Podle Viery Kučerové, regionální ředitelky organizace ACCA, která se věnuje vzdělávání a certifikaci profesionálů z oboru financí, se směrnice může týkat až dvou tisíc českých firem. Přibližme si zmíněné téma rozhovorem s Vierou Kučerovou.
Jaký je účel nové směrnice CSRD?
CSRD je jedním ze základních kamenů Zelené dohody pro Evropu a Agendy udržitelného financování OSN a má řešit nedostatky ve stávajících pravidlech pro zveřejňování nefinančních informací. Protože dosud nebylo předepsané, co přesně a jak se má vykazovat, docházelo k tzv. Greenwashingu, kdy si firmy často vybraly ke zveřejnění informace, které se jim hodily. Cílem směrnice tedy je položit základy norem pro podávání zpráv o udržitelnosti v rámci celé Evropské unie a světa, a tím se mimo jiné i vyhnout Greenwashingu. Proces implementace nových pravidel začal během českého předsednictví EU a členské státy budou mít 18 měsíců na převedení povinností vyplývajících ze směrnice do národních legislativ.
To z pohledu firmy není dlouhá doba. Jsou naše firmy na změnu připraveny?
V současné době již mnoho firem řeší dopady své činnosti na životní prostředí, málokdo se ale zatím zaměřuje i na další oblasti, které ESG zahrnuje, tedy sociální a společenské dopady, tedy S, a to jak je firma jako celek řízena, což se skrývá za tím G. Mnoho šéfů firem v ESG vidí obrovskou příležitost, jak získat konkurenční výhodu. Když chce ředitel šéfovat firmě i za deset let, tak do toho musí jít. Nemá na výběr. Je to trochu jako s digitalizací. Sama nesnáším, když se musím neustále učit a přizpůsobovat technologickým novinkám, ale prostě musím. Je to in or out.
Jak by se společnosti k ESG agendě z hlediska svého podnikání měly postavit?
Je třeba hledat způsoby, jak vytvářet zisk pro planetu šetrnějším způsobem. Najít takový výrobní program, takové výrobní portfolio, dodavatelský řetězec či výrobní postup, které tomu budou odpovídat. Nepůjde to samozřejmě na sto procent, důl zůstane vždy dolem. Stejně tak musí investoři změnit systém odměňování vedení firem. Ředitelé jsou často odměňováni v závislosti na dosaženém zisku, logicky tedy nebudou implementovat nic, co jim sníží výdělek.
Existují však i jednoduchá opatření, která mohou zavést prakticky všichni. Příkladem takového opatření může být návrh na snížení počtu leteckých služebních cest a jejich nahrazení online schůzkami, díky čemuž firma zásadně sníží svou uhlíkovou stopu.
Jak bude implementace nových pravidel probíhat?
Proces implementace nových pravidel započal během českého předsednictví EU a členské státy budou mít 18 měsíců na převedení povinností vyplývajících ze směrnice do národních legislativ. Povinnost sestavit a zveřejnit zprávu podniku o udržitelnosti začne platit od ledna 2024 pro společnosti, které podléhají směrnici o nefinančním výkaznictví z roku 2014. Od ledna 2025 pro velké společnosti, které v současnosti nepodléhají směrnici o nefinančním výkaznictví. A konečně od ledna 2026 pro kótované malé a střední podniky, malé úvěrové instituce a tzv. kaptivní pojišťovny. A nepřímo, v rámci dodavatelských vztahů, se pak směrnice dotkne i dalších firem, které jsou například partnery společností, na které se směrnice CSRD vztahuje. I tyto firmy budou muset dopady své činnosti sledovat a svým partnerům a odběratelům tyto údaje poskytovat, budou-li si chtít tyto velké odběratele udržet.
Jaká by v tom měla být skutečná role ekonomických specialistů?
Firmy řeší, zda takový report má mít na starosti finanční oddělení, marketing nebo někdo úplně jiný. Na konference o zelené agendě dosud chodili zejména lidé z marketingu. Součástí tvorby firemní strategie udržitelnosti by přitom měli být i finanční ředitelé a manažeři. Měli by být členy týmů hledajících nová udržitelná řešení s důrazem na udržitelný rozvoj a bez negativních dopadů na dlouhodobé finanční výsledky. A všechny tyto aktivity musí být schopni vykazovat v souladu se směrnicí CSRD. Byť jde o nefinanční reporting, měli by to z našeho pohledu být většinou finanční ředitelé, kdo agendu povedou, neboť mají k dispozici data, na jejichž základě lze navrhnout opatření a připravit strategie nezbytné ke snižování uhlíkové stopy, dopadů na životní prostředí, oblast lidských práv či způsoby řízení společnosti a CSRD.
Hovořila jste o ověřování zpráv o udržitelnosti, jak by mělo probíhat?
Zprávy o udržitelnosti budou muset být ověřeny nezávislým statutárním auditorem nebo akreditovaným nezávislým certifikačním subjektem. Právě statutární orgány firem musí zajistit, aby informace o udržitelnosti byly v souladu s CSRD. Podávat zprávy o udržitelnosti a ověřovat je budou muset i mimoevropské společnosti, které podnikají v rámci EU. Pro obor financí to bude znamenat jediné – osvojit si nové znalosti a dovednosti. Kdo zaspí, ten je venku ze hry. Proto i auditoři budou muset mít speciální vzdělání a je nezbytné, aby se na to připravily i vzdělávací systémy, a to jak v rámci školství, tak i profesních komor.
Jak může českým firmám pomoci ACCA?
Věříme, že finanční odborníci jsou pro růst ekonomik a prosperitu podniků naprostou nezbytností. Naše profesní organizace má po celém světě více než 233 tisíc stávajících a 576 tisíc budoucích členů, špičkových odborníků z nejrůznějších odvětví. Máme přehled o nejnovějších trendech, legislativě i zákonech a pomáháme je utvářet. Díky tomu jsme schopni vychovat inovativní, strategicky uvažující finanční experty, které rychle se měnící svět potřebuje. V rámci českého předsednictví EU například v listopadu v Praze pořádáme konferenci Sustainability in corporate governance: from concepts to practices, na níž vystoupí přední světoví odborníci na korporátní finance a udržitelnost.
Děkujeme za rozhovor.
