V letošním roce bude v eurozóně nutné refinancovat velké objemy veřejných dluhů i dluhů soukromého sektoru, podniky se budou nadále potýkat s obtížnou dostupností úvěrů, rozpočtové škrty budou dusit ekonomický růst a poroste nezaměstnanost. Vyplývá to ze dnes zveřejněné čtvrtletní ekonomické prognózy společnosti Ernst & Young Eurozone Forecast, podle které by se ale zároveň již v roce 2013 měl v eurozóně obnovit mírný hospodářský růst. Jedním z důležitých předpokladů této předpovědi je pokračující pozitivní role Evropské centrální banky (ECB) a její ochota k dalšímu snižování úrokových sazeb a k nákupům státních dluhopisů některých slabších členů eurozóny. V roce 2012 by měl HDP České republiky podle prognózy zaznamenat 0,3% pokles, nicméně v roce 2013 by měl již růst 1,5% tempem.
ECB je tak štědrá...
Eurozóně se podařilo uzavřít s Řeckem dohodu o restrukturalizaci dluhu a sjednat druhý záchranný balíček, a předpokládá se, že se bude i nadále posilovat stabilita eurozóny budováním důvěryhodného „ochranného valu“ kolem Španělska a Itálie. S ohledem na tyto okolnosti lze předpokládat, že eurozónu jako celek čeká v letošním roce mírný, 0,5% pokles HDP. K ekonomickému poklesu by mělo dojít v devíti ze 17 členských zemí eurozóny. Avšak již v následujícím roce by měl HDP eurozóny růst 1% tempem, které by se v letech 2015–16 mělo zvýšit až na 2 %.
„I když ekonomické oživení po recesi bude patrně nejpomalejší, jaké Evropa zažila za posledních 40 let, opatření přijatá v uplynulých několika měsících, především levné dlouhodobé půjčky (LTRO), které ECB poskytla bankám, dávají reálnou naději, že už brzy uvidíme světlo na konci tunelu. Nicméně ještě to bude nějakou dobu trvat, než přijde skutečné oživení,“ říká Marie Dironová, senior konzultantka Ernst & Young podílející se na přípravě čtvrtletních prognóz. „Je důležité, aby byla veškerá opatření důsledně uplatňována a aby měla náležitou podporu jak na úrovni eurozóny, tak na úrovni jednotlivých členských zemí. Jinak se obratu k lepšímu nedočkáme.“
„Většina velkých evropských společností je i přes ekonomické turbulence posledních let v poměrně dobré finanční kondici,“ domnívá se Jan Fanta, partner podnikového poradenství a řízení rizik Ernst & Young. „Během uplynulých dvou let zavedly nejrůznější úsporná opatření, zlepšily marži a posílily rozvahu. Pokud budou mít alespoň nějakou jistotu, že se do ekonomiky vrací stabilita, určitě se brzy dočkáme investic, a tím i nových pracovních míst.“
Česká republika a okolí
Ještě v prvním čtvrtletí roku 2012 vzrostl HDP meziročně o 2,8 %, pak ale česká ekonomika zpomalila, takže v posledním čtvrtletí byla meziroční míra růstu už pouze 0,3 %. Mezi čtvrtletní pokles HDP ve třetím a čtvrtém čtvrtletí 2012 znamenal propad české ekonomiky zpět do recese. Celková míra růstu HDP za rok 2011 činila 1,6 %.
Vzhledem k tomu, že Německo očekává v letošním roce podstatně slabší růst a EU se potýká s mírnou recesí, zůstává i výhled pro Českou republiku poměrně nepříznivý. Další pokles HDP je s největší pravděpodobností nevyhnutelný, protože nelze předpokládat, že by v následujících několika měsících došlo ke zlepšení vnějších ekonomických podmínek, a protože fiskální škrty ještě více omezí domácí poptávku.
Prudký nárůst míry inflace, která v souvislosti se zvýšením snížené sazby DPH o 4 % vzrostla z 2,4 % v prosinci na 3,5 % v lednu letošního roku, bude mít negativní dopad na reálné příjmy obyvatelstva. V důsledku toho v letošním roce očekáváme pokles soukromé spotřeby o 0,8 %, což je dvakrát více než v roce 2011. Klíčové průmyslové odvětví České republiky, automobilový průmysl, se potýká s poklesem poptávky v eurozóně, kde počet zaregistrovaných nových aut v lednu meziročně klesl o 12,9 %. Vzhledem k tomu, že objem výroby bude kvůli slabé poptávce stagnovat, investice klesnou v letošním roce o 0,5 %. HDP by tak podle našeho předpokladu měl v roce 2012 zaznamenat 0,3% pokles.
„Pokud se ekonomika eurozóny ve druhém pololetí letošního roku stabilizuje a od roku 2013 začne výrazněji růst, očekáváme, že také Česká republika poroste v příštím roce rychlejším tempem, protože exportní poptávka bude stimulovat výrobu a nové investice. Momentální odhad je, že v roce 2013 poroste český HDP 1,5% tempem, které se ve dvou následujících letech zvýší na něco málo přes 3 %,“ komentuje Jan Fanta prognózu pro Českou republiku (viz příloha).
Růst brzdí rozpočtové škrty a špatná dostupnost úvěrů
Hlavní překážkou bránící rychlejšímu oživení evropské ekonomiky jsou úsporná opatření vlád, snažících se konsolidovat státní rozpočty. Podle odhadů EEF ukrajují rozpočtové škrty z tempa růstu HDP více než 1%. Dalším faktorem negativně ovlivňujícím růst evropské ekonomiky je nedostatek úvěrů. Levné dlouhodobé úvěry (LTRO) sice výrazně zvýšily aktivitu na finančních trzích a oddálily hrozbu bankovní krize, nicméně nejnovější údaje ukazují, že likvidita, kterou bankám poskytla ECB, se zatím do širší ekonomiky v podstatě nedostala.
„Banky eurozóny se chystají na přísnější pravidla týkající se kapitálové přiměřenosti a potýkají se s náročnými finančními podmínkami,“ říká M. Dironová. „Dokud ale likviditu, kterou jim půjčila ECB, neposkytnou podnikům a domácnostem, dokud neuvolní úvěrové podmínky, bude to dál mít dopad jak na investice, tak na spotřebu. Existuje riziko, že špatná dostupnost úvěrů a fiskální úsporná opatření budou mít drastičtější a dlouhodobější dopad, než v současnosti předpokládáme. Pokud by se naplnil tento scénář, pak by se eurozóna propadla ještě do hlubší recese.“
Nedůvěra v ekonomice zvyšuje nezaměstnanost
Na náročnější podmínky financování, rostoucí objem nevyužívaných výrobních kapacit a slabší domácí poptávku evropské společnosti velmi pravděpodobně zareagují dalším omezením investičních výdajů. Například španělské a italské firmy se podle odhadů chystají v letošním roce snížit investice minimálně o 5 %, ve Francii a zemích Benelux by jejich objem měl zůstat víceméně stejný jako vloni, případně nepatrně klesnout. Z velkých evropských ekonomik jediné Německo očekává významnější nárůst investičních výdajů, ale až ve druhém letošním pololetí.
I když by inflace neměla v letošním roce zaznamenat žádné zásadní výkyvy (za předpokladu, že se ceny ropy nebudou dál zvyšovat), očekáváme, že v reakci na nejisté ekonomické vyhlídky a další rozpočtové škrty dojde k poklesu spotřeby (který by však nakonec mohl být oproti stávajícím předpokladům mírnější). Podle prognózy by měla spotřeba v rámci celé eurozóny letos klesnout o 0,7 %. Nicméně mezi jednotlivými členskými státy jsou určité rozdíly. Například němečtí spotřebitelé pravděpodobně letos utratí asi o 1% více než vloni, francouzské domácnosti by měly mít výdaje víceméně stejné jako v roce 2011.
Nepříznivá prognóza v oblasti investic a spotřeby mimo jiné znamená, že v letošním roce bude vytvořeno méně nových pracovních míst. V eurozóně (jednou z mála výjimek je opět Německo) by podle naší předpovědi měla míra nezaměstnanosti růst po celý rok 2012 a na jeho sklonku by v tomto regionu mělo být bez práce 18,2 milionů lidí. Nicméně vzhledem k tomu, že řada evropských společností má poměrně kvalitní rozvahu, bylo by možné tento negativní trend rychle zvrátit – pokud se do ekonomiky vrátí důvěra.
Zásadní role ECB
I v letošním roce bude díky poskytované rozsáhlé podpoře hrát zásadní roli v ekonomice eurozóny ECB. V případě zhoršení hospodářské situace by podle prognózy mělo být součástí této podpory také další snížení úrokových sazeb na 0,5 % a zintenzivnění nákupu státních dluhopisů, tak aby okrajové ekonomiky mohly refinancovat své dluhy za přijatelnou úrokovou sazbu. V případě, že by ECB nepodnikla účinné kroky, mohlo by několik hospodářsky slabších zemí skončit v neřízeném bankrotu, který by ohrozil budoucnost celé eurozóny.
„I když bylo riziko rozpadu eurozóny díky dosažení dohody s Řeckem a díky účinnému zásahu ECB koncem loňského roku zažehnáno, neznamená to, že je krize zcela za námi,“ varuje M. Dironová. „Rok 2012 bude pro vlády, podniky i pro domácnosti hodně těžký. Když se podíváme na všechny problémy, které bude muset eurozóna v letošním roce vyřešit, je zřejmé, že mírné oživení předpokládané pro rok 2013 není zdaleka jisté.“
Nicméně prognóza je poměrně optimistická a předpokládá, že orgány, které mají na starosti fiskální politiku eurozóny, tyto problémy úspěšně zvládnou a že se nestane nic, co by mohlo euro nevratně poškodit. Je třeba ale počítat s tím, že ekonomické oživení bude podstatně pomalejší, než tomu bylo po předchozích krizích, protože ta stávající oslabila rozvahu finančních institucí a řada zemí se potýká se schodkem veřejných financí.
Na druhé straně existuje naděje, že současná hluboká krize v eurozóně nastartuje reformy, jejichž prosazení by za jiných podmínek bylo jen obtížně myslitelné. Přitom tento region už dávno potřebuje skutečné strukturální změny, které vytvoří podmínky pro jeho středně- i dlouhodobý růst a posílí jeho schopnost konkurovat rozvíjejícím se ekonomikám.
„Eurozóna musí ještě udělat řadu kroků pro zlepšení svých ekonomických vyhlídek do roku 2013 i do let následujících,“ dodává Jan Fanta. „Odstranit byrokratické předpisy svazující pracovní trh, zkvalitnit instituce v některých zemích, řešit problém stárnoucí populace nebo vybudovat jednotný trh pro služby. To všechno jsou faktory, které budou mít na zlepšení dlouhodobých vyhlídek eurozóny velmi pozitivní vliv. Pokud se k nim evropské vlády odhodlají, udělají hodně i pro překonání současné krize a pro ochranu před tou další.“
Ernst & Young Eurozone Forecast
Ekonomické odhady a analýzy Eurozone Forecast, pravidelné čtvrtletní prognózy společnosti Ernst & Young, byly zpracovány na základě modelu vytvořeného pro ekonomiku eurozóny Evropskou centrální bankou (ECB). Jedná se o model, který pracuje s nejmodernějšími ekonomickými teoriemi a metodami a který ECB používá pro vývoj svých vlastních čtvrtletních prognóz.
Zdroj: Ernst & Young
Foto: © Laurent Renault - Fotolia.com
