Rok 2021 znamená začátek dalšího sedmiletého programovacího období Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF), které jsou součástí běžného evropského rozpočtu. Celkový plánovaný objem fondů ESIF ve výši 1 074 miliard eur se Evropská komise rozhodla rozšířit o dalších více než 750 miliard eur. Ty budou kryté půjčkou na finančních trzích, konkrétně dluhopisy s dobou splatnosti tři až třicet let. Těmito prostředky rozšíří podporu národních ekonomik, a to formou grantů, půjček a záručních programů.
Na podporu energetiky s cílem ochrany klimatu se dále využijí prostředky získané prodejem emisních povolenek, a to prostřednictvím Modernizačního a Inovačního fondu. Ze všech těchto zdrojů poplyne i podpora pro české podniky.
Posílení ESIF
Na aktuální situaci roku 2020 reagovala EU pružným posílením operačních programů pro končící období 2014–2020, a to prostředky speciálního fondu ReactEU. Na Českou republiku připadlo 26 miliard korun, které se využijí převážně pro podporu zdravotní péče.
Čerpání ze strukturálních fondů bude v následujícím období podobné tomu minulému. V ČR poběží celkem devět operačních programů, první výzvy očekáváme v druhé polovině roku 2021. Nepřímo byly fondy ESIF posílené tak, že některé oblasti budou v novém rozpočtovém období hrazené z jiných zdrojů, například dřívější Program rozvoje venkova, který byl v minulém programovacím období hrazen ze strukturálních fondů, nyní bude financován z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a na ČR z něj bude alokováno 55 miliard korun.
Next Generation EU
Hlavní podpora se uskuteční souborem fondů Next Generation EU (NGEU) v souhrnné výši 750 miliard eur, z toho 390 miliard budou přímé dotace, zbytek budou činit úvěry a záruky.
Rychlost čerpání pomoci bude zatěžkávací zkouškou i pro státní správu.
Alokace některých fondů pro jednotlivé země není ještě konečná, pro ČR se zatím počítá v oblasti přímých dotací s přibližně 300 miliardami korun, přičemž hlavní roli bude hrát fond Recovery and Resilience Facility (RRF). Hlavní charakteristikou záměru je plánovaná rychlost čerpání, která bude vyšší než u strukturálních fondů. Třeba všechny prostředky z RRF se musejí rozdělit do konce roku 2023 a vyčerpat do konce roku 2026.
Právě časový rámec je velkou výzvou pro naši státní správu, která bude řídit operační programy pro jejich čerpání. V minulosti totiž některá ministerstva jen stěží zvládala administraci svých operačních programů ze strukturálních fondů. Částečně i proto, že administrativní zátěž spojená se zpracováním žádostí dosud průběžně rostla. Nyní přibudou programy čerpání pro další fondy, a to znamená zvýšit tempo práce v nejbližších letech více než dvojnásobně. Odborníci vesměs pochybují, že by se to mohlo podařit, a tak hrozí, že se nevyčerpá celý disponibilní objem podpory. Už teď to vypadá, že se Česko ani nebude zapojovat do úvěrových a záručních programů, které jsou základem druhého pilíře NGEU a počítá se s nimi i v rámci RRF.
Součástí politiky EU jsou i národní plány obnovy a obrysy toho českého již naše vláda rozpracovala. V jeho rámci si navrhneme reformy, deset procent dostaneme zálohově a devadesát procent bude refundováno po jejich provedení.
Podpora ekologie
Investice do modernizace energetických systémů, zlepšování energetické účinnosti, snižování emisí patří mezi dlouhodobé politiky EU. Jedním z důležitých zdrojů pro jejich financování je prodej emisních povolenek. Výnosy z aukcí jdou do Modernizačního fondu a dále do Inovačního fondu.
Naše uhelné regiony budou moci čerpat podporu hned z více zdrojů.
Cíl obou je obdobný, ale každý bude mít jiný mechanismus čerpání. Modernizační fond bude mít alokace na jednotlivé členské státy a čerpání bude probíhat podobně jako u většiny dotačních titulů, tedy přes výzvy národních programů. První tři registrační výzvy programů HEAT, RES+ a ENERG ETS již běží. Inovační fond se bude spravovat centrálně a soutěžit o jeho prostředky se bude v rámci celé EU.
Specificky pro evropské uhelné regiony je určen i Just Transition Fund z prvního pilíře NGEU. To je velká šance pro ekonomické oživení a transformaci Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského kraje, kterým se pro investice do modernizace a nových technologií nabízejí hned tři zdroje evropské pomoci.
Podpora investic do zelených projektů a energeticky úsporných řešení podporujících udržitelný rozvoj se stává dlouhodobou politikou také pro finanční ústavy. Ty totiž začínají měnit svou metodologii hodnocení rizik a započítávají do nich i účast na „špinavých technologiích“.
Kromě financování poskytujeme našim klientům strategické poradenství v oblasti nové energetiky a pomoc s vyřízením dotací na energeticky úsporné projekty. Zejména pro komunální sektor poskytujeme optimální způsob financování EPC projektů formou odkupu dlouhodobých pohledávek s postupnou splatností od dodavatelů projektů,
potvrzuje to Marek Loula, vrchní ředitel Korporátního bankovnictví ČSOB.
Příležitost, která se nebude opakovat
V nejbližších letech k nám zamíří mimořádný objem podpory. Přijde mnoha různými cestami, a tak nebude jednoduché sledovat všechny výzvy pro podávání žádostí a přizpůsobit se jejich metodikám. Výzvy zatím nejsou k dispozici, můžeme ale jejich cíle odhadnout na základě už zveřejněných programových dokumentů a uvažovat o konkrétním projektu už teď.
Tabulka EU dotačních fondů a alokace pro Českou republiku
(stav z prosince 2020)
Zdroj: ČSOB EU Centrum
[klikněte pro zvětšení]
Dalším úkolem je pak promyslet, jak zajistit financování. Ověřit možnosti financování projektu hned na začátku doporučuje i oficiální vládní metodika. Pokud nestačí vlastní prostředky, je namístě zjistit, zda je možné získat vhodný bankovní úvěr. Pak je teprve možné uvažovat o podání žádosti o příslušnou podporu – a vzhledem ke komplikovanosti procesů to bude často schůdné jen s pomocí dotačního poradce. Projít úspěšně celým dotačním kolečkem nemusí být jednoduché a mnohé může představa masivního úředního papírování odradit. Úspěšně využitá dotace ale může rozhodnout o další konkurenceschopnosti podniku.
