Podobně jako na platformě OECD a zemí G20, kde se nyní intenzivně diskutuje o akčním plánu BEPS (Base erosion and profit shifting), je rovněž na úrovní EU již od prosince 2012 předmětem diskuse akční plán, jehož cílem je koordinovaný postup členských zemí v boji proti agresivnímu daňovému plánování. Návrh na novelizaci zmíněné směrnice představuje jeden z kroků realizace akčního plánu EU.
Primárním cílem a smyslem směrnice bylo vždy zabránit ekonomickému dvojímu zdanění podílů na zisku u jednotlivých členů nadnárodních skupin společností. Toho se dosahuje osvobozením vyplacených dividend z jednoho státu od srážkové daně a zároveň vynětím ze zdanění nebo zápočtem daně na straně příjemce dividendy ve druhém státě.
Komise navrhuje další pravidla, která by zamezila zneužívání principů směrnice:
1) Členské státy by měly přijmout taková opatření, na jejichž základě by výhody plynoucí ze směrnice byly poskytovány pouze tehdy, bude-li mít uspořádání podnikatelských aktivit skutečný ekonomický obsah. Zejména by tedy neměly být společnostem k dispozici v případě umělého uspořádání, jehož podstatným cílem bude získání daňové výhody, která by jim jinak nepříslušela. Návrh obsahuje příklady situací, které by byly relevantní při posouzení takového umělého uspořádání. Příkladem je holdingová společnost integrovaná v podobě tzv. „poštovní schránky“ bez ekonomické podstaty činnosti do celkové struktury podnikání tak, aby společnost dosáhla osvobození od srážkové daně.
2) Další navrhovanou změnou je odmítnutí výhod směrnice pro tzv. hybridní půjčky. Jedná se o případy, v nichž je půjčka považována v jednom státě za dluh, zatímco ve druhém státě za vklad do kapitálu. Z daňového hlediska jsou pak úroky v jednom státě daňově odečitatelné, zatímco ve druhém jsou příjmy jakožto dividendy osvobozeny.
Směrnice již dnes obsahuje ustanovení, které umožňuje členským státům aplikovat domácí pravidla zamezující zneužívání směrnice. V současné době do jisté míry záleží na tom, jaká pravidla mají jednotlivé státy na lokální úrovni. Praktický dopad začlenění takového konkrétního ustanovení do směrnice bude pravděpodobně významný. Lze očekávat, že daňové správy členských států budou mnohem častěji využívat tato ustanovení, či že domácí soudy se budou častěji dotazovat na jejich interpretaci Soudního dvora EU.
Návrh počítá s implementací členskými státy do 31. prosince 2014. Předtím musí návrh projít celým schvalovacím procesem v EU, musí tedy být schválen Evropským parlamentem a především samotnými členskými státy.
Zdroj: KPMG
