Současně probíhala intenzivní spolupráce s ministerstvem průmyslu a obchodu a Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Na některá rizika nařízení ČR aktivně poukázala, přidala se k ní poté řada států. „SP ČR jedno z hlavních rizik spatřoval v chystaném zavedení limitu pro investiční schémata, při jehož překročení by se schémata podpory musela složitě notifikovat,“ uvedl analytik SP ČR Bohuslav Čížek. Pravděpodobně by došlo k časovým odkladům používaných systémů podpor, jejich dalšímu omezení a snížení rozsahu a ke zvýšeným administrativním nákladům a právním nejistotám. Požadovali jsme proto zrušení limitu.
Předložení plánu evaluace
„Po několika měsících našeho poukazování na tento problém finální návrh zrušil limit stanovený ve výši 0,01 % HDP, který diskriminoval méně vyspělé státy, a limit v absolutní hodnotě byl mírně navýšen (ze 100 na 150 mil. eur). Klíčová je ale změna samotného vnímání limitu oproti původně navrhovanému znění. Dle schváleného znění by již nemělo jít o klasický notifikační proces, ale o předložení plánu evaluace, na jehož základě EK posoudí možnost fungování podle pravidel GBER. To lze hodnotit jako výrazný pozitivní úspěch,“ konstatoval Bohuslav Čížek.
K „notifikaci“ nadlimitních schémat podle GBER bude tedy docházet zjednodušeně s důrazem na proces evaluace. Schémata, která budou podléhat evaluaci, mohou být implementována a realizována i bez notifikace ze strany EK. Členský stát ovšem musí předložit EK plán evaluace, na jehož základě může komise do 6 měsíců rozhodnout o jeho pokračování. Doufáme tedy, že tento proces bude v praxi opravdu fungovat tak, že nepovede k pozastavení fungování významných systémů podpor a nenaruší podporu investic (a tím odlákání investorů).
Oceňuje každý dílčí úspěch
„I když EK neakceptovala všechny naše připomínky, přinesla úprava řadu dílčích pozitivních výsledků. Odstranila například doporučení, využívat bodový (scoring) systém pro všechny formy podpor, umožnila v určitých případech možnost ad hoc pomoci i velkým firmám, vypustila zrušení návrhu na omezení statusu MSP počtem let (ztráta nároku na podporu, pokud by v průběhu určitého počtu let po přijetí podpory podnik narostl). Uvítat lze také úpravy jako zvýšení limitu pro vznik povinnosti zveřejnit na webových stránkách informace o individuální pomoci (z 200 tisíc eur na 500 tisíc eur) i navýšení některých notifikačních limitů - např. u projektů výzkumu a vývoje,“ dodal Bohuslav Čížek.
SP ČR se tématu nastavování pravidel veřejné podpory věnuje dlouhodobě. Proto oceňuje každý dílčí úspěch, zejména v situaci, kdy návrhy EK mohou přinášet riziko omezení investiční atraktivity a konkurenceschopnosti ČR i EU.
