (32 %). Teprve na třetím místě skončil brexit, který za největší riziko považuje 28 % dotázaných.
„Je pozitivní, že investoři mají i přes nestabilitu a politické potíže některých zemí stále velkou chuť v Evropě investovat,“ říká Magdalena Souček, vedoucí partnerka EY v České republice a v části regionu střední a jihovýchodní Evropy. „Trpělivost investorů ale není nekonečná. Atraktivita Evropy byla v minulosti založena na předvídatelnosti a nabídce jistoty. S ekonomickou i politickou nejistotou při ohlášeném plánu Británie na tvrdý brexit i dalšími letošními geopolitickými hrozbami na kontinentu se z Evropy může rychle stát ekonomika s rozvojovým profilem ale bez srovnatelné rentability investic. Podobné vnímání by při takovém scénáři zasáhlo i Českou republiku. Je zřejmé, že v dohledné době se budou investoři rozhodovat nejen na základě čistě ekonomických faktorů, ale i podle politických aspektů.“
Vítězové a poražení
Nejméně optimistické, pokud jde o vyhlídky pro následující tři roky, jsou podle průzkumu EY společnosti ze sektoru finančních služeb. S výrazným navýšením investic v Evropě počítá pouze 12 % respondentů z tohoto odvětví, 6 % naopak očekává jejich „menší redukci“. Finanční instituce na rozdíl od výrobních podniků dvakrát častěji uvádějí mezi trojicí hlavních rizik nestabilitu EU (51 %) a brexit (41 %). Volatilita je podle nich podstatně méně závažným rizikem.
Technologický sektor má naproti tomu mnohem ambicióznější plány. Navýšení investic v Evropě v následujících třech letech chystá až 72 % dotázaných investorů z tohoto odvětví, z nichž třetina (33 %) očekává výrazný nárůst. Evropu považují za motor nových technologií, jako jsou umělá inteligence, internet věcí nebo robotika. Dalším tahounem růstu zahraničních investic bude segment středně velkých společností.1 Víc zahraničních investic v Evropě v následujících třech letech plánují dvě třetiny respondentů z jejich řad, 26 % očekává výrazný nárůst.
„Jedním z odvětví, kde můžeme důsledky brexitu výrazně pocítit i v České republice, je automobilový průmysl. Britský automobilový průmysl je úzce provázán s celou eurozónou, jak v oblasti dodávek autodílů, tak v oblasti prodeje vozidel. Zákazníci z EU kupují hodně aut vyrobených ve Velké Británii a naopak Británie je významným trhem pro auta dovážená mimo jiné z České republiky i dalších zemí. Devalvace libry již dnes snižuje marže zahraničních automobilek na britském trhu. Ty musí zvyšovat ceny, což může mít negativní dopady na odbyt aut,“ říká Jan Fanta, vedoucí partner podnikového poradenství a řízení rizik EY v České republice.
Změny přímých zahraničních investic v Evropě
Rostoucí politická rizika v některých evropských regionech motivují k přehodnocení geografické strategie každou desátou společnost, která v Evropě investovala. Průzkum ukázal, že výsledek britského referenda o odchodu z Evropské unie je podstatně větším problémem pro zahraniční společnosti působící v ostrovním království (33 %) než pro ty, které tam investice nemají (15 %). Pro ně je naopak naléhavějším problémem geopolitická a jiná nestabilita (31 %) a zpomalení obchodu (30 %).
14 % zahraničních investorů, kteří mají investice ve Velké Británii, v průzkumu uvedlo, že pokud Británie skutečně opustí jednotný evropský trh, hodlají některé své evropské aktivity během následujících tří let přesunout. Z celkového počtu 254 oslovených investorů plánuje v reakci na brexit přesun z Velké Británie až jedna z deseti (11 %). Preferovanou cílovou destinací pro přesun bude Německo (54 %), Nizozemsko (33 %) a Francie (8 %).
Státy střední a východní Evropy jsou druhou skupinou zemí uváděnou zástupci firem jako alternativa pro případné přemístění. Českou republiku zmiňuje 12 % respondentů, Maďarsko a Polsko po 11 %. „Výhodou těchto zemí je finančně dostupná a poměrně kvalifikovaná pracovní síla, vstřícná politika vůči zahraničním investorům a rostoucí kultivovanost podnikatelského prostředí. Lákadlem může být také nižší daňové zatížení firem ve střední Evropě, podobné jako ve Velké Británii. Česká republika, Maďarsko i Polsko zde mají s dnešní 19% korporátní daní výraznou výhodu proti třeba 30% dani v Německu nebo 38% ve Francii,“ říká Ondřej Janeček, partner daňového oddělení EY v České republice.
Firmy investující v Británii nejsou připraveny na brexit
Přes 70 % zahraničních investorů v průzkumu připustilo, že už pocítili jisté dopady britského referenda o členství v Evropské unii. Ty se projevují minimálně v jedné oblasti jejich činnosti, nejčastěji se týkají provozní marže nebo nákupních a prodejních cen. Nejvíc postiženy jsou společnosti s největšími investicemi ve Velké Británii. Shodně 31 % jejich zástupců uvedlo, že se jim zvýšily nákupní ceny, resp. že se potýkají s tlakem na provozní marži.
V případě odchodu Velké Británie z jednotného trhu bude podle oslovených zahraničních investorů nejdůležitější zvládnout vyšší (dovozní) náklady a dopady na dodavatelsko-odběratelský řetězec. Toto považuje za prioritu 32 %, resp. 27 % respondentů. Pouhá 4 % účastníků průzkumu se domnívají, že jejich společnost je na nejistoty vyplývající z nových rizik a změn regulačního prostředí dobře připravena.
„Zájem o investice v Evropě roste. Firmy ale musí nastavit podnikové struktury tak, aby se dokázaly přizpůsobit budoucím, mnohdy nepředvídaným změnám. Velice důležité bude například po avizovaném tvrdém opuštění společného trhu velkou Británií minimalizovat dopad případného růstu dovozních nákladů. Společnosti by se však neměly zaměřovat jen na řešení rizik. Měly by také vyhledávat nové podnikatelské příležitosti a spolu s rozvojem a rozšiřováním svého podniku zlepšovat provozní účinnost. Klíčové je být flexibilní a agilní,“ uzavírá Jan Fanta.
Průzkum uskutečnila v listopadu a prosinci 2016 společnost EY. Oslovila 254 ředitelů a jiných manažerů společností, které v Evropě působí jako zahraniční investoři. Respondenti byli rozděleni do tří přibližně stejně velkých skupin podle sídla centrály jejich společnosti, a to do americké, asijské a evropské.
Zdroj: EY
