Srpnová inflace (-0,1 % meziměsíčně, 0,6 % meziročně) nepřinesla zásadní překvapení, i když mírně překonala odhad trhu. Odhady analytiků ovšem byly tentokrát silně diferencované. Inflaci táhly nahoru opět ceny rekreace, kam se zjevně promítá efekt slabé koruny.
Ceny potravin v srpnu klesly o 0,6 % proti červenci a ve srovnání s minulým srpnem byly potraviny dražší pouze o 1,3 %. Meziměsíčně klesly i ceny tabáku a alkoholu, meziročně jejich růst zpomalil na 2,5 %. Spotřebitelé, pro něž jsou tyto ceny klíčové, tedy mohou být relativně spokojeni a ani v dalších měsících je pravděpodobně nečeká nepříjemné překvapení. Dobrá úroda a politická situace bude tlačit ceny potravin spíše směrem dolů. Příznivý vývoj cen potravin tedy bude i nadále uvolňovat peněženky spotřebitelů k vyšším útratám za spotřební zboží a služby.
Celkový obrázek se nemění
Hospodářský růst potvrzený včerejšími daty o obchodu, průmyslu a tvorbě nových pracovních míst pokračuje, zatímco inflace zůstává nízká. Poptávkové inflační tlaky se přirozeně objeví až s výraznějším vzestupem mezd. Otázkou je vývoj inflace v kontextu s daty o hospodářském růstu. Při zahájení devizových intervencí byla hladina kurzu poblíž 27 CZK/EUR považována za kurz zajišťující návrat inflace k 2% cíli, a také k dřívějšímu opuštění „technicky nulových“ úrokových sazeb. Meziroční inflace měla dle tehdejších předpokladů ve třetím čtvrtletí dosáhnout téměř 1 %, což zjevně není reálné, a to ani při podstatně nižší hladině kurzu. Naopak HDP měl stoupnout v Q2 jen o 1,3 %, zatímco skutečný růst byl dvojnásobný.
Otázkou k zamyšlení proto je, zda obecně užívané indexy spotřebitelských cen měří správně skutečnou inflaci a zda používané makroekonomické modely zachycují reálně vztah mezi růstem a inflací, dalším otazníkem je transmise měnového kurzu do inflace.
Autorka je hlavní ekonomka České bankovní asociace
